Chráněný trh práce: Jedna z nejúspěšnějších sociálně ekonomických investic státu

Ve veřejné debatě se často hovoří o vysokých nákladech na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a o jejich zneužívání. Mnohem méně se však mluví o tom, co tato podpora společnosti skutečně přináší. Chráněný trh práce patří mezi nejúspěšnější sociálně ekonomická investice, které Česká republika realizuje.

Jeho hlavním přínosem není samotná podpora zaměstnavatelů, ale možnost dát tisícům lidí se zdravotním postižením příležitost přiměřeně pracovat, rozvíjet své schopnosti a být plnohodnotnou součástí společnosti. Práce pro ně zdaleka neznamená pouze příjem. Přináší člověku samostatnost, pocit užitečnosti, sociální kontakty a možnost aktivně se podílet na životě komunity. Pro mnoho lidí se zdravotním postižením představuje zaměstnání nejdůležitější krok k nezávislosti a vyšší kvalitě života. Přínosy chráněného trhu práce však nekončí u jednotlivců. Profitují z něj také rodiny, obce, firmy i stát. Zaměstnaný člověk s postižením odvádí daně a pojistné, využívá své schopnosti a v mnoha případech snižuje závislost na sociálních dávkách.

Vedle ekonomických efektů vzniká také hodnota, kterou nelze jednoduše vyčíslit – větší sociální soudržnost, stabilita a začlenění lidí, kteří by jinak mohli zůstat na okraji společnosti. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce navíc nejsou pouze příjemci podpory. Jsou to podnikatelé, výrobci, poskytovatelé služeb a regionální zaměstnavatelé. Každodenně vytvářejí pracovní příležitosti tam, kde by je běžný trh práce často nabídnout nedokázal. Současně dodávají kvalitní výrobky a služby tisícům zákazníků po celé České republice i v zahraničí.

Pár čísel: za 11 let (2015 – 2025) bylo vyplaceno formou příspěvku na zaměstnávání OZP téměř 94 miliard Kč. Na rozdíl od ostatních sociálních dávek však tato investice generovala příjmy státu v podobě 25,5 miliardy Kč v podobě odvedeného pojistného, nejméně 15 miliard Kč přímých a nepřímých daní (zaměstnavatel i zaměstnanci). Málokdo si uvědomuje, že za tuto dobu zaměstnavatelé na chráněném trhu práce svým podnikáním vytvořili přidanou hodnotu, která se podílela na HDP ČR nejméně 72 miliardami Kč. Z investice 94 miliard tak přiteklo do veřejných financí nejméně 112,5 miliard Kč. Hodnotu úspory sociálních dávek a příspěvků nelze jednoduše vypočítat, ale ze zdrojů MPSV ČR vychází náklady na 1 nezaměstnanou OZP za 11 let nejméně 4 miliony Kč. Stačí tedy trojčlenka. V čem je problém? Že státní správa se při posuzování „nezdravého“ růstu výdajů dívá pouze na čisté výdaje.

Samostatný problém, dnes výrazně deklarovaný cíl: zajistit prostupnost CHTP jako „předstupně“ zaměstnání OZP na volném trhu práce. Od počátku až dodnes není systém podpory chráněného trhu práce orientován na tuto roli CHTP, navíc podle průzkumů a analýz většina zaměstnaných OZP objektivně nemá předpoklady ani motivaci k tomuto přechodu. Ani nový nástroj politiky zaměstnanosti – zákon o ISP nemůže ignorovat tuto realitu v praxi. Většina zaměstnanců disponuje pracovními kompetencemi a potenciálem, se kterým nemají na volném trhu šanci. Podle vyjádření odborníků je nejprve nutné vytvořit dostatečně robustní systém podpory vstupu a adaptace OZP na volný trh práce (nejen finanční, ale i servisní), teprve potom je možno pracovat na přechodu části OZP z CHTP nebo ISP na VTP…

V době, kdy se stále více hovoří o odpovědném podnikání, ESG a společenském dopadu firem, představuje chráněný trh práce konkrétní a dlouhodobě fungující příklad toho, že ekonomický úspěch a společenská odpovědnost mohou jít ruku v ruce. Možná je právě načase změnit pohled na chráněný trh práce. Nevnímat jej jen jako nákladovou položku státního rozpočtu, selhání systému, ale jako investici, která přináší návratnost v podobě zaměstnanosti, stability, důstojnosti a aktivního života desetitisíců občanů. Protože společnost je silná tehdy, když dokáže vytvářet příležitosti pro všechny, kteří chtějí být její součástí.

Tomáš Zajac, Karel Rychtář