Metodická pomůcka

Pomůcka je určena podnikatelským subjektům, které podnikají jako fyzické osoby. Obsahuje informace z hlediska účetnictví, daně z příjmu a daně z přidané hodnoty tak, jak vyplývají změny ze schválených novel jednotlivých zákonů s účinností od 1. 1. 2004.

Oblast účetnictví

Schválená novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, která nabývá účinnosti 1. 1. 2004, ruší soustavu jednoduchého účetnictví. Novela zákona upravuje např., kdo je účetní jednotkou (§ 1 odst. 2) podle výše uvedeného zákona. Jedná se o tyto osoby:

a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,

b) zahraniční osoby, které na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů,

c) organizační složky státu,

d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsáni v obchodním rejstříku,

e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku; do obratu se nezapočítávají příjmy z činnosti, která vykazuje všechny znaky podnikání, kromě toho znaku, že je prováděna podnikatelem,

f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního přepisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) nebo

h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 1. 2004 jsou povinny vést podvojné účetnictví

1. Právnické osoby, které mají své sídlo na území České republiky, např. obchodní společnosti, družstva, obce a kraje. Výjimku tvoří:

občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu,

církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou,

obecné prospěšné společnosti,

zájmová sdružení právnický osob,

honební společenstva,

nadační fondy a

společenství vlastníků bytových jednotek,

které ke dni 31. 12. 2003 budou účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví. Tyto vyjmenované právnické osoby mohou vést daňovou evidenci až do 31. 12. 2004, resp. mohou vést podvojné účetnictví až od 1. 1. 2005. Pokud se však rozhodnou vést podvojné účetnictví již od 1. 1. 2004, zákon to nezakazuje.

2. Fyzické osoby, které budou jako podnikatelé ke dni 1. 1. 2004 či dříve zapsány

v obchodním rejstříku.

3. Fyzické osoby, které jsou podnikateli a do 31. 12. 2003 se rozhodnou vést podvojné účetnictví dobrovolně.

4. Zahraniční osoby (fyzické i právnické), které na území České republiky ke dni

1. 1. 2004 budou podnikat nebo provozovat jinou činnost podle zvláštních

právních předpisů.

5. Organizační složky státu.

Od 1. 1. 2005 je povinna vést podvojné účetnictví

1. Fyzická osoba (podnikatel), která při své podnikatelské činnosti v roce 2003 dosáhne obratu vyššího než 6 000 000 Kč (viz definice § 1 odst. 2 písm. e) novely zákona o účetnictví).

Nezáleží, zda je obratu dosaženo pouze za část účetního období (např. za 5 měsíců) a zároveň nezáleží, jaký obrat bude dosažen v období roku 2004. V období roku 2004 vede uvedená fyzická osoba daňovou evidenci.

2. Fyzická osoba (podnikatel), která v roce 2003 nepřekročí stanovený obrat a dobrovolně se rozhodne vést podvojné účetnictví.

3. Fyzická osoba (podnikatel), která v roce 2003 nepřesáhne obrat 6 000 000 Kč, zároveň bude ke dne 1. 1. 2004 účastníkem sdružení bez právní subjektivity (dle ustanovení § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění) a alespoň jeden z ostatních účastníků bude buď

tuzemskou právnickou osobou,

zahraniční fyzickou nebo právnickou osobou, která na území České republiky podniká nebo provozuje jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

organizační složkou státu,

fyzickou osobou zapsanou jako podnikatel v obchodním rejstříku,

fyzickou osobou, která dobrovolně povede v roce 2004 podvojné účetnictví nebo

fyzickou osobou (podnikatelem), který v roce 2003 překročil obrat 6 000 000 Kč.

4. Fyzická osoba (podnikatel), která v roce 2003 nepřesáhne obrat 6 000 000 Kč, zároveň však bude nejpozději k 31. 12. 2004 účastníkem sdružení bez právní subjektivity a některý z účastníků tohoto sdružení se v roce 2004 stane účetní jednotkou.

Příklad:

Dvě fyzické osoby uzavřou smlouvu o sdružení bez právní subjektivity a jejich celkový příjem za účetní období roku 2003 dosáhne částky 10 000 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že si příjmy a výdaje pro účely daně z příjmů dělí v poměru 50 %, tzn. každá fyzická osoba dosáhla obratu 5 000 000 Kč. Pro povinnost vedení podvojného účetnictví se posuzuje obrat podle smlouvy o sdružení, nikoliv celkový obrat. Může však vzniknout situace, kdy jeden z účastníků sdružení bude mít i svou podnikatelskou činnost, ze které dosáhne obratu např. ve výši 2 000 000 Kč. Potom se z hlediska novely zákona o účetnictví stává účetní jednotkou a zároveň i druhý z účastníků sdružení je povinen vést podvojné účetnictví od 1. 1. 2005.

Je nutné upozornit, že novela zákona o účetnictví stanoví v § 4, že účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) až h) (fyzické osoby) mohou ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví s výjimkou ukončení činnosti.

Zároveň k 31. 12. 2003 pozbývají platnosti všechna opatření MF ČR, zejména vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.

Všechny účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví k 31. 12. 2003 musí uzavřít účetní knihy.

Novela zákona o účetnictví zpřesňuje, od jakého data a dokdy je účetní jednotka povinna vést podvojné účetnictví a v návaznosti na to, kdy otevírá a uzavírá účetní knihy. Nutné upozornit na vazbu § 1, § 4 a přechodná ustanovení novely zákona o účetnictví.

Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek, tj. jako soustavu účetních záznamů.

Novela zákona o účetnictví zavádí nový pojem „Zjednodušený rozsah účetnictví“.

Ve zjednodušeném rozsahu účetnictví mohou vést účetnictví občanská sdružení, jejich organizační jednotky, mají-li právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti, církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek, dále bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 20 zákona o účetnictví), která jsou založena za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů, územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace (pokud tak rozhodne zřizovatel) a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. Ve zjednodušeném rozsahu mohou též vést účetnictví fyzické osoby, pokud nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem (Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem pro fyzické osoby vyplývá z ustanovení § 20 zákona o účetnictví, kde je uvedeno, že ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se závěrka sestavuje a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií:

. aktiva celkem brutto jsou větší než 40 000 000 Kč

. roční úhrn čistého obratu je větší než 80 000 000 Kč

. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období je více než 50),

nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon.

Zjednodušený rozsah účetnictví znamená, že

účtový rozvrh může obsahovat pro vymezené účetní jednotky pouze účtové skupiny,

mohou spojit účtování v deníku a v hlavní knize (tzv. americký deník),

neúčtují o rezervách a opravných položkách s výjimkou daňových rezerv a opravných položek (např. zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu v platném znění),

nelze oceňovat reálnými hodnotami s výjimkou přeměn bytových družstev,

sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek a určeném podle § 4 zákona o účetnictví,

nemusí být použity knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů.

Současně je zapotřebí upozornit, že zákon o účetnictví upravuje ve svém ustanovení § 37 pokuty za nesplnění povinností při vedení účetnictví. Tyto pokuty ukládá správce daně a pokuty se pohybují až do výše 3 %, resp. 6 % hodnoty aktiv celkem.

 

Oblast daně z příjmů

Se zrušením jednoduchého účetnictví se zavádí tzv. daňová evidence, kterou upravuje nový § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

Podle této evidence poplatník vede údaje o:

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b) majetku a závazcích.

Je stanoven pouze obsah daňové evidence, a nikoliv způsob či forma jejího vedení.

Nepředepisují se knihy majetku a závazků, ani karty majetku tak, jak to v současné době stanoví předpisy pro vedení jednoduchého účetnictví.

Z toho vyplývá, že pokud podnikatel používá software na jednoduché účetnictví, bude ho moci používat i nadále za předpokladu, že se nestane účetní jednotkou ve smyslu zákona o účetnictví.

Přechod z jednoduchého účetnictví na daňovou evidenci nebude mít na poplatníky daně z příjmů žádný daňový vliv.

Oceňování majetku a závazků v daňové evidenci

1. hmotný majetek se oceňuje podle § 29 zákona o daních z příjmů (vstupní cena hmotného majetku ),

2. pohledávky se oceňují podle § 5 zákona o daních z příjmů

jmenovitou hodnotou

pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením

cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem,

3. ostatní majetek se oceňuje:

pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně

vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii

cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem,

3. závazky se oceňují:

při vzniku jmenovitou hodnotou

při převzetí pořizovací cenou,

4. peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami

5. do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci (leasing) se zahrnou výdaje související s pořízením tohoto majetku, hrazené nájemcem (např. doprava, clo, poplatky, provize apod.),

6. pořizovací cenou pozemku se rozumí cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů, který je hmotným majetkem podle § 26 zákona o daních z příjmů a který se odpisuje,

7. v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků za jednu pořizovací cenu se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků.

Oceňování majetku a závazků v cizí měně

Fyzická osoba (poplatník), která vede daňovou evidenci není účetní jednotkou a bude-li obchodovat se zahraničím, nevztahují se na ni ustanovení o přepočtu cizí měny na měnu českou podle účetních předpisů. Fyzická osoba proto používá jednotný kurs podle § 38 zákona o daních z příjmů. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.

Inventarizace

Daňová evidence upravuje a stanoví povinnost provedení inventarizace, tj. zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění se provede zápis. Pokud vzniknou rozdíly (manko, přebytky), upraví se základ daně podle ustanovení § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů.

Jedná se o jednoduchou inventarizaci. Doposud tato povinnost vyplývala z účetních předpisů.

Archivace dokladů

Daňová evidence upravuje povinnost archivace dokladů za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů nebo zvláštním právním předpisem.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by podnikání fyzické osoby skončilo ztrátou, pak je nutné vzít v úvahu ustanovení § 38r zákona o daních z příjmů. Tzn. při zachování a splnění zákonných ustanovení, kontroly ze strany správce daně a vyměření daně, je možná archivace až 18 let.

Lhůty pro doměření daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek. Tzn., že lhůty stanovené zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění se prodlužují o dobu finančního pronájmu.

Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů

Pokud fyzická osoba bude přecházet z daňové evidence na vedení podvojného účetnictví (buď povinně či dobrovolně), bude postupovat podle přílohy č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení podvojného účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem;

2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení podvojného účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

Pohledávky

Fyzická osoba (podnikatel) účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (poplatník, který povede daňovou evidenci) musí při přechodu na vedení podvojného účetnictví zvýšit mimo hodnotu zásob i hodnotu pohledávek. Jedná se o veškeré pohledávky, tj. i pohledávky promlčené. O hodnotu některých pohledávek (nebo o část) lze snížit základ daně při vedení účetnictví.

Jedná se o možný „odpis pohledávek“, který řeší zákon o daních z příjmů a jedná se o pohledávky se lhůtou splatnosti do 31. 12. 1994. Zákon stanoví výši % odpisu v jednotlivých zdaňovacích období (v letech 1995 až 1997 10 %, od roku 1998 platí nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky). Odpis nelze použít u pohledávek vzniklých:

a) mezi společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami,

c) mezi osobami blízkými,

d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh nebo

e) podle zvláštního právního předpisu.

Fyzická osoba (poplatník), u níž by došlo k přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém by zahájila vedení podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona o daních z příjmů

násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, jež uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997 a

násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupení a počtu let, jež uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na vedení účetnictví.

Fyzická osoba (poplatník) může využít při vedení účetnictví též ustanovení § 24 odst. 2, písm. y), kdy je možné za splnění určených podmínek pohledávku odepsat jako náklad na zajištění, dosažení a udržení příjmů.

Hodnotu pohledávek lze zahrnout do základu daně po dobu 5 let (v současné době tento časový limit platí pro zásoby). Novela zákona umožňuje hodnotu pohledávek zahrnout do základu daně jednorázově nebo postupně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.

Zásoby

Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví je potřeba postupovat v souladu s ustanovením § 23 odst. 14 zákona o daních z příjmů, tj. zahrnout hodnotu zásob do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo rovnoměrně (do 31. 12. 2003) nebo postupně (od 1. 1. 2004) po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.

Opravné položky k pohledávkám

Fyzická osoba (poplatník) může snížit základ daně vytvořením opravných položek v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů v platném znění.

Opravné položky lze tvořit k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení a k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994.

Opravné položky nelze tvořit k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, nestanoví-li zákon jinak.

Oblast daně z přidané hodnoty

Od 1. 10. 2003 je v účinnosti novela zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Je nutné upozornit, že se mění v § 5 definice plátců DPH. Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

Pokud jsou v současné době neplátci, budou již od 1. 10. 2003 zkoumat, zda nepřekročí tento stanovený limit pro povinnou registraci plátců DPH.

Současně se od 1. 1. 2004 mění sazby DPH, které jsou uvedeny v přílohách k zákonu o DPH.

Nově dochází k přesunu ze snížené sazby na sazbu základní , např. u nájmů movitých věcí, včetně nájmu a půjčování osobních automobilů, kde se uplatňuje základní sazba daně a dále zejména u:

SKP 64.2 Služby telekomunikací (s výjimkou kabelové televize a rozhlasu po drátě, kde je uplatňována snížená sazba)

SKP 70 Služby v oblasti nemovitostí

SKP 72 Zpracování dat a související služby včetně údržby a oprav kancelářských a počítacích strojů

SKP 73 Výzkum a vývoj

SKP 74.1 Služby právní, účetnictví, vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění

SKP 74.6 Pátrací a bezpečnostní služby

Závěr

Metodická pomůcka vychází ze schválených novel parlamentem a senátem ČR. Předpokládám, že nedojde k výrazným změnám těchto zákonů včetně výkladových stanovisek k problematickým ustanovením.

V Praze dne 10. prosince 2003

Zpracovala: ing. Jana Vlková