Statistická analýza zaměstnanosti OZP

OBSAH:

Zadání

1. Počty občanů se ZPS v obyvatelstvu nad 15 let

2. Ekonomická aktivita občanů se ZPS

3. Struktura občanů se ZPS

4. Nezaměstnanost občanů se ZPS

5. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti

6. Kvóta (plnění povinného podílu zaměstnaných OZPS)

Zadání

V souladu s úvodním projektem je jednou z metod uplatněných v grantové studii statistická analýza stavu a vývoje ekonomické aktivity, zaměstnanosti a nezaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností (dále OZPS) (včetně struktury – podle věku, pohlaví,  vzdělání, souběhu s invalidním důchodem, délky nezaměstnanosti, uplatnění opatření aktivní politiky zaměstnanosti apod.). Obsahem má být i statistická analýza plnění povinného podílu zaměstnaných občanů se ZPS  za rok 2000, resp. 2001.

Zdrojem údajů pro statistickou analýzu je: statistika Správy služeb zaměstnanosti (SSZ) a úřadů práce o uchazečích o  zaměstnání a o aktivní politice zaměstnanosti, hlášení zaměstnavatelů o plnění povinného podílu zaměstnávání ZPS (SSZ), Jednorázové šetření pro potřeby analýzy zaměstnávání občanů se ZPS (04.2001), Výběrová šetření pracovních sil (ČSÚ), statistika důchodového zabezpečení apod.[1]

Skupiny hodnocených problémů:

1. Počty občanů se ZPS v obyvatelstvu nad 15 let

2. Ekonomická aktivita OZPS

3. Struktura OZPS

4. Nezaměstnanost OZPS

5. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vůči OZPS

6. Kvóta (plnění povinného podílu  zaměstnaných OZPS)

1. Počty občanů se ZPS v obyvatelstvu nad 15 let

Znalost počtu občanů se ZPS je potřebná z řady důvodů, např. pro uvědomění si rozsahu         této sociální skupiny obyvatelstva a tedy i kvantitativní stránky závažnosti problematiky OZPS, pro vymezení prostoru pro ekonomickou aktivitu těchto osob (a z toho i posouzení rozsahu této skupiny jako zdroje pracovních sil nebo posouzení oprávněnosti výše tzv. kvóty pro zaměstnávání OZPS). Přesnost zjištění tohoto počtu je současně sporná: neexistuje celostátní evidence těchto osob ani dokonalá podniková evidence, existuje jen evidence uchazečů o zaměstnání se ZPS v registru úřadů práce. Celkový počet OZPS je znám jen na základě VŠPS (Výběrového šetření pracovních sil, ČSÚ), tj. na základě osobních výpovědí v relativně reprezentativním vzorku domácností.

Z těchto podkladů vyplývá, že počet OZPS i jejich podíl na počtu obyvatel (starších 15 let) trvale a plynule klesá[2].


Vývoj počtu občanů se ZPS (tis.os.)

Ukazatel

1993

1995

2000

2001

2001:1993

( %)

Obyvatelstvo nad 15let

8292,7

8406,4

8586,5

8615,8

103,9

V tom: OZPS

597,8

580,6

445,5[3]

411,9

68,9

„zdraví“

7694,9

7825,8

8141,0

8203,9

106,6

Podíl OZPS:obyvatelstvo(%)

7,2

6,9

5,2

4,8

66,7

Je zřejmé, že počet občanů, kteří se ve Výběrovém šetření označili jako OZPS, od roku 1993[4] klesl do roku 2001 o více jak 185 tisíc osob (o více jak 30%) a dále klesá. Podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let poklesl ze 7,2% v roce 1993 na 5,2% v roce 2000 (a na 4,8% v roce 2001). Z dostupných údajů je dále zřejmé, že k poklesu došlo jak u mužů, tak u žen, jak u OZPS bez těžšího poškození, tak u  OZPS s TZP (když u této skupiny byl pokles přece jen větší).

Otázkou je, jaká je příčina tohoto poklesu. Jde o skutečný pokles osob se zdravotním postižením nebo jen o pokles evidovaný ve VŠPS neodpovídající reálnému vývoji?  Vycházíme-li z toho, že převážný podíl OZPS představují poživatelé invalidního důchodu (ať už plného nebo částečného), potom údaje z oblasti důchodového zabezpečení vedou k závěru, že zatímco počet invalidních důchodců se v posledních  letech v podstatě nemění (pozn.: od roku 1996 dochází ovšem ke změně vnitřní struktury, k poklesu PID při  vzestupu ČID) počet OZPS prudce poklesl. To dokazují následující údaje[5]:

Vývoj počtu invalidních důchodů (tis.)[6]

Ukazatel

1993

1995

2000

2001

2001:1993

(%)

Počet invalidních důchodů (ID)

518

537

537

542

104,6

V tom: částečný ID

120

117

155

162

135,0

plný ID

398

420

382

380

95,5

Rozdílný vývoj počtu OZPS a invalidních důchodů a především prudký pokles počtu občanů se ZPS se pokusíme blíže specifikovat:

Rozdělíme OZPS na 2 skupiny, tj. 1.OZPS bez TZP  a 2. OZPS s TZP. Prvou skupinu tvoří automaticky jednak důchodci s částečným invalidním důchodem, jednak občané se ZPS bez ČID[7]. Druhou skupinu tvoří OZPS s TZP, kteří představují jen část důchodců s invalidním důchodem, tj. zahrnují se sem invalidní důchodci s PID podle §39(1b) zákona o důchodovém pojištění. Ukazuje se, že v posledních letech:

· při vzestupu počtu osob s částečným invalidním důchodem došlo k prudkému poklesu  počtu OZPS, kteří nepobírají žádný invalidní důchod (1993…259,7 tis.os., 2000…138,6 tis.osob, tj.-121,1 tis.osob),

· při celkovém mírném poklesu počtu důchodců s plným invalidním důchodem došlo k prudkému poklesu počtu těch důchodců, kteří jsou zařazeni do OZPS s TZP (1993…218,1 tis.os., 2000…151,9 tis.os., tj. –66,2 tis.os.) a lze usuzovat, že zřejmě došlo k výraznému vzestupu počtu těch, kteří „nejsou schopni soustavné výdělečné činnosti ani za mimořádných podmínek“(§39,1a, zákona o důchodovém pojištění). Blíže viz následující tabulka:

Úvaha o rozkladu počtu OZPS a invalidních důchodců (tis.osob)


Ukazatel

1993

2000

2000-1993

1

OZPS bez TZP

379,7

293,6

-86,1

2

Z toho:

a)s část.inv.důchodem (ČID)

120,0

155,0

+35,0

3=1-2

b) bez ČID[8]

259,7

138,6

-121,1

4

OZPS s TZP(§39,1b)

218,1

151,9

-66,2

5=1+4

OZPS celkem

597,8

445,5

-152,3

6

Důchodci s plným inv.důch. (PID)

398,0

382,0

-16,0

7=6-4

Z toho: bez TZP (§39,1a)

179,9

230,1

+50,2

Uvedená úvaha může vysvětlit kvantitativní stránku problému. Jiná je otázka příčin těchto změn. K tomu:

1. v posledních letech mohlo dojít ke zpřísnění rozhodnutí o přiznání OZPS těm občanům, kteří nejsou invalidní[9], k tomu ale nebyl dán žádný legislativní ani jiný podnět. Nesporné je ale to, že se výrazně změnila struktura počtu důchodců s plným invalidním důchodem. Zde došlo k prudkému poklesu těch, kteří „jsou schopni pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek“ (§39,1b) a jsou automaticky považováni za OZPS s TZP. Z toho lze vyvodit, že naopak vzrost počet těch, kteří „nejsou schopni soustavné výdělečné činnosti ani za mimořádných podmínek“(§39,1a) a nespadají tedy automaticky do kategorie OZPS s TZP.

2. dále, a to je zřejmě hlavní příčina, zatímco o invalidní důchod je mezi osobami se zdravotním postižením zřejmý zájem (a evidence poživatelů ID je v podstatě úplná), lidé z řady důvodů ne vždy chtějí být jako OZPS evidováni, nebo se k tomu, že jsou na základě rozhodnutí OSSZ občany se ZPS, nehlásí (př. z důvodů obavy z obtížnějšího přístupu k pracovnímu uplatnění). Zaměstnanci hlásí svému zaměstnavateli svůj zdravotní stav, nejsou ale povinni přiznávat, že jsou OZPS. Není ani dostatečný hmotný zájem osob se zdravotním postižením o takový doklad žádat, výhoda spočívající ve snížení základu daně z příjmů je nepodstatná. Nelze ovšem vyloučit, že ani ve VŠPS nejsou odpovědi plně věrohodné. Nelze ale také předpokládat, že by nyní někteří dotazovaní ve VŠPS na otázku, zda jim byla přiznána změněná pracovní schopnost, odpovídali „ne“, jestliže  dříve odpovídali „ano“. Je také poukazováno na skutečnost, že mladí, zdravotně postižení lidé do 26 let věku,  pobírající “dětské přídavky“, na rozdíl od předchozích let zřejmě nepožadují rozhodnutí OSSZ o změněné pracovní schopnosti.

Potvrzuje se, že nejenže je potřebné z obsahových důvodů současný termín „občan se změněnou pracovní schopností“ nahradit vhodnějším, ale je potřebné dořešit i systém evidence a statistiky osob se zdravotním postižením (metodicky, institucionálně).

2. Ekonomická aktivita občanů se ZPS.

Hodnocení stavu a  vývoje ekonomické aktivity (a v tom zaměstnaných a nezaměstnaných) osob se zdravotním postižením  má svůj význam z několika důvodů, zejména:

  • porovnáním s ostatními, tj. „zdravými“, se objektivně prokáže, oč menší je uplatnění těchto osob na trhu práce,
  • z podílu ekonomické aktivity OZPS a všeho obyvatelstva lze relativně spravedlivě stanovit výši povinného podílu zaměstnaných OZPS na celkovém počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů.

Zdrojem statistických údajů je Výběrové šetření pracovních sil (ČSÚ), a to od roku 1993[10].

Ze statistických údajů je zřejmé, že:

Míra ekonomické aktivity[11] OZPS je výrazně nižší než u „zdravých“, v posledních letech se dále výrazně snížila, počet ekonomicky aktivních OZPS za posledních 8 let klesl zhruba na polovinu[12].


Vývoj ekonomické aktivity OZPS starších 15 let (tis.os.)


Ukazatel

1993

1995

2000

2001

2001:1993 (%)

Počet obyvatel

8292,7

8406,4

8586,5

8615,8

103,9

Z toho: ekonomicky aktivní

5093,5

5170,7

5186,1

5171,2

101,5

Míra ekon. aktivity (%)

61,4

61,5

60,4

60,0

97,7

Z celku: 1. OZPS

597,8

580,6

445,5

411,9

68,9

Z nich ekon. aktivní

232,8

198,6

131,5

120,6

51,8

Míra ekon.akt.OZPS (%)

38,9

34,2

29,5

29,3

75,3

2. „zdraví“

7694,9

7825,8

8141,0

8203,9

106,6

Z nich ekon.aktivní

4860,7

4972,1

5054,6

5050,6

103,9

Míra ekon. aktivity

63,2

63,5

62,1

61,6

97,5

Je tedy zřejmé, že -přes všechna přijatá opatření na podporu zaměstnanosti OZPS- jejich ekonomická aktivita trvale a prudce klesá, a to i v roce 2001. Pokles počtu ekonomicky aktivních OZPS je důsledkem jednak poklesu celkového počtu OZPS, jednak i poklesu míry jejich ekonomické aktivity. Obě tendence jsou výrazně nepříznivější ve srovnání s ostatními, tj.“zdravými“. V roce 2001 ze 100 „zdravých“ bylo 62 ekonomicky aktivních, ze 100 OZPS jen 29. Celkový pokles počtu OZPS se promítá i do poklesu ekonomicky neaktivních OZPS.

K poklesu ekonomické aktivity (jak absolutně, tak i její míry) dochází jak u mužů, tak u  žen. Pokles ekonomicky aktivních OZPS s TZP je ještě rychlejší než u ostatních OZPS.

Ze statistických údajů dále vyplývá, že:

Podíl OZPS z celkového počtu zaměstnaných u zaměstnavatelů ve výši  4% se ukazuje jako oprávněný. Pro úvahy o stanovení tohoto podílu vycházíme z poměru mezi ekonomicky aktivními OZPS a všemi ekonomicky aktivními, s tím, že se každý zaměstnanec se ZPS s TZP pro účely plnění kvóty (povinného podílu) započítává třikrát. (Tj. vycházíme z toho, že i nezaměstnaní jsou zdrojem pro naplnění stanovené kvóty).

V roce 2000 bylo ekonomicky aktivních:[13]

OZPS bez TZP…109,0 tis. osob, OZPS s TZP…22,5 , tj. pro účely kvóty 22,5 x 3…67,5,

celkem OZPS …109,0 + 67,5 = 176,5 tis.osob, z počtu všech ekonomicky aktivních…5186,1 tis.osob je to 3,40 %. Tj.  nenaplňují se požadovaná 4%. Ovšem je oprávněné předpokládat, že mezi ekonomicky neaktivními OZPS je řada těch, kteří jsou zdrojem zaměstnanosti a kteří by za určitých okolností o pracovní uplatnění usilovali. Mezi předpoklady pro změnu takového postoje patří např. posílení ekonomické motivace OZPS k zaměstnání, jejich vyšší kvalifikace, větší zájem i zaměstnavatelů o zaměstnávání OZPS, prolomení určité psychické bariéry u mnohých zdravotně postižených (zejména ztráty sebevědomí, chuti usilovat o pracovní uplatnění nebo zvyšování kvalifikace apod.). Proto se domníváme, že stanovený podíl ve výši 4% zaměstnaných OZPS z celkového počtu zaměstnaných u subjektů s více než 25 zaměstnanci je oprávněný, je spíše na spodní hranici (pozn.: v roce 1993 byl podíl ekonomicky aktivních OZPS s přepočtem OZPS s TZP na trojnásobek…3,7 + /3 x 0,9/ = 6,4% !).

Ze statistických údajů dále vyplývá:

V rámci klesajícího počtu ekonomicky aktivních OZPS dále klesal počet zaměstnaných  se ZPS a až do roku 1999 stoupal počet nezaměstnaných se ZPS. Obdobně stoupala i míra jejich nezaměstnanosti.

Vývoj zaměstnaných a nezaměstnaných OZPS[14](tis.osob)


Ukazatel

1993

1995

2000

2001

2001:1993(%)

Počet ekon.aktivních OZPS

232,8

198,6

131,5

120,6

51,8

V tom: zaměstnaní

204,7

173,2

90,2

83,9

41,0

Nezaměstnaní

28,1

25,4

41,3

36,7

130,6

Míra nezaměstnanosti

12,1

12,8

31,4

30,4

251,2

Počet zaměstnaných OZPS klesal po celé uvedené období, tj. i v letech 2000 a 2001, a to i navzdory opatřením přijatým v posledních letech, včetně nově stanoveného povinného podílu od roku 2000. Klesal počet zaměstnaných mužů i žen. Počet zaměstnaných se ZPS s TZP klesal ještě poněkud rychleji (na 40,2% v období 2000:1993).

Naopak při celkovém poklesu počtu OZPS a  při poklesu počtu ekonomicky aktivních OZPS počet nezaměstnaných se ZPS trvale rostl, a to až do roku 1999[15]. Dynamika tohoto vzestupu byla větší než u „zdravých“ (pozn.: k nezaměstnanosti viz dále). Teprve v posledních 2 letech se růst nezaměstnanosti OZPS zpomalil (aniž by byl ale doprovázen vzestupem zaměstnanosti).

Jestliže v roce 2001 ze 100 „zdravých“ obyvatel starších 15 let bylo 57 zaměstnaných a 5 nezaměstnaných, potom ze 100 OZPS této věkové kategorie bylo jen 20 zaměstnaných a 9 nezaměstnaných (a 71 ekonomicky neaktivních!).

3. Struktura občanů se ZPS.

Skupina osob se zdravotním postižením je velice různorodá. Ukazuje se, že i míra pracovního uplatnění je velice diferencovaná v závislosti nejen na vnějších faktorech (region, odvětví a obor činnosti, přístup zaměstnavatelů, společenské klima apod.), ale i na osobních charakteristikách zdravotně postižených. Statistika umožňuje posouzení struktury osob se zdravotním postižením jen z několika hledisek – podle pohlaví, věku, stupně vzdělání, výjimečně i podle druhu zdravotního postižení. Domníváme se, že je vhodné hodnotit nejen stav, ale i vývoj základních charakteristik osob se zdravotním postižením, a to i ve srovnání s ostatními, „zdravými“. Ukazuje se, že struktura OZPS se liší nejen ve srovnání se „zdravými“, ale je jiná u  zaměstnaných, nezaměstnaných, ekonomicky neaktivních. To jsou jistě známé skutečnosti, přesto aktualizace předchozích hodnocení může přispět ke zjištění některých nových tendencí.

Ke struktuře podle pohlaví[16]:

Ukazuje se, že podíl žen a mužů v rámci OZPS se v posledních 8 letech podstatně neměnil, ať mezi všemi OZPS, ale ani mezi zaměstnanými, nezaměstnanými nebo ekonomicky neaktivními OZPS (staršími 15 let). Ovšem podíl ekonomicky aktivních žen je výrazně nižší než u mužů, zejména podíl zaměstnaných žen (v roce 2001..46,2% podíl zaměstnaných žen se ZPS ze všech zaměstnaných občanů se ZPS, zatímco podíl všech žen se ZPS ze všech OZPS je 50,6%). Výrazný rozdíl v podílu žen je mezi „zdravými“ a OZPS u  ekonomicky neaktivních (viz následující tabulka).

Podíl žen v roce 2001


(osoby na 15 let, v %)

Ukazatel

Obyvatelstvo bez  OZPS („zdravé“)

Občané se ZPS

Obyvatelé nad 15let

51,9

50,6

Zaměstnaní

43,4

46,2

Nezaměstnaní

54,0

51,2

Ekonomicky aktivní

44,2

47,8

Ekonomicky neaktivní

64,2

51,8

Ke struktuře podle věku[17]:

Potvrzuje se, že občané se ZPS jsou spíše starší. Zatímco ze všech „zdravých“ představuje věková  kategorie 45-59 let 25,5% osob, mezi OZPS je to 40,3%. Převaha této věkové kategorie je zřejmá jak u zaměstnaných, tak u nezaměstnaných. Mezi muži a ženami není věková struktura  podstatně odlišná.

Podíl věkové skupiny 45-59 let z dané skupiny obyvatel starších 15 let (rok 2001,v %)


Obyvatelé

Ze zaměstnaných

Z nezaměstnaných

Z ekonomicky neaktivních

Z celku

OZPS

47,2

51,4

37,0

40,3

„Zdraví“

35,3

22,1

11,3

25,5

Mezi OZPS ve všech věkových kategoriích převažují ekonomicky neaktivní. Pouze ve věkové kategorii 30-44 let je nepodstatná převaha ekonomicky aktivních, podíl zaměstnaných je i zde zhruba třetinový. Je zřejmé, že mladší lidé mají větší šanci na pracovní uplatnění i  mezi osobami se zdravotním postižením. S postupujícím věkem klesá i  pravděpodobnost nalézt vhodné zaměstnání.

Podíl na věkových kategoriích OZPS podle ekonomické aktivity (rok 2001, v %)


Skupina OZPS

15-29 let

30-44 let

45-59 let

60 a více

Celkem

OZPS celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Z toho: Zaměstnaní

29,7

38,3

23,8

2,2

20,4

Nezaměstnaní

11,1

17,6

11,4

0,1

8,9

Ekonom. neaktivní

59,2

44,1

64,8

97,7

70,7

Vývoj struktury OZPS podle věku lze posoudit pouze ze 2 šetření z podkladů úřadů práce, a to za rok 1996 a 2000, a  to pouze za registrované uchazeče o zaměstnání[18]. K výraznějším změnám ve struktuře nedošlo, snížil se podíl mladých uchazečů z řad OZPS (pravděpodobně v důsledku menšího zájmu o získání statutu OZPS, což je významné zejména v této věkové kategorii) a naopak se zvýšil podíl skupiny nad 55 let (což potvrzuje klesající zájem o zaměstnávání starších OZPS), ovšem při výrazném zvýšení celkového počtu uchazečů o zaměstnání, a to i se ZPS.

Změny podílu jednotlivých věkových kategorií na počtu uchazečů se ZPS (v %)


Rok

do 19 let

20-24 let

25-39 let

40-54 let

55 a více let

Celkem

1996

2,3

6,4

21,4

59,9

9,9

100,0

2000

0,5

4,5

21,7

59,8

13,5

100,0

Ke struktuře podle stupně vzdělání[19]:

Potvrzuje se, že občané se ZPS mají v průměru nižší vzdělání než ostatní. Zatímco mezi „zdravými“ v roce 2001 bylo 24,0% těch, kteří měli nejvýše základní vzdělání, a více než 40% maturantů, mezi OZPS nejvýše základní vzdělání mělo téměř 36% a naopak maturitu jen 22,9% OZPS. Mezi muži se ZPS je větší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než u žen, naopak u žen je větší podíl středoškolsky vzdělaných s maturitou.

Struktura podle stupně vzdělání

(osoby nad 15 let, rok 2001, v %)


Obyvatelé

Bez vzdělání a se zákl.vzděláním

Střední vzdělání bez maturity

Střední vzdělání s maturitou

Vysokoškolské vzdělání

Celkem

OZPS

35,9

41,2

19,2

3,7

100,0

„Zdraví“

24,0

35,4

31,0

9,6

100,0

I mezi OZPS se potvrzuje přímá souvislost mezi stupněm vzdělání a pracovním uplatněním. Lidé s vyšším vzděláním snáze nacházejí práci a jsou méně postiženi uvolňováním ze zaměstnání.

Podíl OZPS podle stupňů vzdělání a podle ekonomické aktivity

(osoby nad 15 let, rok 2001, v %)


Skupina OZPS

Bez a se základ. Vzděláním

Střední vzdělání bez maturity

Střední vzdělání s maturitou

Vysokoškolské vzdělání

Celkem

OZPS celkem

35,9

41,2

19,2

3,7

100,0

Vtom:Zaměstnaní

15,7

52,8

26,6

4,9

100,0

Nezaměstnaní

34,2

49,1

14,5

2,2

100,0

Ekon.neaktiv.

42,0

36,9

17,6

3,5

100,0

Znovu se potvrzuje, že snaha o zvýšení vzdělání a kvalifikace je jednou z cest ke zvýšení zaměstnanosti, a to zejména u  osob se zdravotním postižením. Na tom nemění nic skutečnost, že i při stejném stupni vzdělání jsou tyto osoby relativně více postiženy nezaměstnaností.

I pokud jde o vývoj struktury OZPS podle vzdělání, je z dostupných podkladů srovnání možné na základě již zmíněných dvou šetření na úřadech práce (za roky 1996 a 2000), a to pouze za registrované uchazeče o zaměstnání[20]. Při celkovém výrazném nárůstu počtu nezaměstnaných poklesl podíl skupiny se základním vzděláním (a bez vzdělání), naopak vzrostl podíl středoškolsky i  vysokoškolsky vzdělaných. To znamená, že nárůst nezaměstnanosti byl natolik výrazný, že s větší intenzitou postihoval i osoby s vyšším stupněm vzdělání a  zřejmě i s vyšší kvalifikací.

Změny podílu jednotlivých kategorií podle stupně vzdělání na počtu uchazečů se ZPS(v %)


Rok

Zákl. a bez vzd.

Střední bez mat.

Střední s matur.

VŠ a VOŠ

Celkem

1996

44,1

45,3

9,8

0,8

100,0

2000

38,6

47,6

12,2

1,6

100,0

Ke struktuře podle druhu postižení:

Zde lze pouze pro informaci zopakovat výsledky šetření z podkladů úřadů práce za registrované uchazeče o zaměstnání v roce 1996, s vědomím nepřesností vznikajících při kumulaci několika druhů postižení a při určení rozhodujícího postižení. Výrazně převažují osoby s tělesným postižením (52,1%), následují osoby s vnitřními chorobami (22,4%). Ostatní skupiny jsou zastoupeny méně než 10% (postižení psychické 6,4% smyslové 6,1%, mentální 3,4%, ostatní 9,5%).

4. Nezaměstnanost občanů se ZPS.

Ze základních, souhrnných ukazatelů nezaměstnanosti OZPS[21] vyplývá i nadále potvrzení známých skutečností, mj.:

  • nezaměstnanost OZPS je mimořádně vysoká (v roce 2001..59,2 tis. osob), trvale stoupala, a to i přes opatření posledních let,
  • obdobně i míra nezaměstnanosti OZPS trvale a prudce rostla (v roce 2001..41,3%), a to jak v důsledku růstu absolutního počtu nezaměstnaných OZPS, tak v důsledku klesajícího počtu OZPS, míra je podstatně vyšší a růst je rychlejší než u „zdravých“ (v roce 2001 byla celková míra nezaměstnanosti..8,5%),
  • počet volných pracovních míst pro OZPS je trvale nízký (v roce 2000..2,8 tis.), takže počet uchazečů se ZPS na 1 VPM je mimořádně vysoký (v roce 2001..20,8),
  • přes uvedené negativní charakteristiky je v poslední době zřejmý i určitý obrat k pozitivnímu vývoji (v roce 2001 se růst počtu uchazečů i míry nezaměstnanosti zpomalil, vzrostl –zejména v roce 2001- počet volných pracovních míst pro OZPS a klesl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo pro ZPS). To ale nic nemění na skutečnosti, že osoby se zdravotním postižením patří mezi nejohroženější skupiny na trhu práce a že míra jejich ohrožení je vyšší než dříve.


Nezaměstnanost OZPS[22]

Ukazatel

1993

1995

2000

2001

2001:1993(%)

Uchazeči o zam. ZPS (tis.os.)

17,4

22,3

58,4

59,2

340,2

Míra nezaměstnanosti (%)

7,8

11,4

39,3

41,3

529,5

Počet volných prac.míst (tis.)

2,1

1,5

1,8

2,8

133,3

Počet uchazečů ZPS na 1VPM (osob)

8,2

14,6

32,9

20,8

253,7

Podíl uchazečů ZPS ze všech uchazečů  (%)

11,3

14,4

12,5

13,4

118,6

Pokud jde o strukturu uchazečů o zaměstnání se ZPS, podíl žen v průběhu let 1995-2001 kolísal od 43,1% v roce1995 do 52,9% v  roce 1997, aby potom klesal až na 43,4% v roce 2001.

Počet uchazečů se ZPS s TZP byl nejvyšší v roce 1995 (a jejich podíl na počtu uchazečů se ZPS byl 6,9%), od té doby absolutně i relativně klesá. V roce 2001 bylo na úřadech práce evidováno již jen 718 těchto osob (tj. 1,2%). Tento vývoj ovšem znovu svědčí spíše o  vytěsňování občanů s těžším zdravotním postižením z ekonomické aktivity, mezi ekonomicky neaktivní.

Již v předchozím textu bylo uvedeno, že v porovnání roku 2000 a 1996:

snížil se podíl uchazečů v nejmladších věkových skupinách a zvýšil se podíl ve skupině nad 55 let,

při celkovém absolutním nárůstu počtu uchazečů se ZPS se snížil podíl osob se základním vzděláním (a bez vzdělání) a zvýšil se podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných uchazečů se ZPS.

Trvale se snižuje podíl uchazečů se ZPS s příspěvkem v nezaměstnanosti (od 40,3% v roce 1993 na 20,8% v roce 2001). To souvisí zřejmě s postupným prodlužováním délky nezaměstnanosti.

Pro bližší charakteristiku nezaměstnanosti je důležité posouzení procesu její reprodukce a  délky jejího trvání. Za OZPS jsou k dispozici srovnatelné údaje z šetření na úřadech práce za roky 1996, 1999 a 2000.

Proces reprodukce a doba trvání (délka[23])nezaměstnanosti OZPS


Ukazatel

1996

2000

Počet uchazečů: zařazených do evidence

31314

36721

vyřazených z evidence

22290

34241

Průměrná délka nezaměstnanosti (měsíců)

12,5

19,5

Prům.délka nezaměstn. „zdravých“(měs.)

5,0

7,8


Je zřejmé, že došlo k výraznému prodloužení délky nezaměstnanosti. To znovu svědčí o  zhoršující se situaci v možnostech pracovního uplatnění OZPS. Tuto skutečnost dokládá i následující přehled, z něhož je zřejmé, že mezi nezaměstnanými evidovanými úřady práce výrazně vzrostl počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, zejména evidovaných déle než 1 rok.

Uchazeči o zaměstnání se ZPS podle délky nezaměstnanosti[24]

Ukazatel

31.12.1996

31.12.2000

Počet

Podíl v %

Počet

Podíl v %

Uchazeči ZPS celkem

29830

100,0

58819

100,0

V tom evidovaní: do 6 měsíců

12782

42,8

15141

25,8

6-12 měsíců

6500

21,8

9498

16,1

déle než 12měsíců

10548

35,4

34180

58,1

Porovnáme-li opakovanou evidenci uchazečů se ZPS v roce 2000 s rokem 1996, při nevýrazném zvýšení počtu zařazených do evidence se výrazně zvýšil počet a podíl zařazených poprvé.

Opakovaná nezaměstnanost OZPS


Ukazatel

1996

2000[25]

Počet

Podíl v %

Počet

Podíl v %

Zařazení do evidence celkem

31314

100,0

34607

100,0

V tom: poprvé

9862

31,6

15631

45,2

Podruhé

11655

37,2

8326

24,1

Potřetí

5119

16,3

4756

13,7

počtvrté a  více

4678

14,9

5894

17,0

To znovu – při  zřetelném prodloužení délky nezaměstnanosti- signalizuje, že nezaměstnanost OZPS postihuje stále nové OZPS, ale jejich naděje na znovuzařazení do zaměstnání klesá.  Skutečnost, že téměř 60% uchazečů se ZPS je nezaměstnaných déle než 1 rok, je varující. Zvláště u osob se zdravotním postižením je návrat do zaměstnání obtížný.

5. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

Zaměstnanost OZPS je podporována řadou opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v kompetenci úřadů práce. I při vědomí toho, že jde o opatření doplňková, v jejichž možnostech není řešení základního problému, tj. růstu celkové poptávky po  pracovní síle a zásadního růstu pracovních příležitostí, je jejich význam nesporný. Současně i zde platí to, že při celkově výrazné převaze nabídky pracovních sil nad poptávkou je mimořádně obtížné pomáhat nacházet pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením, zvláště dochází-li u těchto osob ke kumulaci několika nepříznivých okolností (zdraví, věk, nevhodná nebo nízká kvalifikace apod.).

Statistika úřadů práce z opatření APZ uplatňovaných k podpoře zaměstnávání OZPS dává možnost  hodnotit pouze některé charakteristiky, a to zejména:

počet uchazečů se ZPS v rekvalifikaci,

počet míst pro OZPS  v chráněných dílnách.

Některé doplňující údaje byly zjištěny již ve zmíněných dvou šetřeních na úřadech práce za rok 1996 a 2000.

Je-li nedostatečné vzdělání a nízká kvalifikace jednou z důležitých překážek pro uplatnění OZPS v zaměstnání, není možné rozsah rekvalifikace těchto osob hodnotit pozitivně, a to přes nesporné zlepšení v posledních letech:

Rekvalifikace OZPS


Ukazatel (počet OZPS)

1996

2000

Zařazených do rekvalifikace

935

1851

Ukončili rekvalifikaci

866

1732

Po rekvalifikaci zaměstnáno

512

838

Počet zařazených OZPS do rekvalifikace je v roce 2000 zhruba dvojnásobný oproti roku 1996. Ale současně se zhruba zdvojnásobil i počet uchazečů se ZPS, takže podíl rekvalifikovaných je stále nízký (v r.2000…3,2% z uchazečů se ZPS). Tj.  rekvalifikace se nestala základním účinným nástrojem pro vstup nebo návrat OZPS do zaměstnání. Toto se týká i nejmladších věkových skupin, i dnes ještě zaměstnaných, avšak ohrožených nezaměstnaností.

Průměrný roční počet OZPS v  rekvalifikaci


1993

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

193

129

131

118

105

131

205

260

Obdobně lze hodnotit i podporu chráněného zaměstnání OZPS. V posledních letech (od 1998) se výrazně zvýšily výdaje na zřízení a provoz chráněných dílen a pracovišť a  zvýšil se i počet OZPS, kteří v nich nacházejí pracovní uplatnění. O to je větší pokles počtu OZPS zaměstnaných na volném trhu práce! (Pozn.: toto se nevztahuje na OZPS nově přijaté do subjektů zaměstnávajících převážně OZPS mimo CHD.) Na jiných místech této studie je ovšem také konstatováno (a v následující tabulce je to potvrzeno), že v chráněném zaměstnání nacházejí uplatnění, v rozporu s původními i perspektivními záměry, především OZPS bez TZP. Tj. osoby s těžším zdravotním postižením jsou nadále vytlačovány z trhu práce, a to i  z chráněného, a osoby bez TZP nenacházejí své uplatnění na otevřeném trhu práce, ale nejvýše právě v chráněném zaměstnání. Mimoto se ukazuje, že převážná část OZPS pracujících v CHD je v rámci subjektů zaměstnávajících více jak 50% OZPS.

Počet chráněných dílen a pracovišť k 31.12.[26]

Ukazatel

1996

2000

Počet chráněných dílen

210

334

v nich: počet pracovníků se ZPS

2905

4930 (z toho 939 TZP)

Počet chráněných pracovišť

625

826

na nich: počet pracovníků se ZPS

704

1263 (z toho 90 TZP)

V průměru je v  každé chráněné dílně zaměstnáno necelých 15 OZPS.

OZPS v chráněném zaměstnání(výdaje v mil.Kč)[27]

Ukazatel

1993

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Počet míst v CHD pro OZPS[28]

1005

824

622

530

920

1059

1434

1032

Výdaje na zřízení CHD a  CHP

23,8

26,5

17,7

15,9

50,5

53,0

54,9

46,4

Výdaje na provoz CHD a CHP

24,9

33,4

39,7

44,0

76,5

109,0

133,0

158,4

Průměrná výše  příspěvku na zřízení jednoho pracovního místa v chráněné dílně v roce 2000 byla 42,4 tis.Kč, na provoz chráněné dílny a pracoviště na 1 občana se ZPS byla cca  21 tis.Kč. Za tímto průměrem se ale skrývají výrazné rozdíly mezi jednotlivými okresy.

Podpora samostatné výdělečné činnosti OSVČ není úřady práce považována z řady důvodů za příliš nadějnou[29]. V roce 2000 bylo evidováno 285 OZPS, vykonávajících tuto činnost s příspěvkem úřadů práce. Průměrná výše příspěvku byla cca 45,8 tis.Kč.

Podle vyjádření řady úřadů práce je účinným nástrojem APZ k řešení zaměstnanosti OZPS podpora zřizování účelných pracovních místa,a to zejména formou dotací na mzdové náklady. Bohužel není k dispozici samostatná, oddělená evidence této dotace za OSVČ.


6. Kvóta (plnění povinného podílu  zaměstnaných OZPS).

Pro roky 2000 a  2001 byla nově stanovena povinnost zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci zaměstnávat OZPS ve výši povinného 5% podílu  na celkovém počtu zaměstnanců.[30]Tím byla nahrazena dřívější málo účinná formulace o povinnosti přijmout do zaměstnání OZPS na základě doporučení úřadu práce na volná místa vyhrazená pro tyto občany až do výše povinného podílu. Povinnost, platnou v letech 2000 a 2001[31] mohli zaměstnavatelé plnit třemi formami nebo jejich kombinací, tj.:

a) zaměstnáváním OZPS ve výši povinného podílu (s  tím, že OZPS s TZP se započítává 3krát),

b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům,

c) odvodem do státního rozpočtu, a to ve výši 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každého OZPS chybějícího do stanovené kvóty.

Na základě hlášení zaměstnavatelů a na jejich základě hlášení úřadů práce byla Správou služeb zaměstnanosti zpracována souhrnná roční statistika o plnění povinného podílu zaměstnávání OZPS[32]. Z ní lze vyčíst plnění „kvóty“ podle jednotlivých odvětví na základě OKEČ. Souhrnně lze z výsledků roku 2000 konstatovat:

· plnění povinného podílu nahlásilo v roce 2000…19865 zaměstnavatelů, v roce 2001…22301 zaměstnavatelů,

· z těchto jich povinný podíl splnilo 18276, tj.  91,0% (ale v roce 2001 již 21966, tj.99,5%!),

· vcelku byl za zaměstnavatele, kteří podali hlášení, dosažen v roce 2000 podíl OZPS ve výši 5,8%, z toho 3,5% formou skutečného zaměstnávání OZPS, 0,3% formou odebírání výrobků nebo zadáváním výrobních programů a 2,0% formou odvodu do státního rozpočtu (v roce 2001: celkem 5,7%, jednotlivými formami 3,3%, 0,4%, 2,0%).

Z jednotlivých (významnějších) odvětví nejvyšší podíl reálné zaměstnanosti OZPS vykázala odvětví: O (ostatní veřejné, sociální a osobní služby)…5,15% (v roce 2001..4,5%), A (zemědělství, myslivost a lesní hospodářství)…4,15% (4,6%) a K  (nemovitosti, výzkum, vývoj)…4,05% (4,2%).

Zájem o odebírání výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS (resp. zadávání výrobních programů těmto zaměstnavatelům) byl vesměs malý, nepřevyšoval v žádném odvětví 0,5%. Jak je zřejmé z dalších částí této studie, příčiny jsou zejména: stanovení relativně nepříznivých podmínek pro tuto formu plnění, nedostatky i na straně dodavatelů, hlavně potom daleko snazší plnění kvóty formou odvodu do státního rozpočtu, kde byly nastaveny velice měkké parametry.

Řada zaměstnavatelů, po bližším seznámení se s podmínkami pro plnění povinného podílu, vyřešila svou povinnost formou odvodu do státního rozpočtu (např.  odvětví J-peněžnictví a pojišťovnictví plných 3,77% v roce 2000, 3,0% v roce 2001).

I skutečnost, že v letech 2000 a 2001 došlo k dalšímu poklesu zaměstnanosti OZPS, svědčí o tom, že pro tyto roky ani nově upravený systém kvót nejen nevyřešil, ale ani příliš nepřispěl k pracovnímu uplatnění OZPS.

Porovnání zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci s celým národním hospodářstvím ukazuje, že u těchto subjektů pracuje 58,5% ze všech zaměstnaných v ČR a celých 84,6% ze všech zaměstnaných se ZPS. Tj. pouze cca 15% OZPS je zaměstnáno u subjektů s méně než 20 zaměstnanci. Na jejich zaměstnavatele se tedy nevztahovala povinnost splnit stanovenou kvótu.

Zaměstnanost a její podíl v subjektech s více než 20 zaměstnanci v r.2001


Počet zaměstnaných v nár.h.:

Nár.hospodářství celkem (tis.os.)

Podniky nad 20 za-městnanců (tis.os.)

Podíl podniků nad 20 zaměstn. z nár.hosp. celkem (%)

Celkem

4750,2

2779,1

58,5

Z toho: OZPS

107,5

90,9

84,6

V uvedené tabulce jsou osoby se ZPS s TZP započítány třikrát (tj. v národním hospodářství bylo zaměstnáno celkem 83,9 tis.OZPS, z toho 11,8 s TZP, bez TZP tedy 72,1 tis. osob, tj. 72,1 + 3×11,8 = 107,5 tis.osob).


Příloha

Tabulky

č.1 (1a, 1b, 1c)                       Občané se ZPS a jejich ekonomická aktivita

č.2                                          Vývoj počtu invalidních a  částečných invalidních důchodů

č.3                                          Věková struktura obyvatel starších 15 let

č.4                                           Porovnání dat z jednorázových šetření o uchazečích o zaměstnání se ZPS

č.5                                           Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let

č.6                                           Nezaměstnanost (uchazeči o  zaměstnání)

č.7                                           Chráněné dílny a pracoviště

č.8 (8a, 8b)                             Statistika hlášení zaměstnavatelů o plnění povinného podílu zaměstnávání ZPS



[1] Tento text je určen pro odborné uživatele. Z praktických důvodů jsme nuceni využívat řady zkratek a symbolů. Hlavní z nich: ZPS…změněná pracovní schopnost, OZPS…občan se ZPS, TZP…těžké zdravotní postižení, APZ…aktivní politika zaměstnanosti, ÚP …úřad práce, OSSZ…okresní správa sociálního zabezpečení, SSZ…Správa služeb zaměstnanosti MPSV, ID…invalidní důchod, PID…plný invalidní důchod, ČID…částečný invalidní důchod, CHD…chráněná dílna, VŠPS…Výběrové šetření pracovních sil, VÚPSV…Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

[2] Blíže viz tabulka č.1 „Občané se ZPS a jejich ekonomická aktivita“ v příloze

[3] Podíl OZPS je poněkud nižší v produktivním věku. Údaje za rok 2001: OZPS ve věku 15-59 let..286,0 tis. osob, což je 4,3% obyvatelstva této věkové kategorie (ze 6710,0 tis.os.)

[4] Od roku 1993 jsou k dispozici údaje VŠPS. Ve VŠPS je otázka č.503 „Byla Vám přiznána změněná pracovní schopnost?“ + odpovědi „ne“, „ano,bez těžšího poškození“, „ano,s těžším zdravotním postižením“

[5] Blíže viz tabulka č.2 v příloze

[6] Počet důchodů ztotožňujeme s počtem důchodců, což v případě, že jde o  invalidní důchody, považujeme vcelku za správné.

[7] Zdůrazňujeme, že toto rozdělení je schematické, protože ve skutečnosti je řada odlišností (např. i občan s ČID může být za určitých okolností OZPS s TZP, invalidní důchodce podle zákona o důchodovém pojištění č.155/1995 sb., §39(1a) může být občanem se ZPS). Dále: současná evidence OZPS je poznamenána přežíváním řady předchozích legislativních norem, z nichž nevyplývá vždy povinnost jednoznačného zařazení do kategorie OZPS bez nebo s TZP. To vše ovšem nic nemění na základní skutečnosti, že vývoj počtu OZPS a počtu invalidních důchodců je v posledních letech zcela rozdílný. Zde neuvádíme údaje za rok 2001, které zatím pokud jde o OZPS s TZP nejsou k dispozici.

[8] Včetně těch, co jsou částečně invalidní, ale nepobírají částečný invalidní důchod.

[9] Tj. OZPS na základě rozhodnutí OSSZ podle zákona č.1/1991, o zaměstnanosti, §21(5)

[10] Pozn.: zatímco údaje o počtu OZPS byly sledovány jak vcelku tak v tzv. produktivním věku,  počínaje rokem 2000 jsou uváděny údaje vcelku a ve věku 15-59 let .

[11] Míra ekonomicky aktivních je poměr ekonomicky aktivních (tj. zaměstnaných + nezaměstnaných) starších 15 let ku počtu obyvatel starších 15 let dané skupiny (tj. u OZPS počet ekonomicky aktivních OZPS k počtu OZPS nad 15 let)

[12] Zde uvedené úvahy vycházejí výhradně ze statistických podkladů, které samozřejmě nevystihují např. neevidovanou černou ekonomiku.

[13] Viz  novela zákona č.1/1991, o zaměstnanosti ve znění zákona č.474/2001

[14] Zde uvedené údaje jsou z VŠPS. Blíže viz tabulka č.1 v příloze

[15] Podle VŠPS počet nezaměstnaných OZPS vrcholil v roce 1999, ale počet uchazečů o zaměstnání (tj. nezaměstnaných evidovaných úřady práce) dále rostl i v letech 2000 a 2001.

[16] Bližší údaje viz tabulka č.1a a 1b v příloze

[17] Údaje o věkové a vzdělanostní struktuře OZPS za celou ČR jsou k dispozici z VŠPS pouze za rok 2000 a 2001, o registrovaných uchazečích se ZPS z šetření VÚPSV za rok 1996 a z šetření MPSV SSZ za rok 2000.

Blíže viz tabulka č.3 v příloze.

[18] Blíže viz tabulka č.4 v příloze.

[19] Blíže viz tabulka č.5 v příloze.

[20] Blíže viz tabulka č.4 v příloze.

[21] Zde převážně z údajů úřadů práce a statistiky MPSV SSZ, tj. z evidence uchazečů o zaměstnání

[22] Blíže viz tabulka č.6 v příloze.

[23] Pro srovnatelnost počítáno podle vzorce: T=log Kr :log i, kde T..délka nezaměstnanosti, Kr..koeficient reprodukce nezaměstnanosti (počet zařazených : počet vyřazených), i…index ročního růstu nezaměstnanosti, výsledek převeden na počet měsíců  Jde o délku ukončené nezaměstnanosti.

[24] Pozn.: oproti oficiální statistice jsou v těchto jednorázových šetřeních úřadů práce drobné rozdíly, které ale nijak neovlivňují získané závěry

[25] Bez Prahy a okresu Semily

[26] Viz tabulka č.4 v příloze

[27] Viz tabulka č. 7 v příloze

[28] Jde o počet míst vytvořených během roku (statistika úřadů práce a SSZ)

[29] K tomu blíže viz Zprávy expertů ÚP v samostatné příloze této studie

[30] Podle zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a  nařízení vlády č.228/2000 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele

[31] V současné době, tj. v roce 2002, již platí úpravy přijaté zákonem č.474/2001 Sb.

[32] Viz tabulka č.8 v příloze. Podle podkladů úřadů práce (především z monitoringu zaměstnavatelů) se tato povinnost vztahovala v roce 2000 na cca 22 tis. zaměstnavatelů, v roce 2001 na 26,2 tis. zaměstnavatelů.


0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..