Malé zamyšlení

Poslouchal jsem tyto dny rozhlasový rozhovor s doc. MUDr. I. Holmerovou, známou gerontoložkou, zabývající se sociálním lékařstvím. K tématu stávky lékařů, k důchodové reformě a stárnutí populace či nadužívání léků.

U všech témat mluvila především o dlouhodobém neřešení složitých, komplexních a zanedbaných problémů a jejich příčin. O sklonech státní správy řešit věci nárazově a nepředvídatelně, namísto důkladného a komplexního posouzení příčin vleklých problémů ve všech souvislostech.

K tomu se podle Dr. Holmerové přidává stále horší komunikace ministerstev s praxí i odborníky v dané „nemocné“ oblasti.

Obávám se, že dnes už nejde jen o přesčasy lékařů, reformu důchodů či platy ve školách. Nebo také o růst příspěvků zaměstnavatelů OZP ve vztahu k inflaci a minimální mzdě…

Jako bychom se velkou oklikou vraceli od modelu „demokraticky“ vedené státní správy k autokratickému rozhodování „stran a vlády“, kterým praxe a odborníci jen komplikují život.

My starší si ještě leccos pamatujeme.

KR