Stručný přehled
· Kdo je u nás osobou se zdravotním postižením (dále „ZP“) dle §67 zákona ?
– osoba plně nebo částečně invalidní
– osoba „zdravotně znevýhodněná“
– dokladem je vždy doklad o přiznaném důchodu (zákon 155/95Sb., rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, rozhodnutí o tom, že se jedná o osobu „zdravotně znevýhodněnou“, dokladem není průkaz ZTP nebo ZTP/P a podobné podklady pro jiné účely)
· Co je pracovní rehabilitace ?
– soustavná činnost zaměřená na získání nebo udržení pracovního místa osoby se ZP, jejíž část spadající do působnosti úřadu práce upravuje § 69 zákona a doplňuje §1 až §5 vyhlášky
– česká legislativa dosud zákonem neupravuje návaznost pracovní rehabilitace na rehabilitaci léčebnou, sociální, profesní
· Koho označujeme v praxi názvem „zaměstnavatel zdravotně postižených“ (dále jen „ZZP“)?
– dle § 78 odst.(1) zákona zaměstnavatele (podnikatele nebo jinou organizaci), u níž počet zaměstnanců se ZP vypočtený podle § 11 až § 14 vyhlášky
– může se v praxi jednat o vyspělý podnikatelský subjekt se stovkami zaměstnanců a certifikacemi kvality, ale také o neziskový sociálně-ekonomický subjekt oprávněný podnikat na základě živnostenského oprávnění na podporu své hlavní činnosti
· Co je chráněná pracovní dílna a chráněné pracovní místo ?
– Zatímco v řadě zemí EU je to běžný název pro samostatný ekonomický (podnikatelský nebo jiný) subjekt, § 75 až § 77 zákona definuje tuto dílnu (resp. jednotlivé pracovní místo) jako speciálně upravené pracoviště vytvořené a provozované na základě dohody s úřadem práce
– Charakteristiku a způsob podpory upravuje § 6 až §10 vyhlášky
– Podmínkou uzavření dohody o vytvoření a o příspěvku na provoz je nejméně 60% podíl zaměstnanců tohoto pracoviště se ZP ve smyslu §7 vyhlášky
· Jaké příspěvky a dotace státu může ZZP získat ?
– příspěvek dle § 78 zákona náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.
– tyto příspěvky jsou nárokové, poskytují se čtvrtletně proti předloženým podkladům zaměstnavatele za přísně vymezených podmínek
– příspěvek na vytvoření, případně na provoz chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa dle §75 – 77 zákona a §6 – 10 vyhlášky
– tento příspěvek není nárokový, úřady práce postupují k jeho stanovení a aktualizaci individuálně, často velmi rozdílně v závislosti na měnících se prioritách politiky zaměstnanosti ve své působnosti
– přestože došlo ke zvýšení maximální výše příspěvku dle zákona, je běžným jevem meziroční snížení příspěvku ze strany úřadu práce i o desítky procent (nelze na něm stavět finanční plán)
– ZZP stejně jako ostatní zaměstnavatelé mají možnost získat i další příspěvky z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti dle části páté zákona (např. rekvalifikace nebo příspěvek na dopravu, pokud nejsou duplicitou, např. součástí příspěvku na pracovní rehabilitaci)
· Jaké povinnosti mají běžní zaměstnavatelé vůči osobám se zdravotním postižením na trhu práce a vůči úřadům práce ?
– dle § 81 až § 84 zákona jsou zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci povinni zaměstnat nejméně 4% osob se ZP
– tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit přímým způsobem, tedy nalézt, případně přizpůsobit pracoviště (event. poskytnout pracovní rehabilitaci) osobám se ZP – zaměstnat je
– druhou možností je tzv.“náhradní plnění “ – odběrem výrobků nebo služeb od ZZP ve smyslu § 81 odst. (2) b) zákona .
– třetí možnost – odvod 2,5 násobku průměrné mzdy dle § 81 (2) c) za každou osobu do stanovené kvóty – je v každém případě neúspěchem integrace (pracovní rehabilitace), získané prostředky ve státním rozpočtu velmi pravděpodobně nepokryjí státní výdaje na sociální zabezpečení nezaměstnané osoby se ZP
-
Jaká je průměrná mzda za 1. – 3. čtvrtletí v národním hospodářství za rok 2008?
– dle statistického úřadu průměrná mzda za 1. – 3. 2008 čtvrtletí v národním hospodářství činí 22 942.- Kč
Napište odpověď
Chcete se připojit k diskuzi?Přidejte komentář!