V práci se příliš kouká na televizi!

V práci se příliš kouká na televizi. Alespoň to tak podle návrhu změny zákona o rozhlasových a televizních poplatcích vypadá. Asi si říkáte, proč se o toto téma zajímá organizace, jejímž hlavním “oborem” je zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Doteď si pamatuji jak jsem svoji spodní čelist, zvedal z desky stolu zpět po přečtení zprávy o projednávané novelizaci. Snad se mi to podaří vysvětlit. Zkrátka v návrhu novelizace je kromě valorizace tohoto poplatku ještě § 5 odst. 3, kde je uvedeno:

“(3) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový poplatek a televizní poplatek

1. při počtu 25 až 49 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši pětinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
2. při počtu 50 až 99 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši desetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
3. při počtu 100 až 199 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši dvacetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
4. při počtu 200 až 249 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši třicetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
5. při počtu 250 až 499 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši sedmdesátinásobku rozhlasového poplatku a televizní poplatku a
6. při počtu více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši stonásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku.”

Co to znamená pro naše členy?

Při průměrném počtu cca 70 zaměstnanců našich členů je jasné, že je to téma, které nemůžeme nechat bez povšimnutí. Navíc někteří naši členové spadají i do nejvyšší nebo druhé nejvyšší kategorie. Nad potřebou vybírat toto výpalné od zaměstnavatelů zůstává rozum stát. Zřejmě zde u předkladatele této změny zákona panuje představa, že zaměstnanci v pracovní době sledují Českou televizi a poslouchají Český rozhlas. Nová měsíční výše poplatků pro rok 2025 je stanovena na 55 Kč za rozhlas a 150 Kč za televizi měsíčně. Ročně by tak náš průměrný zaměstnavatel se 70 zaměstnanci platil 24.600 Kč.

Moje první myšlenky byly v duchu “to si už snad dělají legraci!”. V několika následujících hodinách jsme zahájili společnou konverzaci s předsedou SČMVD Ing. Leo Dosedělem, Mgr. Václavem Krásou z NRZP ČR a dalšími subjekty. Výsledkem byl společný dopis a následně i pozměňovací návrh k projednávané novelizaci. Návrh novelizace je po prvním čtení. Dne 18.9. proběhlo jednání vládního Výboru pro mediální záležitosti. Bohužel jeho výsledek v době psaní tohoto článku ještě neznám. Náš návrh je samozřejmě, zrušit tento paragraf a teprve pokud se to nepodaří spokojit se alespoň s výjimkou pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce. O průběhu a výsledcích projednávání vás budeme informovat.

Josef Šulc