OBSAH:

Zadání

1. Počty občanů se ZPS v obyvatelstvu nad 15 let

2. Ekonomická aktivita občanů se ZPS

3. Struktura občanů se ZPS

4. Nezaměstnanost občanů se ZPS

5. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti

6. Kvóta (plnění povinného podílu zaměstnaných OZPS)

Zadání

V souladu s úvodním projektem je jednou z metod uplatněných v grantové studii statistická analýza stavu a vývoje ekonomické aktivity, zaměstnanosti a nezaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností (dále OZPS) (včetně struktury – podle věku, pohlaví,  vzdělání, souběhu s invalidním důchodem, délky nezaměstnanosti, uplatnění opatření aktivní politiky zaměstnanosti apod.). Obsahem má být i statistická analýza plnění povinného podílu zaměstnaných občanů se ZPS  za rok 2000, resp. 2001.

Zdrojem údajů pro statistickou analýzu je: statistika Správy služeb zaměstnanosti (SSZ) a úřadů práce o uchazečích o  zaměstnání a o aktivní politice zaměstnanosti, hlášení zaměstnavatelů o plnění povinného podílu zaměstnávání ZPS (SSZ), Jednorázové šetření pro potřeby analýzy zaměstnávání občanů se ZPS (04.2001), Výběrová šetření pracovních sil (ČSÚ), statistika důchodového zabezpečení apod.[1]

Skupiny hodnocených problémů:

1. Počty občanů se ZPS v obyvatelstvu nad 15 let

2. Ekonomická aktivita OZPS

3. Struktura OZPS

4. Nezaměstnanost OZPS

5. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vůči OZPS

6. Kvóta (plnění povinného podílu  zaměstnaných OZPS)

1. Počty občanů se ZPS v obyvatelstvu nad 15 let

Znalost počtu občanů se ZPS je potřebná z řady důvodů, např. pro uvědomění si rozsahu         této sociální skupiny obyvatelstva a tedy i kvantitativní stránky závažnosti problematiky OZPS, pro vymezení prostoru pro ekonomickou aktivitu těchto osob (a z toho i posouzení rozsahu této skupiny jako zdroje pracovních sil nebo posouzení oprávněnosti výše tzv. kvóty pro zaměstnávání OZPS). Přesnost zjištění tohoto počtu je současně sporná: neexistuje celostátní evidence těchto osob ani dokonalá podniková evidence, existuje jen evidence uchazečů o zaměstnání se ZPS v registru úřadů práce. Celkový počet OZPS je znám jen na základě VŠPS (Výběrového šetření pracovních sil, ČSÚ), tj. na základě osobních výpovědí v relativně reprezentativním vzorku domácností.

Z těchto podkladů vyplývá, že počet OZPS i jejich podíl na počtu obyvatel (starších 15 let) trvale a plynule klesá[2].

Vývoj počtu občanů se ZPS (tis.os.)

Ukazatel	1993	1995	2000	2001	2001:1993 ( %)
Obyvatelstvo nad 15let	8292,7	8406,4	8586,5	8615,8	103,9
V tom: OZPS	597,8	580,6	445,5[3]	411,9	68,9
„zdraví“	7694,9	7825,8	8141,0	8203,9	106,6
Podíl OZPS:obyvatelstvo(%)	7,2	6,9	5,2	4,8	66,7

Je zřejmé, že počet občanů, kteří se ve Výběrovém šetření označili jako OZPS, od roku 1993[4] klesl do roku 2001 o více jak 185 tisíc osob (o více jak 30%) a dále klesá. Podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let poklesl ze 7,2% v roce 1993 na 5,2% v roce 2000 (a na 4,8% v roce 2001). Z dostupných údajů je dále zřejmé, že k poklesu došlo jak u mužů, tak u žen, jak u OZPS bez těžšího poškození, tak u  OZPS s TZP (když u této skupiny byl pokles přece jen větší).

Otázkou je, jaká je příčina tohoto poklesu. Jde o skutečný pokles osob se zdravotním postižením nebo jen o pokles evidovaný ve VŠPS neodpovídající reálnému vývoji?  Vycházíme-li z toho, že převážný podíl OZPS představují poživatelé invalidního důchodu (ať už plného nebo částečného), potom údaje z oblasti důchodového zabezpečení vedou k závěru, že zatímco počet invalidních důchodců se v posledních  letech v podstatě nemění (pozn.: od roku 1996 dochází ovšem ke změně vnitřní struktury, k poklesu PID při  vzestupu ČID) počet OZPS prudce poklesl. To dokazují následující údaje[5]:

Vývoj počtu invalidních důchodů (tis.)[6]

Ukazatel	1993	1995	2000	2001	2001:1993 (%)
Počet invalidních důchodů (ID)	518	537	537	542	104,6
V tom: částečný ID	120	117	155	162	135,0
plný ID	398	420	382	380	95,5

Rozdílný vývoj počtu OZPS a invalidních důchodů a především prudký pokles počtu občanů se ZPS se pokusíme blíže specifikovat:

Rozdělíme OZPS na 2 skupiny, tj. 1.OZPS bez TZP  a 2. OZPS s TZP. Prvou skupinu tvoří automaticky jednak důchodci s částečným invalidním důchodem, jednak občané se ZPS bez ČID[7]. Druhou skupinu tvoří OZPS s TZP, kteří představují jen část důchodců s invalidním důchodem, tj. zahrnují se sem invalidní důchodci s PID podle §39(1b) zákona o důchodovém pojištění. Ukazuje se, že v posledních letech:

· při vzestupu počtu osob s částečným invalidním důchodem došlo k prudkému poklesu  počtu OZPS, kteří nepobírají žádný invalidní důchod (1993…259,7 tis.os., 2000…138,6 tis.osob, tj.-121,1 tis.osob),

· při celkovém mírném poklesu počtu důchodců s plným invalidním důchodem došlo k prudkému poklesu počtu těch důchodců, kteří jsou zařazeni do OZPS s TZP (1993…218,1 tis.os., 2000…151,9 tis.os., tj. –66,2 tis.os.) a lze usuzovat, že zřejmě došlo k výraznému vzestupu počtu těch, kteří „nejsou schopni soustavné výdělečné činnosti ani za mimořádných podmínek“(§39,1a, zákona o důchodovém pojištění). Blíže viz následující tabulka:

Úvaha o rozkladu počtu OZPS a invalidních důchodců (tis.osob)

	Ukazatel	1993	2000	2000-1993
1	OZPS bez TZP	379,7	293,6	-86,1
2	Z toho: a)s část.inv.důchodem (ČID)	120,0	155,0	+35,0
3=1-2	b) bez ČID[8]	259,7	138,6	-121,1
4	OZPS s TZP(§39,1b)	218,1	151,9	-66,2
5=1+4	OZPS celkem	597,8	445,5	-152,3
6	Důchodci s plným inv.důch. (PID)	398,0	382,0	-16,0
7=6-4	Z toho: bez TZP (§39,1a)	179,9	230,1	+50,2

Uvedená úvaha může vysvětlit kvantitativní stránku problému. Jiná je otázka příčin těchto změn. K tomu:

1. v posledních letech mohlo dojít ke zpřísnění rozhodnutí o přiznání OZPS těm občanům, kteří nejsou invalidní[9], k tomu ale nebyl dán žádný legislativní ani jiný podnět. Nesporné je ale to, že se výrazně změnila struktura počtu důchodců s plným invalidním důchodem. Zde došlo k prudkému poklesu těch, kteří „jsou schopni pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek“ (§39,1b) a jsou automaticky považováni za OZPS s TZP. Z toho lze vyvodit, že naopak vzrost počet těch, kteří „nejsou schopni soustavné výdělečné činnosti ani za mimořádných podmínek“(§39,1a) a nespadají tedy automaticky do kategorie OZPS s TZP.

2. dále, a to je zřejmě hlavní příčina, zatímco o invalidní důchod je mezi osobami se zdravotním postižením zřejmý zájem (a evidence poživatelů ID je v podstatě úplná), lidé z řady důvodů ne vždy chtějí být jako OZPS evidováni, nebo se k tomu, že jsou na základě rozhodnutí OSSZ občany se ZPS, nehlásí (př. z důvodů obavy z obtížnějšího přístupu k pracovnímu uplatnění). Zaměstnanci hlásí svému zaměstnavateli svůj zdravotní stav, nejsou ale povinni přiznávat, že jsou OZPS. Není ani dostatečný hmotný zájem osob se zdravotním postižením o takový doklad žádat, výhoda spočívající ve snížení základu daně z příjmů je nepodstatná. Nelze ovšem vyloučit, že ani ve VŠPS nejsou odpovědi plně věrohodné. Nelze ale také předpokládat, že by nyní někteří dotazovaní ve VŠPS na otázku, zda jim byla přiznána změněná pracovní schopnost, odpovídali „ne“, jestliže  dříve odpovídali „ano“. Je také poukazováno na skutečnost, že mladí, zdravotně postižení lidé do 26 let věku,  pobírající “dětské přídavky“, na rozdíl od předchozích let zřejmě nepožadují rozhodnutí OSSZ o změněné pracovní schopnosti.

Potvrzuje se, že nejenže je potřebné z obsahových důvodů současný termín „občan se změněnou pracovní schopností“ nahradit vhodnějším, ale je potřebné dořešit i systém evidence a statistiky osob se zdravotním postižením (metodicky, institucionálně).

2. Ekonomická aktivita občanů se ZPS.

Hodnocení stavu a  vývoje ekonomické aktivity (a v tom zaměstnaných a nezaměstnaných) osob se zdravotním postižením  má svůj význam z několika důvodů, zejména:

• porovnáním s ostatními, tj. „zdravými“, se objektivně prokáže, oč menší je uplatnění těchto osob na trhu práce,
• z podílu ekonomické aktivity OZPS a všeho obyvatelstva lze relativně spravedlivě stanovit výši povinného podílu zaměstnaných OZPS na celkovém počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů.

Zdrojem statistických údajů je Výběrové šetření pracovních sil (ČSÚ), a to od roku 1993[10].

Ze statistických údajů je zřejmé, že:

– Míra ekonomické aktivity[11] OZPS je výrazně nižší než u „zdravých“, v posledních letech se dále výrazně snížila, počet ekonomicky aktivních OZPS za posledních 8 let klesl zhruba na polovinu[12].

Vývoj ekonomické aktivity OZPS starších 15 let (tis.os.)

Ukazatel	1993	1995	2000	2001	2001:1993 (%)
Počet obyvatel	8292,7	8406,4	8586,5	8615,8	103,9
Z toho: ekonomicky aktivní	5093,5	5170,7	5186,1	5171,2	101,5
Míra ekon. aktivity (%)	61,4	61,5	60,4	60,0	97,7
Z celku: 1. OZPS	597,8	580,6	445,5	411,9	68,9
Z nich ekon. aktivní	232,8	198,6	131,5	120,6	51,8
Míra ekon.akt.OZPS (%)	38,9	34,2	29,5	29,3	75,3
2. „zdraví“	7694,9	7825,8	8141,0	8203,9	106,6
Z nich ekon.aktivní	4860,7	4972,1	5054,6	5050,6	103,9
Míra ekon. aktivity	63,2	63,5	62,1	61,6	97,5

Je tedy zřejmé, že -přes všechna přijatá opatření na podporu zaměstnanosti OZPS- jejich ekonomická aktivita trvale a prudce klesá, a to i v roce 2001. Pokles počtu ekonomicky aktivních OZPS je důsledkem jednak poklesu celkového počtu OZPS, jednak i poklesu míry jejich ekonomické aktivity. Obě tendence jsou výrazně nepříznivější ve srovnání s ostatními, tj.“zdravými“. V roce 2001 ze 100 „zdravých“ bylo 62 ekonomicky aktivních, ze 100 OZPS jen 29. Celkový pokles počtu OZPS se promítá i do poklesu ekonomicky neaktivních OZPS.

K poklesu ekonomické aktivity (jak absolutně, tak i její míry) dochází jak u mužů, tak u  žen. Pokles ekonomicky aktivních OZPS s TZP je ještě rychlejší než u ostatních OZPS.

Ze statistických údajů dále vyplývá, že:

– Podíl OZPS z celkového počtu zaměstnaných u zaměstnavatelů ve výši  4% se ukazuje jako oprávněný. Pro úvahy o stanovení tohoto podílu vycházíme z poměru mezi ekonomicky aktivními OZPS a všemi ekonomicky aktivními, s tím, že se každý zaměstnanec se ZPS s TZP pro účely plnění kvóty (povinného podílu) započítává třikrát. (Tj. vycházíme z toho, že i nezaměstnaní jsou zdrojem pro naplnění stanovené kvóty).

V roce 2000 bylo ekonomicky aktivních:[13]

OZPS bez TZP…109,0 tis. osob, OZPS s TZP…22,5 , tj. pro účely kvóty 22,5 x 3…67,5,

celkem OZPS …109,0 + 67,5 = 176,5 tis.osob, z počtu všech ekonomicky aktivních…5186,1 tis.osob je to 3,40 %. Tj.  nenaplňují se požadovaná 4%. Ovšem je oprávněné předpokládat, že mezi ekonomicky neaktivními OZPS je řada těch, kteří jsou zdrojem zaměstnanosti a kteří by za určitých okolností o pracovní uplatnění usilovali. Mezi předpoklady pro změnu takového postoje patří např. posílení ekonomické motivace OZPS k zaměstnání, jejich vyšší kvalifikace, větší zájem i zaměstnavatelů o zaměstnávání OZPS, prolomení určité psychické bariéry u mnohých zdravotně postižených (zejména ztráty sebevědomí, chuti usilovat o pracovní uplatnění nebo zvyšování kvalifikace apod.). Proto se domníváme, že stanovený podíl ve výši 4% zaměstnaných OZPS z celkového počtu zaměstnaných u subjektů s více než 25 zaměstnanci je oprávněný, je spíše na spodní hranici (pozn.: v roce 1993 byl podíl ekonomicky aktivních OZPS s přepočtem OZPS s TZP na trojnásobek…3,7 + /3 x 0,9/ = 6,4% !).

Ze statistických údajů dále vyplývá:

– V rámci klesajícího počtu ekonomicky aktivních OZPS dále klesal počet zaměstnaných  se ZPS a až do roku 1999 stoupal počet nezaměstnaných se ZPS. Obdobně stoupala i míra jejich nezaměstnanosti.

Vývoj zaměstnaných a nezaměstnaných OZPS[14](tis.osob)

Ukazatel	1993	1995	2000	2001	2001:1993(%)
Počet ekon.aktivních OZPS	232,8	198,6	131,5	120,6	51,8
V tom: zaměstnaní	204,7	173,2	90,2	83,9	41,0
Nezaměstnaní	28,1	25,4	41,3	36,7	130,6
Míra nezaměstnanosti	12,1	12,8	31,4	30,4	251,2

Počet zaměstnaných OZPS klesal po celé uvedené období, tj. i v letech 2000 a 2001, a to i navzdory opatřením přijatým v posledních letech, včetně nově stanoveného povinného podílu od roku 2000. Klesal počet zaměstnaných mužů i žen. Počet zaměstnaných se ZPS s TZP klesal ještě poněkud rychleji (na 40,2% v období 2000:1993).

Naopak při celkovém poklesu počtu OZPS a  při poklesu počtu ekonomicky aktivních OZPS počet nezaměstnaných se ZPS trvale rostl, a to až do roku 1999[15]. Dynamika tohoto vzestupu byla větší než u „zdravých“ (pozn.: k nezaměstnanosti viz dále). Teprve v posledních 2 letech se růst nezaměstnanosti OZPS zpomalil (aniž by byl ale doprovázen vzestupem zaměstnanosti).

Jestliže v roce 2001 ze 100 „zdravých“ obyvatel starších 15 let bylo 57 zaměstnaných a 5 nezaměstnaných, potom ze 100 OZPS této věkové kategorie bylo jen 20 zaměstnaných a 9 nezaměstnaných (a 71 ekonomicky neaktivních!).

3. Struktura občanů se ZPS.

Skupina osob se zdravotním postižením je velice různorodá. Ukazuje se, že i míra pracovního uplatnění je velice diferencovaná v závislosti nejen na vnějších faktorech (region, odvětví a obor činnosti, přístup zaměstnavatelů, společenské klima apod.), ale i na osobních charakteristikách zdravotně postižených. Statistika umožňuje posouzení struktury osob se zdravotním postižením jen z několika hledisek – podle pohlaví, věku, stupně vzdělání, výjimečně i podle druhu zdravotního postižení. Domníváme se, že je vhodné hodnotit nejen stav, ale i vývoj základních charakteristik osob se zdravotním postižením, a to i ve srovnání s ostatními, „zdravými“. Ukazuje se, že struktura OZPS se liší nejen ve srovnání se „zdravými“, ale je jiná u  zaměstnaných, nezaměstnaných, ekonomicky neaktivních. To jsou jistě známé skutečnosti, přesto aktualizace předchozích hodnocení může přispět ke zjištění některých nových tendencí.

Ke struktuře podle pohlaví[16]:

Ukazuje se, že podíl žen a mužů v rámci OZPS se v posledních 8 letech podstatně neměnil, ať mezi všemi OZPS, ale ani mezi zaměstnanými, nezaměstnanými nebo ekonomicky neaktivními OZPS (staršími 15 let). Ovšem podíl ekonomicky aktivních žen je výrazně nižší než u mužů, zejména podíl zaměstnaných žen (v roce 2001..46,2% podíl zaměstnaných žen se ZPS ze všech zaměstnaných občanů se ZPS, zatímco podíl všech žen se ZPS ze všech OZPS je 50,6%). Výrazný rozdíl v podílu žen je mezi „zdravými“ a OZPS u  ekonomicky neaktivních (viz následující tabulka).

Podíl žen v roce 2001

(osoby na 15 let, v %)

Ukazatel	Obyvatelstvo bez  OZPS („zdravé“)	Občané se ZPS
Obyvatelé nad 15let	51,9	50,6
Zaměstnaní	43,4	46,2
Nezaměstnaní	54,0	51,2
Ekonomicky aktivní	44,2	47,8
Ekonomicky neaktivní	64,2	51,8

Ke struktuře podle věku[17]:

Potvrzuje se, že občané se ZPS jsou spíše starší. Zatímco ze všech „zdravých“ představuje věková  kategorie 45-59 let 25,5% osob, mezi OZPS je to 40,3%. Převaha této věkové kategorie je zřejmá jak u zaměstnaných, tak u nezaměstnaných. Mezi muži a ženami není věková struktura  podstatně odlišná.

Podíl věkové skupiny 45-59 let z dané skupiny obyvatel starších 15 let (rok 2001,v %)

Obyvatelé	Ze zaměstnaných	Z nezaměstnaných	Z ekonomicky neaktivních	Z celku
OZPS	47,2	51,4	37,0	40,3
„Zdraví“	35,3	22,1	11,3	25,5

Mezi OZPS ve všech věkových kategoriích převažují ekonomicky neaktivní. Pouze ve věkové kategorii 30-44 let je nepodstatná převaha ekonomicky aktivních, podíl zaměstnaných je i zde zhruba třetinový. Je zřejmé, že mladší lidé mají větší šanci na pracovní uplatnění i  mezi osobami se zdravotním postižením. S postupujícím věkem klesá i  pravděpodobnost nalézt vhodné zaměstnání.

Podíl na věkových kategoriích OZPS podle ekonomické aktivity (rok 2001, v %)

Skupina OZPS	15-29 let	30-44 let	45-59 let	60 a více	Celkem
OZPS celkem	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0
Z toho: Zaměstnaní	29,7	38,3	23,8	2,2	20,4
Nezaměstnaní	11,1	17,6	11,4	0,1	8,9
Ekonom. neaktivní	59,2	44,1	64,8	97,7	70,7

Vývoj struktury OZPS podle věku lze posoudit pouze ze 2 šetření z podkladů úřadů práce, a to za rok 1996 a 2000, a  to pouze za registrované uchazeče o zaměstnání[18]. K výraznějším změnám ve struktuře nedošlo, snížil se podíl mladých uchazečů z řad OZPS (pravděpodobně v důsledku menšího zájmu o získání statutu OZPS, což je významné zejména v této věkové kategorii) a naopak se zvýšil podíl skupiny nad 55 let (což potvrzuje klesající zájem o zaměstnávání starších OZPS), ovšem při výrazném zvýšení celkového počtu uchazečů o zaměstnání, a to i se ZPS.

Změny podílu jednotlivých věkových kategorií na počtu uchazečů se ZPS (v %)

Rok	do 19 let	20-24 let	25-39 let	40-54 let	55 a více let	Celkem
1996	2,3	6,4	21,4	59,9	9,9	100,0
2000	0,5	4,5	21,7	59,8	13,5	100,0

Ke struktuře podle stupně vzdělání[19]:

Potvrzuje se, že občané se ZPS mají v průměru nižší vzdělání než ostatní. Zatímco mezi „zdravými“ v roce 2001 bylo 24,0% těch, kteří měli nejvýše základní vzdělání, a více než 40% maturantů, mezi OZPS nejvýše základní vzdělání mělo téměř 36% a naopak maturitu jen 22,9% OZPS. Mezi muži se ZPS je větší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než u žen, naopak u žen je větší podíl středoškolsky vzdělaných s maturitou.

Struktura podle stupně vzdělání

(osoby nad 15 let, rok 2001, v %)

Obyvatelé	Bez vzdělání a se zákl.vzděláním	Střední vzdělání bez maturity	Střední vzdělání s maturitou	Vysokoškolské vzdělání	Celkem
OZPS	35,9	41,2	19,2	3,7	100,0
„Zdraví“	24,0	35,4	31,0	9,6	100,0

I mezi OZPS se potvrzuje přímá souvislost mezi stupněm vzdělání a pracovním uplatněním. Lidé s vyšším vzděláním snáze nacházejí práci a jsou méně postiženi uvolňováním ze zaměstnání.

Podíl OZPS podle stupňů vzdělání a podle ekonomické aktivity

(osoby nad 15 let, rok 2001, v %)

Skupina OZPS	Bez a se základ. Vzděláním	Střední vzdělání bez maturity	Střední vzdělání s maturitou	Vysokoškolské vzdělání	Celkem
OZPS celkem	35,9	41,2	19,2	3,7	100,0
Vtom:Zaměstnaní	15,7	52,8	26,6	4,9	100,0
Nezaměstnaní	34,2	49,1	14,5	2,2	100,0
Ekon.neaktiv.	42,0	36,9	17,6	3,5	100,0

Znovu se potvrzuje, že snaha o zvýšení vzdělání a kvalifikace je jednou z cest ke zvýšení zaměstnanosti, a to zejména u  osob se zdravotním postižením. Na tom nemění nic skutečnost, že i při stejném stupni vzdělání jsou tyto osoby relativně více postiženy nezaměstnaností.

I pokud jde o vývoj struktury OZPS podle vzdělání, je z dostupných podkladů srovnání možné na základě již zmíněných dvou šetření na úřadech práce (za roky 1996 a 2000), a to pouze za registrované uchazeče o zaměstnání[20]. Při celkovém výrazném nárůstu počtu nezaměstnaných poklesl podíl skupiny se základním vzděláním (a bez vzdělání), naopak vzrostl podíl středoškolsky i  vysokoškolsky vzdělaných. To znamená, že nárůst nezaměstnanosti byl natolik výrazný, že s větší intenzitou postihoval i osoby s vyšším stupněm vzdělání a  zřejmě i s vyšší kvalifikací.

Změny podílu jednotlivých kategorií podle stupně vzdělání na počtu uchazečů se ZPS(v %)

Rok	Zákl. a bez vzd.	Střední bez mat.	Střední s matur.	VŠ a VOŠ	Celkem
1996	44,1	45,3	9,8	0,8	100,0
2000	38,6	47,6	12,2	1,6	100,0

Ke struktuře podle druhu postižení:

Zde lze pouze pro informaci zopakovat výsledky šetření z podkladů úřadů práce za registrované uchazeče o zaměstnání v roce 1996, s vědomím nepřesností vznikajících při kumulaci několika druhů postižení a při určení rozhodujícího postižení. Výrazně převažují osoby s tělesným postižením (52,1%), následují osoby s vnitřními chorobami (22,4%). Ostatní skupiny jsou zastoupeny méně než 10% (postižení psychické 6,4% smyslové 6,1%, mentální 3,4%, ostatní 9,5%).

4. Nezaměstnanost občanů se ZPS.

Ze základních, souhrnných ukazatelů nezaměstnanosti OZPS[21] vyplývá i nadále potvrzení známých skutečností, mj.:

• nezaměstnanost OZPS je mimořádně vysoká (v roce 2001..59,2 tis. osob), trvale stoupala, a to i přes opatření posledních let,
• obdobně i míra nezaměstnanosti OZPS trvale a prudce rostla (v roce 2001..41,3%), a to jak v důsledku růstu absolutního počtu nezaměstnaných OZPS, tak v důsledku klesajícího počtu OZPS, míra je podstatně vyšší a růst je rychlejší než u „zdravých“ (v roce 2001 byla celková míra nezaměstnanosti..8,5%),
• počet volných pracovních míst pro OZPS je trvale nízký (v roce 2000..2,8 tis.), takže počet uchazečů se ZPS na 1 VPM je mimořádně vysoký (v roce 2001..20,8),
• přes uvedené negativní charakteristiky je v poslední době zřejmý i určitý obrat k pozitivnímu vývoji (v roce 2001 se růst počtu uchazečů i míry nezaměstnanosti zpomalil, vzrostl –zejména v roce 2001- počet volných pracovních míst pro OZPS a klesl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo pro ZPS). To ale nic nemění na skutečnosti, že osoby se zdravotním postižením patří mezi nejohroženější skupiny na trhu práce a že míra jejich ohrožení je vyšší než dříve.

Nezaměstnanost OZPS[22]

Ukazatel	1993	1995	2000	2001	2001:1993(%)
Uchazeči o zam. ZPS (tis.os.)	17,4	22,3	58,4	59,2	340,2
Míra nezaměstnanosti (%)	7,8	11,4	39,3	41,3	529,5
Počet volných prac.míst (tis.)	2,1	1,5	1,8	2,8	133,3
Počet uchazečů ZPS na 1VPM (osob)	8,2	14,6	32,9	20,8	253,7
Podíl uchazečů ZPS ze všech uchazečů  (%)	11,3	14,4	12,5	13,4	118,6

Pokud jde o strukturu uchazečů o zaměstnání se ZPS, podíl žen v průběhu let 1995-2001 kolísal od 43,1% v roce1995 do 52,9% v  roce 1997, aby potom klesal až na 43,4% v roce 2001.

Počet uchazečů se ZPS s TZP byl nejvyšší v roce 1995 (a jejich podíl na počtu uchazečů se ZPS byl 6,9%), od té doby absolutně i relativně klesá. V roce 2001 bylo na úřadech práce evidováno již jen 718 těchto osob (tj. 1,2%). Tento vývoj ovšem znovu svědčí spíše o  vytěsňování občanů s těžším zdravotním postižením z ekonomické aktivity, mezi ekonomicky neaktivní.

Již v předchozím textu bylo uvedeno, že v porovnání roku 2000 a 1996:

– snížil se podíl uchazečů v nejmladších věkových skupinách a zvýšil se podíl ve skupině nad 55 let,

– při celkovém absolutním nárůstu počtu uchazečů se ZPS se snížil podíl osob se základním vzděláním (a bez vzdělání) a zvýšil se podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných uchazečů se ZPS.

Trvale se snižuje podíl uchazečů se ZPS s příspěvkem v nezaměstnanosti (od 40,3% v roce 1993 na 20,8% v roce 2001). To souvisí zřejmě s postupným prodlužováním délky nezaměstnanosti.

Pro bližší charakteristiku nezaměstnanosti je důležité posouzení procesu její reprodukce a  délky jejího trvání. Za OZPS jsou k dispozici srovnatelné údaje z šetření na úřadech práce za roky 1996, 1999 a 2000.

Proces reprodukce a doba trvání (délka[23])nezaměstnanosti OZPS

Ukazatel	1996	2000
Počet uchazečů: zařazených do evidence	31314	36721
vyřazených z evidence	22290	34241
Průměrná délka nezaměstnanosti (měsíců)	12,5	19,5
Prům.délka nezaměstn. „zdravých“(měs.)	5,0	7,8

Je zřejmé, že došlo k výraznému prodloužení délky nezaměstnanosti. To znovu svědčí o  zhoršující se situaci v možnostech pracovního uplatnění OZPS. Tuto skutečnost dokládá i následující přehled, z něhož je zřejmé, že mezi nezaměstnanými evidovanými úřady práce výrazně vzrostl počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, zejména evidovaných déle než 1 rok.

Uchazeči o zaměstnání se ZPS podle délky nezaměstnanosti[24]

Ukazatel	31.12.1996		31.12.2000
	Počet	Podíl v %	Počet	Podíl v %
Uchazeči ZPS celkem	29830	100,0	58819	100,0
V tom evidovaní: do 6 měsíců	12782	42,8	15141	25,8
6-12 měsíců	6500	21,8	9498	16,1
déle než 12měsíců	10548	35,4	34180	58,1

Porovnáme-li opakovanou evidenci uchazečů se ZPS v roce 2000 s rokem 1996, při nevýrazném zvýšení počtu zařazených do evidence se výrazně zvýšil počet a podíl zařazených poprvé.

Opakovaná nezaměstnanost OZPS

Ukazatel	1996		2000[25]
	Počet	Podíl v %	Počet	Podíl v %
Zařazení do evidence celkem	31314	100,0	34607	100,0
V tom: poprvé	9862	31,6	15631	45,2
Podruhé	11655	37,2	8326	24,1
Potřetí	5119	16,3	4756	13,7
počtvrté a  více	4678	14,9	5894	17,0

To znovu – při  zřetelném prodloužení délky nezaměstnanosti- signalizuje, že nezaměstnanost OZPS postihuje stále nové OZPS, ale jejich naděje na znovuzařazení do zaměstnání klesá.  Skutečnost, že téměř 60% uchazečů se ZPS je nezaměstnaných déle než 1 rok, je varující. Zvláště u osob se zdravotním postižením je návrat do zaměstnání obtížný.

5. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

Zaměstnanost OZPS je podporována řadou opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v kompetenci úřadů práce. I při vědomí toho, že jde o opatření doplňková, v jejichž možnostech není řešení základního problému, tj. růstu celkové poptávky po  pracovní síle a zásadního růstu pracovních příležitostí, je jejich význam nesporný. Současně i zde platí to, že při celkově výrazné převaze nabídky pracovních sil nad poptávkou je mimořádně obtížné pomáhat nacházet pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením, zvláště dochází-li u těchto osob ke kumulaci několika nepříznivých okolností (zdraví, věk, nevhodná nebo nízká kvalifikace apod.).

Statistika úřadů práce z opatření APZ uplatňovaných k podpoře zaměstnávání OZPS dává možnost  hodnotit pouze některé charakteristiky, a to zejména:

– počet uchazečů se ZPS v rekvalifikaci,

– počet míst pro OZPS  v chráněných dílnách.

Některé doplňující údaje byly zjištěny již ve zmíněných dvou šetřeních na úřadech práce za rok 1996 a 2000.

Je-li nedostatečné vzdělání a nízká kvalifikace jednou z důležitých překážek pro uplatnění OZPS v zaměstnání, není možné rozsah rekvalifikace těchto osob hodnotit pozitivně, a to přes nesporné zlepšení v posledních letech:

Rekvalifikace OZPS

Ukazatel (počet OZPS)	1996	2000
Zařazených do rekvalifikace	935	1851
Ukončili rekvalifikaci	866	1732
Po rekvalifikaci zaměstnáno	512	838

Počet zařazených OZPS do rekvalifikace je v roce 2000 zhruba dvojnásobný oproti roku 1996. Ale současně se zhruba zdvojnásobil i počet uchazečů se ZPS, takže podíl rekvalifikovaných je stále nízký (v r.2000…3,2% z uchazečů se ZPS). Tj.  rekvalifikace se nestala základním účinným nástrojem pro vstup nebo návrat OZPS do zaměstnání. Toto se týká i nejmladších věkových skupin, i dnes ještě zaměstnaných, avšak ohrožených nezaměstnaností.

Průměrný roční počet OZPS v  rekvalifikaci

1993	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001
193	129	131	118	105	131	205	260

Obdobně lze hodnotit i podporu chráněného zaměstnání OZPS. V posledních letech (od 1998) se výrazně zvýšily výdaje na zřízení a provoz chráněných dílen a pracovišť a  zvýšil se i počet OZPS, kteří v nich nacházejí pracovní uplatnění. O to je větší pokles počtu OZPS zaměstnaných na volném trhu práce! (Pozn.: toto se nevztahuje na OZPS nově přijaté do subjektů zaměstnávajících převážně OZPS mimo CHD.) Na jiných místech této studie je ovšem také konstatováno (a v následující tabulce je to potvrzeno), že v chráněném zaměstnání nacházejí uplatnění, v rozporu s původními i perspektivními záměry, především OZPS bez TZP. Tj. osoby s těžším zdravotním postižením jsou nadále vytlačovány z trhu práce, a to i  z chráněného, a osoby bez TZP nenacházejí své uplatnění na otevřeném trhu práce, ale nejvýše právě v chráněném zaměstnání. Mimoto se ukazuje, že převážná část OZPS pracujících v CHD je v rámci subjektů zaměstnávajících více jak 50% OZPS.

Počet chráněných dílen a pracovišť k 31.12.[26]

Ukazatel	1996	2000
Počet chráněných dílen	210	334
v nich: počet pracovníků se ZPS	2905	4930 (z toho 939 TZP)
Počet chráněných pracovišť	625	826
na nich: počet pracovníků se ZPS	704	1263 (z toho 90 TZP)

V průměru je v  každé chráněné dílně zaměstnáno necelých 15 OZPS.

OZPS v chráněném zaměstnání(výdaje v mil.Kč)[27]

Ukazatel	1993	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001
Počet míst v CHD pro OZPS[28]	1005	824	622	530	920	1059	1434	1032
Výdaje na zřízení CHD a  CHP	23,8	26,5	17,7	15,9	50,5	53,0	54,9	46,4
Výdaje na provoz CHD a CHP	24,9	33,4	39,7	44,0	76,5	109,0	133,0	158,4

Průměrná výše  příspěvku na zřízení jednoho pracovního místa v chráněné dílně v roce 2000 byla 42,4 tis.Kč, na provoz chráněné dílny a pracoviště na 1 občana se ZPS byla cca  21 tis.Kč. Za tímto průměrem se ale skrývají výrazné rozdíly mezi jednotlivými okresy.

Podpora samostatné výdělečné činnosti OSVČ není úřady práce považována z řady důvodů za příliš nadějnou[29]. V roce 2000 bylo evidováno 285 OZPS, vykonávajících tuto činnost s příspěvkem úřadů práce. Průměrná výše příspěvku byla cca 45,8 tis.Kč.

Podle vyjádření řady úřadů práce je účinným nástrojem APZ k řešení zaměstnanosti OZPS podpora zřizování účelných pracovních místa,a to zejména formou dotací na mzdové náklady. Bohužel není k dispozici samostatná, oddělená evidence této dotace za OSVČ.

6. Kvóta (plnění povinného podílu  zaměstnaných OZPS).

Pro roky 2000 a  2001 byla nově stanovena povinnost zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci zaměstnávat OZPS ve výši povinného 5% podílu  na celkovém počtu zaměstnanců.[30]Tím byla nahrazena dřívější málo účinná formulace o povinnosti přijmout do zaměstnání OZPS na základě doporučení úřadu práce na volná místa vyhrazená pro tyto občany až do výše povinného podílu. Povinnost, platnou v letech 2000 a 2001[31] mohli zaměstnavatelé plnit třemi formami nebo jejich kombinací, tj.:

a) zaměstnáváním OZPS ve výši povinného podílu (s  tím, že OZPS s TZP se započítává 3krát),

b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům,

c) odvodem do státního rozpočtu, a to ve výši 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každého OZPS chybějícího do stanovené kvóty.

Na základě hlášení zaměstnavatelů a na jejich základě hlášení úřadů práce byla Správou služeb zaměstnanosti zpracována souhrnná roční statistika o plnění povinného podílu zaměstnávání OZPS[32]. Z ní lze vyčíst plnění „kvóty“ podle jednotlivých odvětví na základě OKEČ. Souhrnně lze z výsledků roku 2000 konstatovat:

· plnění povinného podílu nahlásilo v roce 2000…19865 zaměstnavatelů, v roce 2001…22301 zaměstnavatelů,

· z těchto jich povinný podíl splnilo 18276, tj.  91,0% (ale v roce 2001 již 21966, tj.99,5%!),

· vcelku byl za zaměstnavatele, kteří podali hlášení, dosažen v roce 2000 podíl OZPS ve výši 5,8%, z toho 3,5% formou skutečného zaměstnávání OZPS, 0,3% formou odebírání výrobků nebo zadáváním výrobních programů a 2,0% formou odvodu do státního rozpočtu (v roce 2001: celkem 5,7%, jednotlivými formami 3,3%, 0,4%, 2,0%).

Z jednotlivých (významnějších) odvětví nejvyšší podíl reálné zaměstnanosti OZPS vykázala odvětví: O (ostatní veřejné, sociální a osobní služby)…5,15% (v roce 2001..4,5%), A (zemědělství, myslivost a lesní hospodářství)…4,15% (4,6%) a K  (nemovitosti, výzkum, vývoj)…4,05% (4,2%).

Zájem o odebírání výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS (resp. zadávání výrobních programů těmto zaměstnavatelům) byl vesměs malý, nepřevyšoval v žádném odvětví 0,5%. Jak je zřejmé z dalších částí této studie, příčiny jsou zejména: stanovení relativně nepříznivých podmínek pro tuto formu plnění, nedostatky i na straně dodavatelů, hlavně potom daleko snazší plnění kvóty formou odvodu do státního rozpočtu, kde byly nastaveny velice měkké parametry.

Řada zaměstnavatelů, po bližším seznámení se s podmínkami pro plnění povinného podílu, vyřešila svou povinnost formou odvodu do státního rozpočtu (např.  odvětví J-peněžnictví a pojišťovnictví plných 3,77% v roce 2000, 3,0% v roce 2001).

I skutečnost, že v letech 2000 a 2001 došlo k dalšímu poklesu zaměstnanosti OZPS, svědčí o tom, že pro tyto roky ani nově upravený systém kvót nejen nevyřešil, ale ani příliš nepřispěl k pracovnímu uplatnění OZPS.

Porovnání zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci s celým národním hospodářstvím ukazuje, že u těchto subjektů pracuje 58,5% ze všech zaměstnaných v ČR a celých 84,6% ze všech zaměstnaných se ZPS. Tj. pouze cca 15% OZPS je zaměstnáno u subjektů s méně než 20 zaměstnanci. Na jejich zaměstnavatele se tedy nevztahovala povinnost splnit stanovenou kvótu.

Zaměstnanost a její podíl v subjektech s více než 20 zaměstnanci v r.2001

Počet zaměstnaných v nár.h.:	Nár.hospodářství celkem (tis.os.)	Podniky nad 20 za-městnanců (tis.os.)	Podíl podniků nad 20 zaměstn. z nár.hosp. celkem (%)
Celkem	4750,2	2779,1	58,5
Z toho: OZPS	107,5	90,9	84,6

V uvedené tabulce jsou osoby se ZPS s TZP započítány třikrát (tj. v národním hospodářství bylo zaměstnáno celkem 83,9 tis.OZPS, z toho 11,8 s TZP, bez TZP tedy 72,1 tis. osob, tj. 72,1 + 3×11,8 = 107,5 tis.osob).

Příloha

Tabulky

č.1 (1a, 1b, 1c)                       Občané se ZPS a jejich ekonomická aktivita

č.2                                          Vývoj počtu invalidních a  částečných invalidních důchodů

č.3                                          Věková struktura obyvatel starších 15 let

č.4                                           Porovnání dat z jednorázových šetření o uchazečích o zaměstnání se ZPS

č.5                                           Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let

č.6                                           Nezaměstnanost (uchazeči o  zaměstnání)

č.7                                           Chráněné dílny a pracoviště

č.8 (8a, 8b)                             Statistika hlášení zaměstnavatelů o plnění povinného podílu zaměstnávání ZPS