Mezinárodní konference v Praze
Osoby se zdravotním postižením na trhu práce
V Praze se 4. dubna uskutečnila v důstojných prostorách Emauzského kláštera mezinárodní konference zaměřená na klíčové články systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Mimo jiné se zúčastnili zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru z Francie, Lotyšska a Itálie a České republiky, zástupkyně BFI-BBRZ Gruppe z Rakouska.
Konference se uskutečnila pod záštitou předsedkyně výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR Radky Maxové, spoluorganizátory byly KZPS ČR, AZZP ČR a SČMVD v rámci aktivit sociálního dialogu.
Téměř 130 účastníků konference v úvodu pozdravili čelní představitelé sněmovny, KZPS, AZZP ČR, SČMVD a EHSV v Bruselu.
V úvodních vystoupeních českých i zahraničních zástupců k tématům, jako je práce osob se zdravotním postižením na pomezí sociálních služeb a skutečného trhu práce, systém organizace služeb zaměstnanosti a praktická podpora zaměstnavatelů na volném trhu práce či význam a přínos zachování stávajícího systému kvót (povinného podílu zaměstnaných OZP) se hovořilo i o širších souvislostech nebo o aktuálním problému kompenzace růstu minimální mzdy s dopadem na pracovní místa OZP s velmi nízkým pracovním potenciálem.
V navazujícím diskusním panelu vyjádřili své názory k těmto i dalším tématům zástupci zahraničí (Gunta Anča, Lotyšsko; Maria Egger, BFI-BBRZ, Rakousko) i naši zástupci Jiří Vaňásek, MPSV ČR; Renata Čekalová, SENZA družstvo Prostějov; Petr Hanuš, UZS ČR. Odpověděli i na některé dotazy a náměty z pléna.
Účastníci se mimo jiné shodli na nezbytnosti zachování zákonného systému kvót (povinného podílu zaměstnaných OZP) až do doby, kdy bude v systému nahrazen jinou formou, lépe pozitivní, motivace zaměstnavatelů.
V závěru hovořil Karel Rychtář zejména o nutnosti získat pro systémové řešení větší politickou podporu, i když téma a jeho obsah není atraktivní pro většinu politické reprezentace. Na rozdíl od systémů sociální pomoci a dávek jsou investice do podpory zaměstnávání OZP z větší části návratné, a to dlouhodobě. Je potřeba vytvořit oboustranně prostupný systém podpory, navazující na procesy rehabilitace, zatím se spíš prohlubuje propast mezi sociálními službami, zaměstnavateli na „chráněném“ trhu práce a volným pracovním trhem.
Příloha: prezentace
