Návrh metodického pokynu k poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání OZP

Vážení členové,
zástupci MPSV dokončili návrh metodického pokynu k poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání OZP, na který všichni tak netrpělivě čekáte. Jedná se o návrh, ke kterému máme ještě možnost se formou per rollam vyjádřit. Bohužel z návrhu opět zmizely některé již předjednané body týkající se pracovní asistence. Na vyjádření máme poměrně krátkou dobu, připomínky musíme zaslat do středy 12.2. Proto Vás prosíme o Vaše vyjádření a konstruktivní připomínky do pondělí 10.2., abychom je mohli zpracovat a pokusit se ještě do metodického pokynu doplnit.

Děkujeme za spolupráci

VR AZZP

6 odpovědí/odpovědi
  1. Meta Plzeň s.r.o. says:

    Z mého pohledu vyřazení nepřímé pomoci OZP je dosti nešikovné. Část OZP ani s náhradou mzdy nedokáže pokrýt režijní náklady.
    Obávám se toho, že OZP kteří bohužel přes svůj hendikep nebudou rentabilní, tak budou časem propuštění a nahrazeni schopnějšími OZP.

    Odpovědět
  2. Eduard Fládr - FROS says:

    Nepřímá pomoc je nedílnou součástí zaměstnávání OZP, jelikož mnozí OZP jsou značně dezorientovaní v jakýchkoliv činnostech a potřebují nadstandardní asistenci. Co je naprosto zarážející, že je vyloučena i kontrolní činnost, která je vzhledem ke stavu mnohých zaměstnanců na úplně jiné úrovni než v běžném provozu a je hloupost předpokládat, že by měl asistent dělat kontrolu zároveň s přímou pomocí danému zaměstnanci, to by jich muselo být v provozu výrazně vyšší počet, což by bylo i vůči čerpání příspěvku neekonomické. Další kapitola je celé vykazování provozu asistenta, což bude představovat další obrovskou byrokratickou zátěž s naprosto nejasným výsledkem.

    Odpovědět
  3. Martina Klučková says:

    Hlavní problém vidíme ve velmi striktním vymezení přímé a nepřímé pomoci – a to administrativní pozice jako je personalista a mzdová účetní. Taktéž je nelogické vyloučení kontrolní činnosti, která je náročnější při zaměstnávání OZP a je opravdu podstatná pro udržení zakázek a stávajících zákazníků (ZÍSKÁVÁNÍ ZAKÁZEK PRO CHRÁNĚNOU DÍLNU JE NÁROČNĚJŠÍ NEŽ PRO FIRMU NA OTEVŘENÉM TRHU PRÁCE – FIRMY SE SNAŽÍ SRÁŽET CENY DOLŮ. KONTROLNÍ ČINNOST JE DŮLEŽITÁ PROTO, ABYCHOM NEPŘIŠLI O STÁVAJÍCÍ ZÁKAZNÍKY, KONTROLNÍ ČINNOST JE NÁROČNĚJŠÍ NEŽ V BĚŽNÝCH FIRMÁCH).

    Stanovení výše možného čerpání zvýšeného příspěvku a limit pro mzdový náklad na provozního asistenta je za nás dostačující a mělo by se tím vyřešit zmíněné nadužívání příspěvků u některých žadatelů.

    Mzdová a finanční problematika včetně vyřizování žádosti o příspěvek § 78a až § 78e ZoZ:

    – samotná příprava zpracování mezd je v případě práci s OZP náročnější – OZP zaměstnanci jsou velmi často nemocní, čerpají náhradní volna a jen zpracování docházky, které se u nás děje ručně, zabere více času než v jiných firmách

    – exekuce – příkladem je to, že v procentuálním vyjádření má zhruba 20% našich OZP zaměstnanců více než 4 exekuce a každý měsíc obesílají exekutoři žádosti o součinnosti (i opakované), zda se u konkrétního zaměstnance něco nezměnilo a nezačne se srážet ze mzdy. Každé takové oznámení je nutné prostudovat, zaevidovat a exekutorovi v dané lhůtě odpovědět.

    – nedílnou součástí je i každodenní telefonická komunikace s ČSSZ, pojišťovnami, opatrovníky zaměstnanců a exekutory. Tato práce se přímo týká zaměstnanců OZP, kteří by bez této podpory poskytované mzdovou účetní a personalistkou neobešli a byli by bez finančních prostředků na své živobytí

    – pozice mzdové účetní a personalisty také velmi úzce spolupracuje s vedoucími na pobočkách, kteří evidují docházku zaměstnanců, řeší jejich nepřítomnosti, předávají požadavky související s dávkami státní sociální podpory, řeší lékařské prohlídky nutné k nástupu do zaměstnání, řeší případné nesrovnalosti u pojišťoven (stává se, že zaměstnanec nenahlásí změnu pojišťovny, i když je se skutečností, že každou změnu musí hlásit seznámen) a také nesrovnalosti s evidencí u ČSSZ

    – častá je také konzultace správnosti personálních postupů, které se mohou lišit a často liší od provozů, které zaměstnance OZP nezaměstnávají

    – je nutné říct, že doklady potřebné k nástupu zaměstnance se ZP jsou obsáhlejší než u zaměstnance, který osobou se zdravotním omezením není a v některých případech je těžké, aby potenciální zaměstnanci vůbec doložili všechny doklady potřebné k nástupu a je nutná urgence a případná spolupráce s opatrovníky a sociálními institucemi jako je Diakonie k zajišťování zdravotnických pomůcek, bydlení a pod.

    – tyto osoby také pravidelně navštěvují všechny pobočky ke konzultaci provozních, mzdových a personálních situací

    – pravidelnou praxí těchto osob je také konzultace zákoníku práce, veškerých změn a konkrétním případem například je roční zúčtování daní, kdy většina zaměstnanců nezná souvislosti, čerpání dovolené při zkrácených úvazcích, docházka v rámci konta pracovní doby atd.

    – zpracovat jmenný seznam podle nové metodiky bude velmi zatěžující a pak i potom nebude jisté, zda bude část nákladů uznána

    Příkladem pomoci výše zmíněných pozic je časová náročnost při získávání dokumentů od pracovníků OZP, častým jevem v naší firmě je také komunikace s opatrovníky našich zaměstnanců, řešíme telefonicky i na přímo, vysvětlování a získávání informací je časově náročné a musí se dbát na psychické rozpoložení člověka, je nutné i několikrát opakovat a vysvětlovat pomalu.

    Je těžké najít OZP zaměstnance takového, aby byl produktivní dle potřeb stávající zakázky, natožpak aby doplnil práci méně produktivních OZP. Tímto může docházet k tomu, že firmy začnou méně produktivní OZP propouštět a princip podpory zaměstnávání OZP tak postrádá původní smysl.

    Odpovědět
  4. Armen Sargsyan says:

    KONTROLA či nutný dohled (v důsledku invalidity pracovníka OZP)
    Nepřípustné je neuznávat jako přímou pomoc právě kontrolu. Kontrola je u některých OZP osob v rámci jejich invalidity nutná a někdy i trvale potřebná a nikdy nekončící – dle různého stupně a druhu invalidity pracovníka a výstupů jeho práce – dle toho, jak pracovníka jeho invalidita při práci ovlivňuje a ovlivňuje i výstupy jeho práce. Někteří OZP pracovníci samozřejmě zvýšenou kontrolu a provozního asistenta zcela nepotřebují, ale nelze „smazat ze světa“ metodikou ty, kteří z důvodu invalidity vyžadují častou či trvalou kontrolu výsledků jejich práce.
    Z pohledu provozního asistenta lze jistě rozlišit rozdíl mezi běžnou kontrolou práce, např. v rámci výkonu vedoucí pracovní pozice a kontrolu nad rámec běžné frekvence kontroly, právě z důvodu invalidity daného OZP pracovníka.

    ŠKOLENÍ (opakované – v důsledku invalidity pracovníka OZP)
    Leckdy vzniká u pracovníků OZP díky invaliditě zvýšená chybovost vyžadující opakování postupů a vyžadují vyšší míru školení oproti běžné – obvyklé míře. Zapomínání, neschopnost vnímání, potřeba opakování pracovního zadání, vyšší potřeba vysvětlení požadavků a zvýšená chybovost je u některých pracovníků OZP s různým druhem invalidity jev, který též nelze metodikou vyloučit z přímé pomoci. Provozní asistent se v praxi vypořádává u některých OZP např. se sníženým chápáním, poškozenou pamětí vlivem absolvované náročné léčby či po úrazu, či v důsledku momentální medikace.
    Leckdy se míra vyšší potřeby opakovaného proškolování u OZP objevuje nárazově – dle momentálního zhoršeného zdrav. stavu, či je tato potřeba trvalého charakteru a OZP pracovník je pro provozního asistenta v obou případech nezanedbatelně časově náročný.

    Přímá pomoc zaměstnanci OZP (pomoc s vyplňováním pracovních výkazů a další administrativou)
    Většina zaměstnanců OZP nezvládá bez pomoci provozního asistenta základní administrativní úkony, denní vyplňování docházek a přítomnosti na pracovišti, elektronickou evidenci a nutnými doklady pro mzdovou a pracovněprávní problematikou. Většina zaměstnanců OZP vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebuje psychickou podporu, zvýšenou motivaci, neustále řešení vzájemných vztahů na pracovišti. Taktéž zaměstnanci OZP požadují po zaměstnavateli osobní pomoc při řešení životních situací. Tato pomoc je velni časově náročná pro pracovního asistenta. V případě, že tato činnost nebude zahrnuta do přímé pomoci, tak zaměstnavatel tuto činnost nebude vykonávat a bude docházet k propouštění OZP, kteří nebudou zvládat administrativní činnosti. Takoví OZP totiž budou se zaměstnavatelem nespokojeni a budou i sami dávat výpovědi.
    Vzdálená pomoc OZP
    Všichni zaměstnanci firem jsou vždy řádně vyškoleni na pracovní postupy, proškoleni s BOZP a PO, seznámeni s pracovně právními dokumenty a všemi potřebnými nařízeními a dokumenty, které potřebují ke své práci. U většiny zaměstnanců OZP i když to zákon nevyžaduje, dochází k častějšímu opakování důležitých informací a poučení i nad rámec zákona. Neustálé proškolování pracovních postupů, proškolování BOZP a PO, opakované proškolování z elektronickými evidencemi, vyplňování docházek. V některých případech se přímá pomoc dá vyřešit telefonicky nebo emailem. Provozní asistenti dělají korektury dopisů, opravují pravopisné chyby, kontrolují správně zadaná data do elektronických systémů a provádí kontrolu korespondence, neboť u OZP zaměstnanců je větší chybovost z důsledku jejich zdravotního stavu.
    Návrh přímé pomoci a částečné nepřímé asistence
    Je velmi důležité, aby byla v metodice nebo ve vnitřní směrnici pro ÚP i možnost částečné nepřímé asistence pro OZP zaměstnance. Přidat adaptační proces i opakovaný, který je pro OZP nezbytný k výkonu pracovní činnosti. Pomoc s vyplňováním pracovních výkazů a další administrativou, kterou OZP nezvládne. Administrativní pomoc OZP zaměstnancům na dálku emailem, telefonicky. Zaměstnavatelé pomáhají s finančním poradenstvím, exekucemi, příspěvky na péči, řešení problematiky opatrovníků, pomoc při dalším vzdělávání, pomoc při posudkové péči, přizpůsobování pracovní doby, zvýšená tolerance návštěv lékařů, častější přestávky nad rámec zákona, tolerance úlev na pracovišti a tím zajistit co největší pohodu na pracovišti zejména u psychických postižení. V případě, že zůstane přímá pomoc, tak jak je popsána v návrhu metodiky bude docházet k propouštění OZP. Firmy se snaží snížit náklady v celé firmě a toto opatření jen neúměrně zvyšuje byrokratickou zátěž. Souhlasíme s uplatněním nákladů pro provozní asistenty ve výši 0,8násobku celkového mzdového příspěvku a 1,5násobkem průměrné mzdy pro provozní asistenty.
    Obecné ale velmi důležité
    V metodice došlo ke sloučení pozic pracovní asistent a provozní zaměstnanec do jedné pozice nazvané provozní asistent. Podle toho, jak je popsána pozice provozní asistent, tak je totožná s dřívější pozicí pracovního asistenta. Z toho vyplývá, že není vůbec počítáno s pomocí provozního zaměstnance i když jeho pomoc je pro OZP velmi důležitá a pro hodně OZP existenční.
    Cílem zaměstnáváním OZP se snižuje závislost na sociálních dávkách a podporuje jejich integraci do pracovního trhu, což je přínosné jak pro společnost, tak pro samotné osoby. Práce pomáhá OZP udržet duševní rovnováhu, získat pocit seberealizace a může vést ke zlepšení jejich zdravotního stavu
    Tak jak je popsána přímá pomoc zaměstnancům OZP v návrhu metodiky, tak bude docházet k utlumování a propouštění OZP zaměstnanců, kteří nezvládnou pracovní povinnosti, na které se nebude vztahovat přímá pomoc.

    V metodice i na stránkách MPSV chybí Žádost o poskytnutí příspěvku včetně přílohy „seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP a provozních zaměstnanců“ ať se řádně můžeme připravit na vyplnění žádosti za 1. Q 2025. Dále by bylo dobré udělat pro zaměstnavatele školení, jak vyplňovat seznam zaměstnanců OZP a provozních zaměstnanců, jakých chyb se vyvarovat a na co si při vyplňování máme dát pozor. Nastavení jednotné metodiky – vnitřní směrnici ÚP pro posuzování žádostí podle § 78a-e zákona o zaměstnanosti ještě před podáním žádosti za 1.Q 2025.

    Odpovědět
  5. Armen Sargsyan says:

    Příspěvek na mzdové náklady OZP je příspěvek na sníženou produktivitu práce OZP s tím souhlasíme, ale už nepokryje práci provozního asistenta, který v průběhu dne pracovníky OZP kontroluje jejich odvedenou práci, provádí různá školení, vysvětlování návazností k odvedení kvalitní práce, musí taky řešit s OZP pracovníky jejich exekuce, příspěvky na péči, vyplňování docházek a reporty a další pracovní a soukromou agendu. U zaměstnance bez hendikepu tuto průběžnou kontrolu provozní asistent vůbec nemusí provádět. U takového zaměstnance stačí kontrola jen na začátku a na konci práce. Nemusí se provádět v průběhu celého pracovního procesu.

    Odpovědět
  6. Jan Kristek says:

    Sloučení provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v jednu pozici pracovního asistenta neodpovídá reálným potřebám zaměstnavatelů OZP. Jedná se o velmi citelný zásah do ekonomiky provozu. Přímá asistence při práci zdravotně postiženého zaměstnance je jen zlomkem času a energie, které jsou věnovány pro zabezpečení a přizpůsobení pracoviště, častému řešení problémů OZP zaměstnanců – vyšší nemocnost, nevhodnost konkrétní práce vzhledem k druhu zdravotního postižení, nutnost větší a častější kontroly, velká četnost exekučních řízení a s tím související komunikace s exekutory, vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti ad. Veškeré tyto činnosti provádějí provozní zaměstnanci, kteří musí být z něčeho placeni, což dle “starého” znění zákona bylo možné uplatnit jako činnost provozních zaměstnanců. Příspěvek na mzdové náklady OZP je schopen pouze kompenzovat jejich nižší produktivitu práce. Chápu, že jestli má nějaký zaměstnavatel 15 zaměstnanců na nízký úvazek a uplatňuje náklady např. na 5 provozních zaměstnanců, je to špatně. Klidně by bylo možné stanovit konkrétní kvótu, že např. na každých 10 OZP může být maximálně jeden provozní zaměstnanec.

    Odpovědět

Napište odpověď

Chcete se připojit k diskuzi?
Přidejte komentář!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.