Ekonomická analýza

EKONOMICKÁ ANALÝZA SNÍŽENÉ VÝKONNOSTI PODNIKŮ ZAMĚSTNÁVAJÍCÍCH ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ

OBSAH:

1. Cíle ekonomické analýzy podniků zaměstnávajících

zdravotně postižené

1. Metodologie
2. Realizační postup
3. Výsledky hodnocení
4. Závěrečné shrnutí

1. Cíle ekonomické analýzy podniků zaměstnávajících zdravotně postižené pracovníky

Provedení nezpochybnitelné, relevantní a vypovídající ekonomické analýzy podniků zaměstnávajících zdravotně postižené s cílem odpovědět na klíčové otázky:

• Jak je snížena ekonomická výkonnost podniků zaměstnávající OZPS?

• Jaká je schopnost hodnocených podniků poskytovat strukturovaná data a požadované údaje v rámci:

a) nákladů spojených se zaměstnáváním OZPS,

b) identifikace vlivů a příčin ovlivňující tyto náklady,

c) komplexnosti primárních a sekundárních nákladů.

2. Metodologie

Ekonomická analýza snížené výkonnosti podniků zaměstnávajících zdravotně postižené byla provedena na základě  vybraných, metodicky strukturovaných ekonomických ukazatelů organizací, které byly do realizace tohoto projektu zapojeny.

Výběr pilotního projektu:

– pro stanovení optimální struktury, rozsahu a podrobnosti požadovaných ekonomických údajů byla zvolena forma tzv. pilotního podniku,

– z hlediska možnosti provedení co nejpodrobnější analýzy ekonomických, statistických, personálních a dalších analytických údajů bylo jako pilotní podnik vybráno výrobní družstvo CÍL v.d. Prostějov,

Pilotní projekt:

– realizace vyhodnocení ekonomické analýzy snížené výkonnosti pilotního podniku probíhala na podzim roku 2001, realizační tým, jehož členy byly mimo jiné také řídící pracovníci v.d. CÍL Prostějov, měl za úkol na základě zjištěných informací stanovit jednotnou strukturu požadovaných analyzovaných dat a postup pro provedení komplexního vyhodnocení snížené výkonnosti hodnocených podniků, včetně stanovení formy výsledného výstupu z provedených šetření v návaznosti na celkové cíle analýzy,

Závěry pilotního projektu:

– realizace pilotního projektu byla rozdělena do několika etap dle předem stanoveného plánu,

– vstupní údaje a informace pilotního projektu byly zpracovány ve struktuře:

• základní údaje o podniku – soustředění základních údajů o podniku včetně organizačního schématu a dalších specifik podniku

• údaje o zaměstnávaných OZPS – počty zaměstnávaných OZPS, jejich kategorizace

• bilanční analýza dosahovaných výsledků včetně poměrových ukazatelů – na základě finančních výkazů vyhodnocení dosahovaných výsledků hospodaření, s vyčíslením poskytovaných dotací, úlev a  podpor poskytnutých ve vztahu k zaměstnávaným OZPS

• identifikace „procesů“ (činností) podniku s ekonomickým vyhodnocením, včetně podílu zapojení OZPS dle jednotlivých procesů

• výpočet výkonnosti procesu neovlivněného zaměstnáváním OZPS

– jako výstup z provedené analýzy pilotního projektu byla zpracována struktura požadovaných dat formou analytických tabulek včetně stanovení přesné metodiky pro zjištění těchto údajů,

Výběr hodnocených podniků:

a) výběr a počet

b) struktura dle právní subjektivity

c) regionální rozložení

d) struktura zaměstnanců

e) parametry průměrného podniku

a. výběr a počet

Celkově bylo osloveno více jak 100 podniků – zaměstnavatelů zdravotně postižených osob (dále jen ZZP) z celé ČR. Na základě ochoty podniků spolupracovat na ekonomické analýze bylo z celkového počtu 36 podniků vybráno 27 podniků. Devět podniků nebylo schopno poskytnout požadovaná data a údaje, případně nebyly schopny dodržet termíny a potřebnou součinnost při realizaci.

b. struktura dle právní subjektivity

Z hlediska právní formy podnikání se projektu účastnilo 72% výrobních družstev, 13% tvořily společnosti s ručením omezeným, okolo 11% to byly akciové společnosti a necelé 3% tvořily veřejné obchodní společnosti. Strukturu formy podnikání všech zúčastněných organizací dle jejich počtu zobrazuje následující graf.

Z celkového počtu hodnocených subjektů bylo analyzováno 22 výrobních družstev, 2 akciové společnosti a 3 společnosti s ručením omezeným.

c. regionální rozložení vzorku:

Šetřený vzorek podniků ZZP byl regionálně rozložen do pěti krajů z nichž největší zastoupení měl kraj jižní Čechy, střední Čechy (mimo Prahy), severovýchodní Čechy a jižní Morava.

O poměrech zastoupení v šetřeném vzorku vypovídá následující graf:

d. struktura zaměstnanců

Počet zaměstnanců v jednotlivých šetřených podnicích se pohyboval od 24 do 576, přičemž průměrná hodnota počtu zaměstnanců byla za celý vzorek ve výši 225 pracovníků. Z hlediska metodiky EU pro posuzování velikosti podniku se tedy jedná o horní limit kategorie SME – MSP (kategorie malých a středních podniků do 250 zaměstnanců)

Celkový počet zaměstnanců šetřeného vzorku dosáhl výše 6 066 pracovníků. Z celkového počtu pracovníků zaměstnávají hodnocené organizace 3 301 pracovníků se ZPS (tj. 54,42%) a 526 pracovníků s TZP (8,67%).

e. parametry průměrného hodnoceného podniku z pohledu počtu a struktury zaměstnanců:

– lze tedy konstatovat, že průměrný šetřený podnik má následující parametry:

Parametry průměrného hodnoceného podniku z hlediska počtu a struktury zaměstnanců
pracovníci se ZPS	54,42 %	122 osob
pracovníci se ZPS a TZP	8,67 %	20 osob
ostatní pracovníci	36,91 %	83 osob
CELKEM	100 %	225 osob

Struktura šetřeného vzorku z pohledu výše poskytovaných státních dotací  podnikům ZZP

Druhy dotačních titulů:

a) neinvestiční dotace na pojistné

b) příspěvky z ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

c) dotace na zřízení chráněných dílen

d) neinvestiční dotace sociálního charakteru

e) investiční dotace

V průběhu roku 2000 využívalo všech 27 šetřených podniků některý z druhů dotací.

· Dle výše objemu dotací byly využity nejvíce neinvestiční dotace na sociální pojištění a to ve 25 případech v objemu 114.649 tis. Kč, nejnižší dotace činila 472 tis. Kč, nejvyšší 14. 291 tis. Kč, na jeden podnik tato dotace dosahovala pro rok 2000 částky  4.586 tis. Kč.

· Dále pak dotace typu „příspěvky z ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti“, které byly v roce 2000 využity v 8 případech, v objemu
17.282 tis. Kč, z čehož nejnižší částka této dotace byla 33 tis. Kč, nejvyšší
7.425 tis. Kč a v průměru výše příspěvku u hodnocených podniků, jimž byl v roce 2000 poskytnut, dosahovala výše  2.160 tis. Kč na jeden podnik.

· Následovaly dotace na zřízení chráněných dílen, které využilo v roce 2000 15 hodnocených organizací v objemu 38 943 tis. Kč, z  čehož nejnižší činila 307 tis. Kč a nejvyšší dotace byla poskytnuta v objemu 7.425 tis. Kč. V průměru na jeden podnik v roce 2000 připadla dotace na zřízení chráněných dílen ve výši 2.596 Kč. Průměrná výše dotace na jednoho postiženého pracovníka, který pracuje v „chráněné dílně“ dosahovala v roce 2000 výše 26,3 tis. Kč, tj. měsíčně 2,1 tis. Kč.

· Nejmenší objem tvořily neinvestiční dotace sociálního charakteru, které byly využity v 19 případech v objemu 10.383 tis. Kč, nejnižší byla poskytnuta ve výši 30 tis.Kč, nejvyšší v objemu 2.193 Kč. V průměru tyto dotace v roce 2000 dosahovaly u těchto 19 podniků částky 546 tis. Kč.

· Samostatnou kapitolu (z hlediska nepřímého vlivu na ekonomické výsledky podniků, a to pouze v podobě snížených odpisů na pořízený investiční majetek a zvýšením disponibilních zdrojů) tvoří investiční dotace, které byly v roce 2000 poskytnuty 22 subjektům z celkového počtu 27 hodnocených podniků v objemu 38.756 tis. Kč. Výše této dotace byla poskytnuta na pořízení investičního majetku v hodnotě 54.963 tis. Kč, tj. investiční dotace u  hodnoceného vzorku podniků činily 70,5 % z pořizovací hodnoty nového investičního majetku a představovaly průměrně v roce 2000 snížení odpisů=nákladů podniku cca o 4,6 mil.Kč, tj. 11,9 % z celkové výše poskytnutých investičních dotací v průběhu roku 2000, jejichž výše přímo ovlivňuje ekonomické výsledky.

Celková výše dotací poskytnutá v roce 2000 všem 27 šetřeným podnikům činila
220.013 tis. Kč (včetně dotací investičních). Průměrná výše dotací na jeden podnik tedy v roce 2000 činila  8.148 tis. Kč.

Struktura a výše poskytnutých dotací hodnocených podniků v roce 2000 byla následující:

Podíl dotací připadající na jednoho pracovníka se ZPS  (včetně pracovníků se ZPS a TZP) v roce 2000:

druh dotace	v tis. Kč rok 2000	v tis. Kč na 1 ZPS pracovníka
neinvestiční dotace	181.257	47,3
investiční dotace	38.756	10,1
CELKEM dotace	219.833	57,4

Průměrný podíl dotací na celkových dosažených tržbách hodnocených podniků:

Celkový objem tržeb šetřených podniků dosáhl v roce 2000 výše  1.887.972 tis. Kč (včetně poskytnutých dotací), přičemž nejnižší tržby byly realizovány v objemu
3.633 tis. Kč. Naopak největší objem tržeb byl evidován ve výši  216.934 tis. Kč. Průměrná výše tržeb na jeden podnik činila  69. 924 tis. Kč.

Průměrný podíl dotací na realizovaných tržbách byl ve výši  13,56% (viz následující graf):

3. Realizační postup

a) postup šetřen

Dne 13.11.2001 byli zástupci vybraných hodnocených podniků odborně proškoleni a  seznámeni s metodikou zjišťování a strukturou evidence požadovaných dat, které je třeba pro další zpracování výsledků analýzy. Z hlediska objektivnosti a  porovnání celkových výsledků šetření byla požadovaná data hodnocena vždy ke dvěma účetním obdobím a to k 31.12.2000 a k 30.6.2001. Požadované informace, mimo základních identifikačních údajů a popisu hodnocených podniků, byly strukturovány celkově do 22 tabulkových formulářů v následujícím členění:

1. Výkaz zisku a ztrát – organizace celkem k 31.12.2000 a 30.6.2001

2. Výkaz zisku a ztrát – dle sledovaných (hodnocených) středisek k 31.12.2000

3. Výkaz zisku a ztrát – dle sledovaných (hodnocených) středisek k 30.6.2001

4. Rozvaha v plném rozsahu – organizace celkem – Aktiva k 31.12.2000  a k 30.6.2001

5. Rozvaha v plném rozsahu – organizace celkem – Pasiva k 31.12.2000  a k 30.6.2001

6. Nákladové a výnosové položky přímo ovlivňující hospodaření organizace v souvislosti se zaměstnáváním ZPS k 31.12.2000 a  k 30.6.2001

7. Výše investičních dotací poskytnutých ve sledovaném období od 1.1.2000 do 30.6.2001

8. Uplatněné slevy na daních za zdaňovací období roku 2000

9. Výše poskytnutých návratných finančních výpomocí k 31.12.2000 a k 30.6.2001

10. Průměrný evidenční počet pracovníků v členění dle sledovaných středisek a kategorií (výrobní, režijní a THP pracovníci) k 31.12.2000

11. Průměrný evidenční počet pracovníků v členění dle sledovaných středisek a kategorií (výrobní, režijní a THP pracovníci) k 30.6.2001

12. Porovnání normativů dle sledovaných středisek

13. Využití fondu pracovní doby dle sledovaných středisek k 31.12.2000

14. Využití fondu pracovní doby dle sledovaných středisek k 31.12.2000

15. Výše hodin pracovní neschopnosti zaměstnanců dle kategorizace pracovníků a sledovaných středisek k 31.12.2000

16. Výše hodin pracovní neschopnosti zaměstnanců dle kategorizace pracovníků a sledovaných středisek k 30.6.2001

17. Ostatní způsob určení snížení výkonnosti podniku k 31.12.2000

18. Ostatní způsob určení snížení výkonnosti podniku k 31.6.2001

19. Výše přímých nákladů dle sledovaných středisek k 31.12.2000

20. Výše přímých nákladů dle sledovaných středisek k 30.6.2001

21. Přímé mzdové náklady dle sledovaných středisek k 31.12.2000

22. Přímé mzdové náklady dle sledovaných středisek k 30.6.2001

Další fází realizace, která probíhala od listopadu 2001 do prosince 2001, bylo průběžné zpracování a odsouhlasení dat a  informací. V rámci této etapy proběhla řada dalších jednání a komunikace týkající se objasnění a odsouhlasení metodiky pro zjištění požadovaných dat.

b) zpracování údajů

Na základě stanovené metodiky vyhodnocení snížené výkonnosti podniků v rámci realizace pilotního projektu byla zpracována a vyhodnocena data celého vzorku vybraných podniků.

Hodnocení výkonů šetřených podniků v letech 2000 a 2001

Jako první krok bylo provedeno hodnocení stávajících výsledků vzorku podniků zaměstnávajících více než 50% pracovníků se ZPS. Přesný ukazatel podílu zaměstnávaných pracovníků se ZPS nebo TZP dosahuje výše 63,08 % z celkového počtu pracovníků.

Dosahované výsledky hospodaření těchto podniků výstižně prezentuje ukazatel „Rentabilita vlastního kapitálu – ROE“, který v průměru dosahuje za rok 2000 hodnoty 6,26 % a k 30.6.2001 pouhých 2,43 %. ROE je měřítkem efektivnosti s jakou organizace využívá vlastní kapitál, ukazuje velikost zisků připadajících na jednu korunu investovaného kapitálu. Za úspěšný a běžný podnik můžeme považovat podnik, který má hodnotu ROE nad 10%. Pro názornost uvádíme hodnoty tohoto ukazatele v roce 2000 u podniků v ČR dle různých odvětví: (zdroj: statistická ročenka HN r. 2002)

– potravinářský průmysl  15,07%

– textilní průmysl  7,86 %

– dřevozpracující průmysl 13,76 %

– papírnictví 17,01%

– výroba pryže a plastů 18,61%

– kamenivo, stav. hmoty 14%

– výroba el. strojů a přístrojů 26,5 %

– výroba strojů 3,64%

Z 27 hodnocených podniků dosahuje v roce 2000 záporných hospodářských výsledků 5 organizací a k 30.6.2001 8 organizací. Průměrná výše hospodářského výsledku činí 1.703 tis. Kč pro rok 2000 a 1.360 tis. k 30.6.2001.

Hospodářský výsledek v tis. Kč	rok 2000	1. polovina roku 2001
průměrná výše hospodářského výsledku	1.703	1.360
– z toho počet podniků dosahujících  záporných výsledků	5	8
průměrná výše hospodářského výsledku po odpočtu poskytnutých dotací	-5.783	-1.663
– z toho počet podniků dosahujících  záporných výsledků	24	18

I když poměr dotací vůči celkovým tržbám dosahuje pouze 13,56 % dá se říci, že je tato položka svým zaměřením klíčová pro vlastní udržení a rozvoj technologické základny podniků. V mnohým případech slouží jako jistý finanční nárazník, který pomáhá udržovat stabilitu a  kontinuitu rozvoje podniků, např. při výkyvech obchodních a ekonomických faktorů.

Z uvedeného vyplývá, že případná absence dotací u šetřených podniků by výrazně prohloubila ztráty jednotlivých firem, které by tímto ztratily veškerou schopnost obnovy investic, případného rozvoje či vůbec další existence. Takové výsledky hospodaření totiž mimo jiné neumožňují žádným způsobem financování pomocí cizích zdrojů (finanční úvěry, půjčky atd.)

Způsob vyhodnocení snížené výkonnosti:

Základním předpokladem pro provedení ekonomické analýzy jednotlivých podniků bylo stanovení rozsahu a struktury analyzovaných dat. Jednotkou pro toto určení bylo sledované středisko či závod podniku, které se svou činností výrazně podílí na tvorbě výnosů nebo zaměstnává převážnou část pracovníků se ZPS. Hodnocené podniky se liší právě počtem sledovaných středisek v rozsahu od jednoho až do pěti středisek.

V rámci takto vybraných hodnocených útvarů byla pro další analýzu stanovena kategorie „přímých pracovníků“ (např.  výrobních dělníků), kteří se přímo podílí svou prací na tvorbě výnosů daného útvaru = tzv. hlavního výrobního procesu a výše výnosů připadajících na tuto činnost. S těmito atributy je dále počítáno při výpočtech celkového podílů snížení výkonnosti podniku.

Takto určená výše výnosů byla dále upravena o následující ukazatele, které vyjadřují snížení výkonnosti:

1. počet pracovníků zaměstnávaných na zkrácený pracovní úvazek – stávající dosahované výsledky sledovaného střediska byly přepočteny dle současného stavu pracovníků zaměstnaných na plný úvazek, jinými slovy jsme si odpověděli na otázku, jakých výkonů by asi tato organizační jednotka dosahovala, pokud by všichni stávající pracovníci pracovali na plný úvazek.

1. využití fondu pracovní doby – ukazatel byl porovnáván v poměru vůči využití fondu pracovní doby u nepostižených pracovníků. Jedná se o procentuelní vyjádření snížení výkonnosti pracovníků v závislosti na čase stráveného na pracovišti a stanovený pracovní výkon, nebo-li kolik procent času fyzicky stráveného na pracoviště je využito k plnění pracovních úkonů. Tento tzv. neproduktivní čas roste u zdravotně postižených pracovníků v poměru s mírou závažnosti jejich postižení (např.  častější přestávky, častější návštěvy sociálních zařízení, delší čas na přípravné práce atd.). Výkony hodnocených podniků a jejich středisek byly přepočteny za předpokladu, že pracovníci se změněnou pracovní schopností budou využívat pracovní dobu alespoň tak jako pracovníci bez postižení.

1. porovnání normativů – jedná se o  porovnání výkonových norem stanovených pro pracovníky se ZPS např. s normami podniku obdobného zaměření, který nezaměstnává pracovníky se ZPS, s normami, které jsou stanoveny pro nepostižené pracovníky, běžné oborové normy  atd.

Ve většině případů (více než 90% podniků) jsou stanoveny normy jednotně pro všechny pracovníky organizace, a to z důvodu standardizovaného postupu řízení výrobního procesu a z hlediska sjednocení metodiky posuzování výkonu. Zvýšení dosahovaných výnosů z hlediska tohoto faktoru je však v rámci kompletní analýzy propočteno pouze u pracovníků kategorie OZPS.

1. procento zvýšení pracovní neschopnosti – výkony sledovaných útvarů byly upraveny o procentuelní rozdíl zvýšení pracovní neschopnosti zaměstnanců se ZPS v porovnání s pracovní neschopností u  ostatních pracovníků organizace. Bylo vyhodnoceno, kolik procent tvoří počet pracovních dnů, kdy pracovníci se změněnou pracovní schopností pobírali dávky nemocenského pojištění z celkového počtu pracovních dnů v roce a totéž bylo zjištěno u nepostižených pracovníků. Výsledné procentuelní ukazatele byly porovnány a o tento procentuelní rozdíl (tj. o kolik je procento pracovní neschopnosti u OZPS vyšší než u běžných pracovníků) byly upraveny výkony organizace.

4. Výsledky hodnocení

Výsledkem takto upravených výkonů organizace dle sledovaných středisek je vypočtený podíl snížení výkonnosti hodnoceného podniku, tj. ukazatel vyjadřující sumu výnosů, o které organizace přichází vlivem zaměstnávání pracovníků se ZPS. Ekonomická analýza se již nezabývá možností prodeje realizovaných produktů v takto upravené výši.

K 31.12.2000 průměrná výše tohoto podílu připadající na jeden podnik dosahuje částky 13.749 tis. Kč, což představuje procentuelní snížení výkonnosti hodnocených podniků o 27,46%.

Průměrná výše podílu snížení výkonnosti připadající na jeden podnik k 30.6.2001 dosahuje výše 8.141 tis. Kč, což představuje procentuelní snížení výkonnosti hodnocených podniků o 27,31%.

5. Závěrečné shrnutí

Z výše uvedeného šetření a propočtů lze tedy vyvodit následující závěry:

1) Snížení ekonomické výkonnosti podniků zaměstnávajících OZPS se u šetřeného vzorku 27 podniků pohybuje v rozmezí od 6,84 % do 61,07%, z čehož průměrná hodnota 27,4% svědčí o podstatných vlivech na finanční zdraví podniku, který zaměstnává pracovníky se ZPS a jeho výkonnost.

2) Výkonové ukazatele dopadů snížené ekonomické výkonnosti se odrážejí zejména v poměrových ekonomických ukazatelích hodnocení finanční výkonnosti:

· Rentabilita nákladů = průměrná výše 5,4% vypovídá o efektivnosti hospodářské činnosti podniku, odpovídá na otázku, kolik procent zisku připadá na jednu korunu nákladů. V našem případě tedy připadá u  hodnocených podniků na jednu korunu nákladů 0,05 Kč zisku. Optimální výše tohoto ukazatele se pohybuje okolo 10%, tj. na jednu Kč vynaložených nákladů připadá 0,10 Kč zisku.

· Produktivita práce = průměrná výše 27,92 tis. Kč, ukazatel udává jak vysoké byly tržby (v tis. Kč) na zaměstnance za jeden měsíc. V současné době se pohybuje tento ukazatel v závislosti dle oboru podnikání v rozpětí 30 – 70 tis. Kč.

· Likvidita – běžná = průměrná výše likvidity III. stupně běžně dosahuje hodnoty 4,7. Tento ukazatel se používá pro vyjádření platební pohotovosti (mobility) podniku. Porovnává se stav oběžného majetku (tj.  finanční prostředky, zásoby a pohledávky) s hodnotou krátkodobých závazků, neboli zda by v případě „likvidace“ podniku postačoval oběžný majetek k úhradě krátkodobých závazků. Optimální vývoj tohoto ukazatele je větší než 2,5, tzn.  stav oběžného majetku by měl být alespoň 2,5 krát větší než stav závazků. Hodnota likvidy 4,7 se však blíží k hranici, která ukazuje na neproduktivní využití vložených prostředků, např. vysoké stavy peněžních prostředků, které snižují rentabilitu.

· Míra zadluženosti     = průměrná výše u  hodnocených podniků se pohybuje nad 145 %. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje podíl mezi cizími zdroji podniku (tj. krátkodobé a dlouhodobé závazky, bankovní úvěry, finanční půjčky a další finanční výpomoci) a výší vlastního jmění, přičemž za pozitivní vývoj se dá považovat hodnota tohoto ukazatele menší než 150%, tzn. stav, kdy závazky podniku jsou maximálně o jednu polovinu větší než vlastní jmění. Vypočtená hodnota míry zadluženosti u šetřeného vzorku podniků svědčí o v celku zdravé míře tohoto ukazatele, byť se již přibližuje hranici, kdy jej lze považovat za pozitivní. Tato skutečnost je způsobena také tím, že výsledky podniků zaměstnávajících pracovníky se ZPS a jejich ekonomické prognózy neumožňují další úvěrové zatížení (např. na pořízení a obnovu investic).

3) Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících výkonnost podniku je zejména podíl snížení využití fondu pracovní doby, (viz. bod 3. b) 2.)

· který se pohybuje v roce 2000 od 3,8% do 49,2%, z čehož průměrná hodnota u kategorie zaměstnanců se ZPS u ZZP dosahuje 21,45%, tzn. fond pracovní doby je využíván o 21,45% méně než u nepostižených zaměstnanců,

· U kategorie zaměstnanců se ZPS s TZP se pohybuje míra snížení využití fondu pracovní doby v roce 2000 od 4,02% do 62,53%, z čehož průměrná hodnota je 37,65%. Je to doba. o kterou je pracovní doba využívána k plnění pracovních výkonů méně než u nepostižených zaměstnanců.

· Vzhledem k nízkému využití fondu pracovní doby je výrazně ovlivněna celková výkonnost šetřených podniků, kde zejména dochází k největším vnitřním ztrátám při přípravných a manipulačních časech.

Využití fondu pracovní doby je srovnatelné i v roce 2001 což ukazuje následující graf:

4) Dalším výrazným ovlivňujícím faktorem výkonnosti šetřených podniků je zvýšená pracovní neschopnost,

· která se u kategorie pracovníků se ZPS v roce 2000 pohybuje od 2,79 % do 27,68 %, z čehož průměrná hodnota je 10,16 %, tj.  10,16% pracovní doby sledovaného období pobírají tito pracovníci dávky nemocenského pojištění a tudíž se nepodílí aktivně na tvorbě výkonů organizace,

· U kategorie pracovníků se ZPS s TZP se tento ukazatel v roce 2000 pohybuje od 2,44% do 85%, z čehož průměrná hodnota je 13,35 %.

Zvýšení pracovní neschopnosti je srovnatelné i v roce 2001, což ukazuje následující graf:

5) U šetřených podniků zaměstnávající ZPS bylo také sledováno plnění výkonových norem. Ty šetřené podniky, které mají zavedené výkonové normy, vykazují na jednotlivá střediska výrazné snížení nastavených výkonových norem.

· u pracovníků se ZPS  se v roce 2000 pohybuje snížení porovnávaných normativů (nastavení „měkčí“ normy výkonu)  od 14,96% do 95,5%, z čehož průměrná hodnota snížení výkonových norem je o 35,95%. (tj. o  35,95% odvádí nižší výkon)

· u kategorie pracovníků se ZPS s TZP se tento ukazatel v roce 2000 pohybuje od 16,69% do 95,5%, z čehož průměrná hodnota snížení výkonových norem je 42,52%.

Snížení výkonových norem je srovnatelné i v roce 2001, což ukazuje následující graf:

6) Souběžné působení výše uvedených faktorů způsobuje velmi problematickou ekonomickou výkonnost jednotlivých subjektů, které jsou v mnohých případech přímo závislé nejenom na výši poskytnutých dotací, ale zejména s ohledem na požadavky cash flow i na promptní realizaci dotačních titulů.

7) Dalším nezanedbatelným ovlivňujícím faktorem výkonnosti, byť ho není možné přesně ekonomicky vyjádřit, je struktura produktů a služeb, kterou tyto podniky provádějí. Zejména se jedná, s ohledem na výše uvedené faktory, o práci a výrobky s podstatně nižší přidanou hodnotou než u  podniků zaměstnávající pouze běžné občany.

8) Výsledek byl porovnán s hypotézami,  které byly formulovány z názorů oslovených cca 10 expertů, vesměs zkušených ekonomů a  manažerů zaměstnavatelů OZPS. Hypotézy jsou uvedeny v příloze této analýzy. S výjimkou faktoru vyšší nemocnosti byly tyto hypotézy provedenou analýzou potvrzeny. Důvodem nesouladu u vlivu nemocnosti je patrně metoda posuzování – v provedené analýze byly porovnávány údaje o nemocnosti uvnitř posuzovaných subjektů (mezi OZPS a nepostiženými zaměstnanci). Hypotéza hovoří o  porovnání nemocnosti u OZPS a průměrné nemocnosti zaměstnanců běžného podniku ve srovnatelném oboru činnosti.