Vyhláška č. 518/2004 Sb. od 1.10.2004

a) předpokládaný cíl pracovní rehabilitace,

b) formy pracovní rehabilitace 2) , které byly stanoveny pro osobu se zdravotním postižením,

c) předpokládaný časový průběh pracovní rehabilitace,

d) termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace.

a) přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),

b) režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace,

c) náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení.

(2) Za náklady pověřené osoby, které jsou spojené s prováděním pracovní rehabilitace se dále, pokud nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v odstavci 1, považují

a) náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k provádění pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 2 000 Kč na jednoho účastníka,

b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 3) poskytnuté účastníkům pracovní rehabilitace,

c) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovní rehabilitace, sjednané na dobu pracovní rehabilitace.

b) v případě, kdy je při provádění přípravy k práci nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, náklady spojené s jejich činností při pracovní rehabilitaci.

(2) Za náklady subjektu uvedeného v § 72 odst. 2 písm. b) a c) zákona, který provádí přípravu k práci, se považují

a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto zaměstnancem při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,

b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 3) poskytnuté osobě se zdravotním postižením,

c) prokázané náklady na dopravu osoby se zdravotním postižením z místa bydliště do místa přípravy k práci a zpět,

d) prokázané výdaje na ubytování osoby se zdravotním postižením, pokud se příprava k práci koná mimo obec jejího bydliště, maximálně však do výše 1 000 Kč na den,

e) stravné podle zvláštního právního předpisu 4) ve dnech účasti na přípravě k práci, pokud se koná mimo obec bydliště osoby se zdravotním postižením,

a) prokázané jízdní výdaje z místa bydliště 5) do místa konání pracovní rehabilitace a zpět,

b) prokázané výdaje na ubytování po dobu pracovní rehabilitace, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 1 000 Kč na den,

c) stravné podle zvláštního právního předpisu 4) ve dnech účasti na pracovní rehabilitaci, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace,

a) pracovní činnosti,

b) pracoviště a jeho umístění,

(2) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

(3) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny

a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,

c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,

d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 6) ,

e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny 7) ,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) .

(4) Je-li chráněná pracovní dílna provozována pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) v těch měsících, v kterých je chráněná pracovní dílna provozována.

(5) Pro účely splnění podmínky zaměstnávání nejméně 60 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců zjišťuje obdobně podle odstavců 2 až 4; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením 9) , se započítává třikrát.

a) nájemné a služby s ním spojené,

b) náklady spojené s povinnými revizemi a náklady na pojištění objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele,

c) náklady na palivo a energii,

d) vodné, stočné a náklady na odvoz a likvidaci odpadu,

e) náklady na dopravu do zaměstnání a zpět zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,

f) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

g) náklady provozních zaměstnanců,

h) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele a náklady souvisí s provozováním chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny,

i) náklady na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele.

(2) Za provozního zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. g) nepovažuje zaměstnanec, na kterého je poskytován příspěvek podle § 78 zákona.

a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,

b) náklady spojené s povinnými revizemi a náklady na pojištění objektu, ve kterém je chráněné pracovní místo provozováno, pokud se jedná o objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné,

c) náklady na palivo a energii,

d) vodné, stočné a náklady na odvoz a likvidaci odpadu,

e) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

f) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním chráněného pracovního místa,

g) náklady na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa, pokud je toto zařízení ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny

a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,

c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,

d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 6) ,

e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny 7) ,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) .

(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny

a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,

c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,

d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 6) ,

e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny 7) ,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) .

(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; kalendářním čtvrtletím se pro tyto účely rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.

(2) Poradenství pro volbu rekvalifikace se zaměřuje na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace a vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována.

(3) Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání fyzické osobě se zaměřuje na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců pro zaměstnavatele a zajištění souladu mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou pracovních sil na trhu práce.

(4) Poradenství pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením se zaměřuje na řešení specifických potřeb ve zdravotní, sociální a jiných oblastech života těchto osob a na odstranění překážek jejich přístupu na trh práce.

a) skupinového poradenství nebo individuálního poradenství,

b) posuzování osobnostních předpokladů pracovní a bilanční diagnostikou,

c) poradenských programů zaměřených na techniky vyhledávání zaměstnání a na další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění fyzické osoby na trhu práce.

(2) Pracovní diagnostikou se ověřují předpoklady fyzické osoby k pracovnímu uplatnění a k dalšímu vzdělávání. Bilanční diagnostika se zaměřuje na komplexní posouzení schopností a možností fyzické osoby v návaznosti na její budoucí pracovní uplatnění.

a) přímé náklady vynaložené na poradenství (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),

b) režijní náklady vynaložené na poradenství,

c) náklady na dílčí části poradenství, které pro odborné zařízení zabezpečuje jiné odborné zařízení,

d) přiměřený zisk, maximálně do výše 15 % vynaložených nákladů,

e) daň z přidané hodnoty, pokud součástí nákladů uvedených v písmenech a) až c) je i tato daň a odborné zařízení není plátce daně z přidané hodnoty.

(2) Za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím se dále, pokud nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v odstavci 1, považují

a) náklady na potřebnou výbavu účastníků poradenství, maximálně do výše 2 000 Kč na jednoho účastníka,

b) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníků poradenství, sjednané na dobu účasti na poradenství.

a) návratný příspěvek,

b) příspěvek na úhradu úroků z úvěrů, nebo

c) jiný účelově určený příspěvek.

a) označení kontrolního orgánu,

b) barevnou fotografii zaměstnance o rozměrech 45 mm x 35 mm,

c) akademický titul, jméno a příjmení zaměstnance,

d) evidenční číslo zaměstnance,

e) číslo služebního průkazu,

f) rozsah kontrolního oprávnění,

g) datum vydání,

2) § 69 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.

3) § 133a zákoníku práce.

4) Zákon č. 119/1992 Sb. , o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 5 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb.

6) Zákoník práce .
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb. , kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 25 zákona č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 83a zákoníku práce.

9) § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb.

10) § 75 odst. 6 a § 76 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb.