Nárok cizinců na starobní a invalidní důchod a status OZZ

V České republice žije mezi námi mnoho cizinců, kteří zde žijí anebo pracují. Pokud mají statut invalidity nebo jiný podobný vydaný jiným státem, nemohou být považováni za zdravotně postižené osoby ve smyslu českého zákona o zaměstnanosti. Mohou požádat o přiznání starobního či invalidního důchodu v ČR? Mohou požádat o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné? Na tyto otázky odpověděl NFOZP ředitel odboru služeb trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí JUDr. Jiří Vaňásek.

Podle MPSV nehraje pro přiznání českého důchodu roli občanství ani typ či doba pobytu žadatele o důchod na území ČR, ale to, zda daná osoba splňuje podmínky, které platí i pro české občany. U cizinců může nastat zejména problém se splněním požadované minimální doby důchodového pojištění (odkaz na web ČSSZ). Ze zákona se totiž přihlíží pouze k době důchodového pojištění získané v ČR.

Cizí doby pojištění lze zohlednit jen na základě mezinárodně-právního předpisu – buďto nařízení EU nebo dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení sjednané mezi ČR a dotyčnou zemí. Doby pojištění získané v jiném členském státě EU či ESVO se zohledňují na základě evropských nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. 883/2004 a 987/2009, a to jak občanům EU/ESVO, tak i osobám ze třetích zemí (na ně je osobní rozsah uvedených evropských norem rozšířen nařízením 1231/2010). Doby pojištění získané mimo EU/ESVO lze zohlednit, pokud má s takovým státem ČR uzavřenu dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení – jejich seznam je na webu MPSV ČR. V případě některých smluv (zejména Ukrajina a Rusko) platí pro zohledňování dob pojištění zvláštní pravidla.

Dílčí důchod

Pokud je pro splnění podmínky minimální doby pojištění potřeba zohlednit dle předchozího odstavce zahraniční doby pojištění, přiznává se tzv. dílčí důchod – tzn. že ačkoliv se pro splnění podmínky minimální doby pojištění k české době pojištění přičtou i zahraniční doby pojištění, samotný český důchod je poskytován jen za české doby pojištění, přičemž za cizí doby pojištění přiznává důchod dotčený stát, ve kterém byly získány. Pro přiznání dílčího českého důchodu je potřeba mít alespoň 1 rok důchodového pojištění v ČR. Žádost o důchod postačí zpravidla podat ve státě bydliště žadatele a důchodové instituce států, ve kterých pracoval, si vymění potřebné podklady mezi sebou (pokud ve vztahu k nim platí výše uvedená evropská nařízení nebo dvoustranné smlouvy).

České důchody se přiznávají a vyplácejí bez ohledu na aktuální místo bydliště důchodce kdekoliv na světě, ale pokud příjemce důchodu bydlí v zahraničí, je výplata důchodu vázána na předložení tzv. potvrzení o žití.

Cizinec jako osoba zdravotně znevýhodněná

Výše uvedené mezinárodně-právní předpisy se vztahují na dávky sociálního zabezpečení, nikoliv na status OZZ. Z hlediska zákona č. 582/1991 Sb. taková osoba o přiznání statusu OZZ požádat může. Řízení o uznání osoby zdravotně znevýhodněné nelze zahájit pouze v případě, že tato osoba již byla uznána invalidní, popř. že probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu. Řízení se zahajuje na základě písemné žádosti a zdravotní stav posuzuje a rozhodnutí vydává okresní správa sociálního zabezpečení. Doporučuje ale ještě posoudit tuto otázku z pohledu zákona č. 435/2004 Sb. v rámci sekce zaměstnanosti MPSV.

Dobou pojištění je přitom míněna nejen doba výdělečné činnosti, za kterou bylo zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení, ale i tzv. náhradní doba pojištění – např. doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II až IV, v zákonem stanoveném rozsahu i doba evidované nezaměstnanosti a další. Alternativní podmínkou pro vznik nároku na starobní důchod je získání aspoň 30 roků pojištění, za které bylo zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení. Nárok na starobní důchod vznikne i při získání kratší než výše uvedené doby, a to při získání aspoň 15 roků pojištění, za které bylo zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení, nebo 20 roků pojištění včetně náhradních dob, avšak až ve věku o pět let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození. Důchodový věk i počet roků pojištění pro vznik nároku na starobní důchod lze zjistit prostřednictvím věkové kalkulačky na webu MPSV (www.mpsv.cz – důchodové pojištění – kalkulačky – věková kalkulačka).

Přiznání invalidního důchodu v praxi

Ukažme si to na konkrétních příkladech. Občanka Ekvádoru, která má na území ČR dlouhodobý pobyt, si platí sociální pojištění. Má však rakovinu a lékaři předpokládají, že bude mít trvalé následky. Může jí být přiznána invalidita? Podle Jiřího Vaňáska bude záležet na splnění potřebné doby pojištění a posouzení zdravotního stavu, pokud jde o nárok na český invalidní důchod. Podmínkou nároku na invalidní důchod je vznik invalidity a získání potřebné doby důchodového pojištění podle českých právních předpisů. Jde-li o osobu starší 28 let, činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se v období 10 roků před datem vzniku invalidity. U mladších osob je potřebná doba pojištění kratší v závislosti na věku, ve kterém invalidita vznikla (v rozsahu méně než rok až 4 roky). Žádost o invalidní důchod s žadatelem sepíše okresní správa sociálního zabezpečení (v Praze Pražská, v Brně Městská), která také svým lékařem posoudí invaliditu a její stupeň. O žádosti pak rozhoduje Ústředí České správy sociálního zabezpečení. S Ekvádorem nemá ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, proto případné doby důchodového pojištění v Ekvádoru nebudou brány v úvahu. Pokud ale získala daná osoba doby důchodového pojištění v jiném státě EU/ESVO nebo ve státě, se kterým má ČR uzavřenou dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení, která není omezena jen na občany smluvních stran, takové doby pojištění by se zohlednily. I v tomto případě by se přiznával dílčí invalidní důchod, tj. ČR by přiznala jen část odpovídající českým dobám pojištění (minimálně 1 rok) a důchod za cizí doby by musel být nárokován od dotčeného státu.

Přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné v praxi

Dalším konkrétním příkladem bude občanka Indonésie, která tu pracuje a platí zdravotní a sociální pojištění. Po kolika letech má nárok na přiznání starobního či invalidního důchodu? Ani s Indonésií nemá ČR uzavřenu dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení, platí tedy totéž, co u Ekvádorky. Pro přiznání českého starobního či invalidního důchodu platí stejné podmínky, jako pro české občany. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod je uvedena výše. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod činí při dosažení důchodového věku v roce 2015 31 roků, v roce 2016 32 roků, v roce 2017 33 roků, v roce 2018 34 roků a při dosažení důchodového věku po roce 2018 35 roků.

Zdroj: MPSV ČR, ČSSZ a NFOZP