Tři pohledy na „kreativitu“ při metodickém výkladu pojmu „přímá pomoc OZP“

Praxe při posuzování žádosti o § 78a-e dle přijaté novely zákona již za 1.Q.2025 přináší oproti slibům MPSV a GŘ ÚP ČR velmi rozdílné a často kuriozní požadavky na prokazování a dokládání zvýšení příspěvku na „provozní asistenci“ zaměstnaným OZP ze strany jejich nepostižených spolupracovníků.

Individuální přístup

Základním problémem, s nimž se potýkají ZZP, je ignorování klíčového znaku, provázejícího zaměstnávání OZP (i jinak znevýhodněných) ze strany ÚP ČR. Je to individuální přístup, který nese velmi rozdílné požadavky na druh, míru a četnost asistence v závislosti na mnoha faktorech, které při posuzování nároků nejsou brány v úvahu:

• typ vykonávané práce z hlediska kvalifikace a fyzické nebo mentální náročnosti,
• koncentrace OZP s vážnějšími typy postižení vyžadujících asistenci,
• typ činnosti z hlediska „dosažitelnosti“ asistovaných OZP (dílna, služby u zákazníka, střídání pracovišť apod.),
• počet zaměstnanců daného zaměstnavatele v poměru OZP a nepostižených (rozdíl mezi středními a většími, disponujícími dostatečným počtem nižšího a středního managementu schopného asistence a většinou malých firem, kde asistovat je schopen jen malý počet lidí – obvykle 2-3 osoby včetně top manažera, jednatele, ředitele),
• členitosti firmy (rozdíl mezi velkou dílnou s desítkami OZP a několika odlehlými pracovišti, vždy s jedním mistrem nebo předákem či nepostiženým spolupracovníkem),
• míra stereotypu pracovních činností (opakované činnosti, na něž jsou OZP zapracováni versus střídání činností nebo zakázek s různými požadavky, nástroji a materiály).

V praxi v těchto dnech přibývá paradoxních požadavků ze strany kontrolujících zaměstnanců ÚP ČR. Týkají se prokazování konkrétních forem „přímé pomoci“ formou velmi podrobných popisů či náplní práce asistentů. V praxi je ale lze získat jen zpětně cestou normovacích metod (snímky pracovního dne či kamerových záznamů). V řadě případů nás naši členové žádají o pomoc. Tu jim ale bez komunikace s autory a „vylepšovateli“ metodiky nejsme schopni poskytnout.

Zodpovědně prohlašujeme a důrazně upozorňujeme, že tato cesta vede jen k administrativnímu zahlcení většiny žadatelů o příspěvek i samotných specialistů ÚP ČR. Zároveň odvádí jejich práce od původního smyslu systému podpory zaměstnávání OZP.

Společenská smlouva státu a ZZP

Systém podpory zaměstnávání OZP i jinak znevýhodněných vnímáme jako společenskou smlouvu státu s jejich zaměstnavateli. Ta je desítky let založena na konsensu – shodě na více či méně paušálních příspěvcích, opírajících se o průměrná data. Důkazem je i zcela paušální podpora v kompenzaci mezd OZP. Ta z pochopitelných důvodů nerespektuje stále větší rozdíly mezi téměř 4000 žadateli o příspěvek. Dodnes MPSV ČR nepracuje efektivně s institutem roční zprávy. Jejím cílem v novele zákona v roce 2018 přitom bylo právě získání podrobnějších informací o typu, ekonomické síle a také charakteru a intenzitě „přímé“ podpory zaměstnaných OZP. Snaha novely zákona, metodiky a aparátu ÚP ČR rozhodovat o tom, co v konkrétních podmínkách je a není přímá podpora cestou vytváření alibistických podkladů je slepá. Navíc u části „spekulativních“ zaměstnavatelů OZP, vůči nimž je primárně zaměřena, povede pouze k dalšímu účelovému zkreslování pracovně právních a firemních dokumentů, těžko prokazatelnému.

Zdůrazňujeme, že současný stav je způsoben také opožděným zpracováním a vyhlášením metodiky. A to nejen vůči zaměstnavatelům, ale i vůči pracovníkům ÚP ČR. Ti zjevně, stejně jako my, řeší zbytečně a za pochodu dílčí problémy s výklady.

Stále více jsme přesvědčeni, že skutečným cílem takových požadavků (skrytým či zjevným) je snaha snížit celkový objem výdajů na § 78a-e. Stát – účastník společenské smlouvy – si ale neuvědomuje, že

• počet ZZP a jejich zaměstnanců již výrazně neroste,
• výdaje na příspěvek na 1 pracovní místo OZP rostou již více let pomaleji než minimální mzda a inflace,
• tento postup je kontraproduktivní s deklarovanou snahou o přechod OZP na volný trh práce. Oslabování chráněného trhu práce oslabuje i kvalitu pracovních míst OZP. A tím i jejich šance uplatnit se na stále náročnějším trhu práce.

Jak to vyřešit?

Jsme přesvědčeni, že jediným řešením je využít dostupných dat a zkušeností a začít jednat o promyšleném a moderním systému podpory. Řešit nevyhovující systém posuzování OZP pro trh práce. Odlišit skutečnou chráněnou práci (mimo PPV) od skutečného zaměstnání OZP s přiměřenou přidanou hodnotou jejich práce. Vytvářet účinné – nejen finanční, ale i praktické – nástroje motivující běžné zaměstnavatele k využití zbytkového pracovního potenciálu OZP.

Řešení nelze nalézt pouhými změnami parametrů v rámci zákona o zaměstnanosti. Nelze nalézt ani cestou podpory (jen menší části) OZP v prostředí integračních sociálních podniků. Vyžaduje to čas, intenzivní spolupráci nejen kompetentních úředníků, ale i zaměstnavatelů a dalších partnerů.

Vhodnou formou může být například i systémový projekt či vytvoření nadresortní pracovní skupiny se zapojením nezávislých odborníků, sociálních partnerů. Práce na několik let, která měla a mohla být zahájena již dávno.

Do přijetí a předchozího pilotního ověření nového systému bude každá další změna podobná poslední přijaté novele jen neúspěšným pokusem, spojeným pouze s růstem byrokracie a demotivací tisíců zaměstnavatelů od jejich prospěšné a nenahraditelné práce.

Jen na závěr:

Odkazy ÚP ČR na obavy z kontrol NKÚ považujeme za zástupný důvod. Z praxe víme, že tento úřad vždy důsledně vychází jen z dikce zákona. Ten však podrobnosti a výklady „přímé pomoci“ neobsahuje. Autorem metodiky je gesční resort, který jediný má právo výkladu.  I předchozí kontrolní zprávy NKÚ obsahovaly v závěru hlavně důraz na nehospodárnost v celkovém objemu výdajů. Tedy de facto upozorňovaly na neefektivitu a neschopnost resortů snížit výdaje. Nelze si představit, že by experti NKÚ byli schopni pochopit podstatu problému. Resorty vždy dokázaly uvést argumenty, které vláda při projednání zprávy zpravidla přijala.

Věříme, že se brzy podaří situaci zvládnout. Dlouhodobě jsme připraveni spolupracovat nejen na okamžitém řešení, ale zejména na řešení koncepčním.

Karel Rychtář