Když banální zakopnutí znamená pracovní úraz a hrozí pokuta

Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením považuji za smysluplné, přínosné, ale – ruku na srdce – také plné různých úskalí. Rád bych se podělil o jednu konkrétní zkušenost, která mě v poslední době potkala. Ne proto, abych si stěžoval, ale protože věřím, že nejspíš nejsem jediný, kdo někdy zažil něco podobného.

Jeden z mých kolegů, člověk s kombinovaným zdravotním postižením, zakopl při chůzi o paletu. Na první pohled běžná, „banální“ situace. Měl modřinu. Druhý den měl jít na plánovanou preventivní prohlídku, a protože se mu modřina zdála větší (má mimo jiné poruchu srážlivosti krve), zmínil se o tom svému obvodnímu lékaři. Ten ho – zcela správně – odeslal do nemocnice na podrobnější vyšetření.

V nemocnici si ho raději nechali na pozorování. Bohužel si tam „odnesl“ i jinou infekci, takže se jeho pobyt prodloužil více, než by kdokoliv čekal. A tady nastal další zlom – úraz, který jsem považoval za nezávažný, překročil hranici délky pracovní neschopnosti a rázem se stal předmětem zájmu inspektorátu práce.

Kontrola stále probíhá, a tak z pochopitelných důvodů nechci uvádět konkrétní jména. Nicméně i za tento – svým způsobem drobný – pracovní úraz může přijít pokuta až do výše jednoho milionu korun. Odhad v mém případě je okolo 20 tisíc.

Upřímně řečeno, jsem z toho trochu v rozpacích. Kde končí běžné zdravotní riziko dané handicapem konkrétního člověka a kde už začíná moje zodpovědnost jako zaměstnavatele? Dělám maximum, snažím se zajistit bezpečné prostředí, a přesto je každý takový případ potenciálním zdrojem postihu. Je velmi těžké najít hranici mezi tím, co jsem mohl ovlivnit, a tím, co bylo nevyhnutelné kvůli zdravotnímu stavu zaměstnance.

Zaměstnávání OZP je bezesporu důležité – a dělám ho rád. Ale nesu i specifické riziko, o kterém se málo mluví. Jsem rád, že existují platformy, jako je AZZP, kde se o těchto věcech dá otevřeně diskutovat. Budu vděčný za vaše zkušenosti – a třeba i radu.