Když v MYJÓMI skončí v karanténě mistr, zastoupí ho parťák nebo někdo z vedení

Zatím lépe než na jaře se s koronavirovou krizí potýká brněnská firma MYJÓMI družstvo invalidů (www.myjomi.cz ).  „V první vlně jsme měli značné výpadky, protože automotive průmysl se úplně zastavil. Nikdo nevěděl, co bude, naboural se koncept Just in Time, firmy si nedržely skladové zásoby, nebo jenom minimální, takže teprve nyní se všechno víceméně vrátilo do normálu. Dopad druhé vlny prozatím výrazněji nepociťujeme,“ vyjádřil se předseda představenstva MYJÓMI Petr Horký. Objem zakázek je dosud nižší, ale některé větší výpadky ze strany firem, které koronakrize poznamenala výrazněji, se podařilo nahradit jinými zakázkami. „Než se automotive průmysl zase ‚postavil na nohy‘, přibyli nám noví zákazníci na kompletační práce, ale také jsme začali s novou strategií. V ní hrají prim naše nové produkty, jako jsou ponožky a hlavně šátky, kde se poměrně značně zvedl prodej, ale balíme a nabízíme také kávu. Podstatné bylo přijít na trh s jednoduchým produktem, jehož zavedení nevyžaduje dlouhá jednání, abychom prvotní výpadek zakázek kompenzovali,“ přiblížil obchodní zástupce MYJÓMI David Ludín.

Betelné šátky

První vlna koronavirové krize s sebou ale nepřinesla pouze negativa. Trefnou odpovědí MYJÓMI se staly Betelné šátky z nanovláken pro ochranu dýchacích cest, které začaly šít tamní švadlenky a jež se prodávají prostřednictvím e-shopu (www.betelnesatky.cz). „Jindy bychom tento produkt zřejmě nevyvinuli, a myslím si, že šátky se budou dlouhodobě prodávat i mimo koronakrizi. Vyvíjíme další odvozené deriváty a nové produkty, pojali jsme to jako šanci se posunout dál a situaci využít co možná nejlépe,“ upřesnil Petr Horký.

V jarních měsících byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti včetně ošetřování členů rodiny kvůli zavřeným školám asi třetina zaměstnanců, aktuálně je situace stále únosná. „V první vlně šlo o zhruba 140 lidí, nyní zatím máme v karanténě tak deset až patnáct zaměstnanců. Lidé navíc situaci vnímají jinak než na jaře, realisticky a bez paniky, takže jejich reakce na vir jsou klidnější. Na pracovištích dodržujeme všechna bezpečnostní opatření, jako je nošení roušek, odstupy nebo používání dezinfekce, a snažíme se, aby se zaměstnanci při střídání směn potkávali co možná nejméně,“ sdělil Petr Horký. MYJÓMI zaměstnává více než čtyři stovky lidí na několika místech republiky, z více než devadesáti procent jde o osoby s nějakým typem zdravotního hendikepu.

Dostát závazkům

Pokud se situace zkomplikuje tím, že se v karanténě ocitne mistr, zastoupí ho v dílně parťák, případně někdo z vedení. Menší potíže se dají očekávat u zaměstnanců, kteří žijí v domovech pro osoby se zdravotním znevýhodněním, pokud by do karantény „spadlo“ celé zařízení. „V domovech žije necelých dvacet procent zaměstnanců, takže si myslím, že i kdyby opět došlo k uzavření těchto zařízení, dovedli bychom ještě splnit svoje závazky,“ upřesnil předseda představenstva s tím, že doufá, že se už nebude opakovat drastické omezení ekonomiky z jara. „K promoření populace samozřejmě dojde a také je pochopitelné, že je nutné předejít zahlcení zdravotnického systému. Stále platí, že nejvíce jsou onemocněním ohroženi senioři s řadou dalších závažných chorob. Je třeba najít rozumnou cestu, ne už šmahem zastavovat ekonomiku a prohlubovat miliardové ztráty z jara. Každého zmařeného života je pochopitelně škoda, ale lidé umírají i na jiné nemoci, při autonehodách či z dalších důvodů. Osobně například neznám nikoho, kdo zemřel na covid, ale zato jsem znal čtyři lidi, kteří zemřeli v důsledku koronavirových restrikcí. Dva z nich se nedostali včas na operaci a dva si vzali život, protože neunesli ekonomické důsledky, které pro ně ze situace vyplynuly. I na to je třeba myslet,“ doplnil Petr Horký.

článek zpracovala Lenka Mašová