Co čekat od zákona o sociálním podniku

Už od jara se mluví o návrhu tohoto zákona. A není to letos poprvé, zasvěcení ví, že se jedná za poslední čtyři roky už o třetí pokus.

Co si představit pod tímto pojmem? Sociální může být politika, péče, služby, dávky nebo příspěvky. Ale podnikání je přece tržní projev, založený na práci s trhem, nabídkou a poptávkou.

Problém je to i jazykový. Obsah a význam slova v angličtině nebo v románských jazycích je mnohem širší než v češtině, je tam chápán také jako „společenský“ nebo „společnosti prospěšný“. Zjednodušeně lze říct, že Evropa a svět jej chápou jako podnikání, samozřejmě na volném trhu, které má jasný společensky prospěšný cíl v rovnováze s cíli podnikatelskými a respektuje na rozdíl od globálního trhu i principy udržitelného rozvoje (společnosti i planety). Této rovnováze obětuje sociální podnik část tržních příležitostí v zájmu plnění sociálních cílů. Na rozdíl od CSR (společenské odpovědnosti podnikání), k níž se hlásí mnoho korporací, která ale nesmí omezovat jejich hlavní obchodní a finanční cíle.

Sociální podnikání jako součást sektoru sociální ekonomiky má tradici desítek let v mnoha zemích Evropy, ale i třeba Ameriky. Tradice družstev, vzájemných společností, kampeliček, byla u nás násilně přerušena po roce 1938. Díky podpoře EU a také společenské poptávce vznikají cca po roce 2008 ročně desítky nových sociálních podniků, jejich počet se dnes odhaduje na 350–400. Vedle toho působí v ČR několik tisíc zaměstnavatelů OZP, z nichž část se otevřeně řadí k sociálním podnikům integračního typu, společně vykazují mezinárodně uznávané a respektované principy a znaky (více např. na www.ceske-socialni-podnikani.cz nebo www.tessea.cz).

Aktuálně je vyhlášena již v pořadí nejméně čtvrtá grantová výzva ESF, která ve svých propozicích jednoznačně respektuje mezinárodní terminologii, principy a znaky.

Současně s tím pracuje MPSV ČR na návrhu zákona, který by měl být v závěru roku předložen do legislativního procesu. Jeho obsah je obtížné komentovat, neboť dosud nejsou známy všechny jeho části. Nejsou zcela vyjasněny procesy a kompetence k registraci, není dořešen rozsah benefitů a způsob podpory registrovaných sociálních podniků. Co nás zajímá nejvíce, není zcela jasný vztah navrhovaného systému podpory sociálních podniků k systému podpory dle § 78a. Z dostupných informací je však zřejmé, že návrh neobsahuje a nenavazuje na mezinárodně uznávané definice, principy, vycházející mimo jiné i z mnoha dokumentů EU. Z nepochopitelných důvodů jde „českou cestou“ v použité terminologii i v přístupu k podpoře. Zdá se, že návrh má ambice stát se spíše „zákonem o podpoře vybraných pracovních míst ve vybraných typech (integračních) sociálních podniků“. (Jen pro zajímavost: pojmu integrační sociální podnik se návrh důsledně vyhýbá). Svým pojetím návrh odpovídá spíše novele – rozšíření zákona o zaměstnanosti. Tím spíš, že o podpoře sociálních podniků, jejich udržitelnosti a rozvoje, není v návrhu vůbec zmínka, přestože tyto aspekty jsou (stejně jako u ZZP) nezbytné pro vznik a udržení pracovních míst.

Inovativní pojmenování typů sociálních podniků jako „prostupný“, „stabilizační“ nebo „smíšený“ jsou spolehlivou cestou ke zkreslenému – zmatečnému vnímání sociální ekonomiky a podnikání u laické i odborné veřejnosti.

16. listopadu t.r. se tomuto tématu věnovala i pracovní supina MPSV ČR za účasti zástupců AZZP ČR. Bohužel i po tomto jednání (odkazovaný článek je součástí členské sekce webu) zůstalo mnoho otázek nevyjasněných.

Vývoj návrhu bedlivě sledujeme a o dalším postupu budeme informovat.

Karel Rychtář