Nejdůležitější legislativní změny roku 2022 s přímým dopadem na zaměstnavatele OZP

Když vláda Andreje Babiše rozhodla 5. listopadu 2021 o výrazném navýšení minimální mzdy z 15 200 Kč na 16 200 Kč s platností od 1. ledna 2022, jako nevyhnutelný důsledek vznikla nutnost kompenzovat tento nárůst mzdových nákladů zaměstnavatelům OZP formou zvýšení příspěvků dle § 78a Zákona o zaměstnanosti pro rok 2022. Zaměstnavatelé na legislativní úpravu ovšem čekali takřka tři čtvrtě roku, než bylo 14. září 2022 Usnesením vlády Petra Fialy schváleno zvýšení příspěvku na mzdové náklady o 600 Kč na 14 200 Kč měsíčně s platností od 3. čtvrtletí 2022. Paušální příspěvek 1000 Kč na zvýšené náklady zůstal i přes vysokou inflaci a setrvalý růst cen a nákladů všeho druhu nezměněn.

Kompenzace výrazného nárůstu minimální mzdy byla pro zaměstnavatele OZP jistě nejočekávanější legislativní změnou tohoto roku. Žel přišla se zpožděním dvou čtvrtletí a vynucený nárůst mzdových nákladů v důsledku zvýšení minimální mzdy pokryla jen částečně. Účinné systémové řešení formou automatické valorizace příspěvků dle § 78a např. v návaznosti na zvyšování minimální mzdy zatím není v dohlednu.

V září 2022 na zaměstnavatele OZP dopadla nepříjemná legislativní změna, tentokrát na poli pojistného na veřejném zdravotní pojištění. Novelou zákona č. 260/2022 Sb. došlo s účinností od 1. září 2022 ke snížení vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává pojistné na veřejné zdravotní pojištění za státní pojištěnce, a to z částky 14 570 Kč na 11 014 Kč. Tato změna má vliv na výši odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění právě u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců za osoby, kterým byl přiznán invalidní důchod. Vyměřovacím základem těchto zaměstnanců je totiž pouze částka, která přesahuje vyměřovací základ osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Logicky tak od 1. září 2022 došlo k navýšení vyměřovacího základu zdravotně postižených zaměstnanců, což zvýšilo náklady na zdravotní pojištění jak na straně zaměstnanců samotných, tak na straně jejich zaměstnavatelů.

K uvedené novele byl připojen pozměňovací návrh, který obsahuje valorizační mechanismus. Příspěvek za státní pojištěnce bude každý rok automaticky valorizován podobně jako starobní důchody, tj. na základě vývoje reálných mezd a inflace. Toto valorizační schéma se plně uplatní již v letech 2024 a 2025. Podle aktuálních makroekonomických predikcí bude měsíční pojistné v těchto letech ve výši 1982 Kč a 2 022 Kč za státního pojištěnce. Pro rok 2023 byla koalicí na základě politické dohody stanovena částka 1900 Kč, což odpovídá vyměřovacímu základu 14 074 Kč. Od 1. ledna 2023 se tedy vyměřovací základ opět přiblíží původní částce 14 570 Kč, která byla platná do 31. srpna 2022.

Doufejme, že i zaměstnavatelé OZP se nakonec dočkají transparentního, stabilního a předvídatelného valorizačního mechanismu také u příspěvku dle § 78a Zákona o zaměstnanosti. Transparentně nastavený valorizační systém kompenzuje nákladové šoky mnohem účinněji a efektivněji než každoroční, několikaměsíční politické vyjednávání, které přichází s pravidelností vždy poté, kdy je navýšena minimální mzda a zaměstnavatelům OZP nevyhnutelně vzrostou mzdové náklady.

Další legislativní změna byla schválena již v červnu 2022, ale v platnost vstoupí až k 1.2.2023. Jejím cílem je zvýhodnit částečné úvazky v rozsahu 8 až 32 hodin týdně u vybraných skupin zaměstnanců formou slevy ve výši 5% na sociálním pojištění placeným zaměstnavatelem. Sleva se bude týkat pouze těchto skupin zaměstnanců: osoby starší 55 let nebo mladší 21 let, rodiče či osoby pečující o dítě mladší 10 let, osoby pečující o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve II., III. nebo IV. stupni, uchazeči o zaměstnání po rekvalifikaci, studenti v prezenční formě studia a konečně osoby zdravotně znevýhodněné či v I., II. nebo III. stupni invalidity pracující na volném trhu práce. Nutno zdůraznit, že sleva se netýká OZP pracujících na chráněném pracovním trhu.

Poslední, čtvrtou legislativní změnou, kterou si tento text bere za cíl vyzdvihnout, je návrh vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové práce. Téměř s jistotou se očekává, že s platností od 1. ledna 2023 budou vstupní a periodické pracovně lékařské prohlídky u nerizikových prací, tedy prací v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví, dobrovolné. Povinné zůstanou prohlídky pouze u rizikových kategorií prací. Tato změna týkající se plošně všech zaměstnavatelů je jistě vítaným snížením byrokratické zátěže nejen zaměstnavatelů OZP.

Věřme, že vláda bude v podobných antibyrokratických opatřeních účinně pokračovat. V současnosti jsou zaměstnavatelé více než kdy jindy zatíženi rostoucí inflací, prudkým zvyšováním cen energií a nákladových položek všeho druhu. Mají-li toto nelehké období v uspokojující hospodářské kondici úspěšně přečkat, jsou rychlá, antibyrokratická legislativní opatření více než nutná.

Tereza Bezpalcová

2 odpověď/odpovědi
  1. Michal Kučera says:

    Za mě dost zvláštní zvýhodnění částečných úvazků… Mohu si jen domýšlet, že zájmem je více zvýhodnit volný trh… Přesto tu vnímám diskriminaci. A jak znám naši Ústavu, tak je to dle mě napadnutelné. Jaký je rozdíl mezi volným a chráněným trhem pro zaměstnance v rámci odměny? Je zde, za mě, jasná diskriminace.

    Jinak jsem rád za zdravotní prohlídky, které budou kategoriích 1 a 2 dobrovolné. Vzhledem k tomu jakou péči tomu obvodní lékaři dávali, tak to bylo skutečné vyhazování peněz. Nehledě na to, že ani jeden z našich závodních lékařů neprocházel pracoviště.

    A na závěr něco pozitivního, dokud nebude příspěvek na zaměstnávání OZP dle §78a navázaný např. na minimální mzdu, tak se nůžky budou rozevírat čím dál víc, až se z nás jednou stanou zaměstnavatelé na volném trhu práce. Jestli je toto vize ministerstva a politické garnitury (nejenom této), tak jim to poslední léta jde velmi dobře! A bude rok co rok, kdy se budeme dohadovat o desetikoruny…. Jen nám bohužel přitom budou utíkat důležitá témata, na kterých by se dalo zapracovat (jednodušší administrace příspěvku jak pro žadatele, tak pro samotné zaměstnance ÚP – úspora cca 75 mil. ročně!, uvolnění rukou ÚP od administrace – více návštěv u nás a řešení našich potřeb, zároveň zjistí, jestli např. někteří zaměstnavatelé jsou fake!, strop zvýšených nákladů vůči mzdám OZP – jen toto přinese ročně stamilionové úspory!. Hlavně nedělat složitá variační omezení, jinak se do toho všichni zamotáme a bude to horší než teď!

    Odpovědět
  2. Tereza Bezpalcová says:

    Dobrý den, pane Kučero, také jsem přesvědčena, že nejpřímočařejším a nejefektivnějším řešením by bylo navázat výši příspěvku dle §78a na výši minimální mzdy. Bohužel není k takovému řešení politická vůle. Jinak to zatím vypadá, že od 1.1.2023 bude zvýšena minimální mzda ze současných 16 200 Kč na 17 300 Kč a bohužel opět bez současné adekvátní kompenzace formou zvýšení příspěvku dle §78a. Uvážíme-li, že v říjnu 2022 se hovořilo o zvýšení kolem 350 Kč, je současný návrh MPSV poměrně veletoč…

    Odpovědět

Napište odpověď

Chcete se připojit k diskuzi?
Přidejte komentář!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..