Závěrečná zpráva

Závěrečná  zpráva

Obsah:

I. Úvod

II. Formulace zadání

III. Metody uplatňované při  zpracování studie

IV. Výsledky analýz a doporučení

1. Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat povinný podíl OZPS

2. Dotace podnikatelským subjektům zaměstnávajícím nejméně 50% OZPS

3. Slevy na dani z příjmů právnických osob v případě zaměstnání OZPS

4. Chráněné dílny a chráněná pracoviště

5. Cenové zvýhodnění nabídek ZZP v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek

Svaz českých a moravských výrobních družstev ve spolupráci

s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí

Duben 2002


I. Úvod

Počátek druhé poloviny devadesátých let je v České republice charakterizován vysokým nárůstem počtu nezaměstnaných občanů se změněnou pracovní schopností (dále jen OZPS). Míra jejich ekonomické aktivity je výrazně nižší než u „zdravých“ a neustále se snižuje – počet ekonomicky aktivních OZPS za posledních 8 let klesl zhruba na polovinu. Jestliže v roce 2001 ze 100 „zdravých“ obyvatel starších 15 let bylo 57 zaměstnaných a 5 nezaměstnaných, pak ze 100 OZPS uvažované věkové kategorie bylo pouze 20 zaměstnaných a 9 nezaměstnaných (a 71 ekonomicky neaktivních!).

V grantovém úkolu „Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti“[1] z roku 1997 se konstatuje, že situace OZPS na českém trhu práce je obtížná a že zaměstnavatelé o jejich pracovní uplatnění v podstatě nemají zájem. Souhrnná stručná zpráva mimo jiné uvádí: „v tržním prostředí chtějí výkonnou, kvalifikovanou pracovní sílu bez nadměrné absence, určitá ochota zaměstnat zdravotně postižené je jen u „svých“, není ochota přijmout nové. Pro občany se ZPS je údajně málo vhodných pracovních míst a vhodných pracovních programů“.

Zpráva dále konstatuje, že „je oprávněné kompenzovat zaměstnavatelům vícenáklady spojené se zaměstnáváním zdravotně postižených, je nezbytně nutné je k tomuto zaměstnávání motivovat. Ukazuje se, že pro pracovní uplatnění zdravotně postižených je vytvoření podmínek u zaměstnavatelů prvořadé. Současná účinnost ekonomické motivace zaměstnavatelů je v tomto směru minimální. Účinnost existujícího systému povinných kvót, daňových úlev a dotací neodpovídá současné potřebě. Negativně působí některá opatření pracovněprávní ochrany zdravotně postižených. Chybí i  vhodné společenské klima a s tím související dostatečná podpora společnosti.“

Zpráva vedle toho ale také upozorňuje na skutečnost, že „zájem o pracovní uplatnění (včetně zájmu o  kvalifikační růst) má jen část zdravotně postižených. Je to ovlivněno i  relativní výhodností pobírání sociálních dávek oproti nízkoplacenému zaměstnání nebo obavou o krácení či ztrátu výplaty částečného invalidního důchodu při  souběhu s výdělečnou činností. I dobře míněná pracovněprávní ochrana se většinou obrací proti zájmům občanů se ZPS o získání zaměstnání. Motivační účinky daňových úlev i dalších podpor zaměstnanosti občanů se ZPS jsou zanedbatelné“.

Tato situace je odrazem skutečnosti, že po  roce 1989 zanikl do jisté míry paternalistický systém péče o zdravotně postižené občany, který zabezpečoval sociální jistoty poskytováním invalidních důchodů a  sítí dotovaných výrobních družstev invalidů, podniků META a chráněných dílen a  nový, odpovídající dnešním ekonomickým podmínkám, i přes řadu nově přijatých opatření, nebyl doposud vytvořen.

Závažnost tohoto problému si MPSV plně uvědomuje a hledá proto možnosti, jak zvýšit účinnost stávajících nástrojů a  opatření vedoucích ke zvýšení zaměstnanosti těch OZPS, které pracovat mohou a  chtějí. Cílem je, aby občan se zdravotním postižením měl stejné, rovné příležitosti na trhu práce jako „ti“ ostatní. To je mimochodem i jednou z mnoha podmínek našeho vstupu do EU.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v této souvislosti vypsalo projekt „Analýza systému podpory zaměstnavatelů k zaměstnávání zdravotně postižených občanů“, který navazuje na již zmiňovaný projekt z roku 1997 „Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti“.

Problematika zaměstnávání OZPS je velice široká a její řešení vyžaduje koncepční, komplexní přístup. Cílem této studie je, plně v souladu se zadáním, řešení jen části celého problému, a to analýza účinnosti opatření přijatých v posledních letech k účinnější podpoře zájmu zaměstnavatelů o zaměstnávání OZPS včetně doporučení, návrhů změn.

Projekt vypracoval Svaz českých a  moravských výrobních družstev ve spolupráci s týmem trhu práce Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Jmenovitě

za SČMVD:    Ing. Karel Rychtář

Kateřina Kovačevová

za VÚPSV:      Mgr. Jaromíra Kotíková

Jana Formanová

Ing. Zdeněk Karpíšek

Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.

Na zpracování se dále podíleli: Martina Filipová, úřady práce Chrudim, Louny, Most, Olomouc, Zlín a firma FORWARD Line a.s. Nezanedbatelnou pomocí při řešení byla i spolupráce a průběžný kontakt s příslušnými odbory MPSV, zejména pak s pracovníky Správy služeb zaměstnanosti.

Celý projekt je řešen v 17 samostatných studiích uspořádaných ve 4 samostatných sešitech:

1. Souhrnná zpráva

2. Příloha I.

Hodnocení povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu

Analýza systému dotací zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50% osob se ZPS v roce 2001 a další obchodně-ekonomické podpory

Politika zaměstnanosti ve prospěch zdravotně postižených v zemích Evropské unie v posledním desetiletí

Analýza statistických údajů o  zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností

Přehled vybraných motivačních opatření k zaměstnávání osob se zdravotním postižením platných v době zpracování studie

3. Příloha II.

Dotazníkové šetření zaměstnavatelů s 20 a více zaměstnanci, u nichž podíl pracujících osob se ZPS nepřevyšuje 55%

Dotazníkové šetření zaměstnavatelů zaměstnávající více než 50% zdravotně postižených

Ekonomická analýza snížené výkonnosti podniků zaměstnávajících zdravotně postižené

SWOT analýza

4. Příloha III.

Stručné shrnutí zpráv expertů vybraných úřadů práce

Osnova podkladů požadovaných od expertů

Zpráva ÚP Chrudim

Zpráva ÚP Louny

Zpráva ÚP Most

Zpráva ÚP Olomouc

Zpráva ÚP Zlín

II. Formulace zadání

Od roku 1997, kdy byl řešen úkol „Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti“, až do října 2001, kdy byl dokončen sběr podkladových materiálů pro tuto studii[2], byla přijata některá opatření, která měla přispět k podpoře zaměstnávání OZPS (a  reagovat tak na výstupy resp. doporučení uvedených v závěru studie). Mezi nejvýznamnější patřily:

· úprava povinnosti zaměstnavatele s více jak 20 zaměstnanci zaměstnávat OZPS ve výši 5% povinného podílu počtu těchto občanů na celkovém počtu svých zaměstnanců,

· změna v poskytování dotací podnikatelským subjektům (včetně přesunu kompetencí od MF k MPSV k 1.1. 2001),

· valorizace finančních úlev v daňové oblasti,

· zrušení zákazu nemožnosti uzavření pracovního poměru na dobu určitou a uplatnění zkušební doby s OZPS.

Ačkoli problematika zaměstnávání zdravotně postižených osob vyžaduje komplexní přístup včetně jasné definice cílové skupiny, systému rehabilitace, hmotné motivace atd., projekt je omezen, plně v souladu se zadáním grantového úkolu, pouze na jeden aspekt problému – na účinnost systému podpory zaměstnavatelů k zaměstnávání zdravotně postižených občanů[3]!

Cílem projektu je proto především

§ analýza dopadu právních úprav přijatých v posledních letech k podpoře zaměstnávání OZPS v praxi[4], zejména zjištění dopadu přijetí ustanovení zákona č.167/1999 Sb., jímž byl novelizován zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, na chování zaměstnavatelů při  přijímání OZPS, zjištění jejich motivů při naplňování povinnosti zaměstnávat OZPS ve stanoveném podílu,

§ zjištění vlivu podmínek a motivů specifické skupiny zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají nejméně 50% OZPS.

Výstupem je (na základě uvedeného hodnocení) návrh směrů řešení vedoucích ke zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením.

III. Metody uplatňované při zpracování studie

Řešitelé v průběhu zpracovávání uplatnili řadu analýz mapujících problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením, resp. systém podpory zaměstnavatelů k zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Zejména jde o:

· souhrnnou statistickou analýzu,

· hodnocení zahraničních zkušeností,

· studie expertů úřadů práce,

· brainstorming na úřadech práce,

· sekundární analýzu dostupných relevantních materiálů,

· ekonomickou analýzu snížené výkonnosti podniků zaměstnávajících zdravotně postižené osoby,

· analýzu systému dotací zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50% OZPS v roce 2001 a  další obchodně-ekonomické podpory.

Součástí projektu byla i dvě samostatná dotazníková šetření:

  • u zaměstnavatelů s více jak 20 zaměstnanci, kde podíl OZPS nepřesahuje 55%,
  • u zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50% zaměstnanců se ZPS.

IV. výsledky analýz  a doporučení

V úvodu této kapitoly, ačkoliv to není předmětem zadání projektu, je třeba alespoň krátce upozornit na některé faktory, které výrazně ovlivňují účinnost systému podpory zaměstnavatelů k zaměstnávání OZPS a s nimiž se řešitelé v průběhu projektu setkali  :

· zřetelná a „vhodná“ definice osob se zdravotním postižením[5]. Jak vyplývá z poznatků a doporučení expertů a zaměstnavatelů OZPS, současná definice neodpovídá potřebám (je vágní, umožňuje rozdílné výklady vztahu dlouhodobě nepříznivého stavu zdravotního stavu a podstatně omezené možnosti pracovního uplatnění apod.). Pro účely trhu práce se proto ukazuje nutnost zajistit objektivnější a jemnější členění klasifikace zdravotního postižení, než jakou nabízí stávající systém, která bude v souladu s posuzováním poklesu výdělečné činnosti (např. s využitím Mezinárodní klasifikace poruch, disabilit a handicapů (IC IDH) vydané Světovou zdravotnickou organizací);

· důsledné oddělení invalidních důchodů a dávek od příjmů z ekonomické aktivity[6]. Z dílčích stanovisek a závěrů expertů ÚP i zaměstnavatelů OZPS a z navazujících diskusí vyplývá jednoznačné doporučení citlivě, ale důsledně oddělit, v rámci předpokládané reformy důchodového systému uvedené skupiny příjmů:

a) osobní důchod, kompenzace – zaručené složky bez ohledu na ekonomické příjmy;

b) kompenzace ztráty ekonomické aktivity, závislé (podmíněné) iniciativou, finanční příjmy z  pozitivní motivace k rekvalifikaci, k hledání práce (příjemcem může být osoba nebo zaměstnavatel);

c) příspěvky určené zaměstnavateli – dotace, podpora investic apod.;

· rehabilitace OZPS[7], která, jak ukázal brainstorming, je izolovaným a dosud nepříliš přesně zakotveným pojmem, není dosud provázána s ostatními složkami (ucelené) rehabilitace, např.  léčebnou, sociální apod..

· společenské klima (dosud nezralé, odlišné od situace a pohledu veřejnosti ve vyspělých zemích, nepodporované profesionální osvětou).

1. Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat povinný podíl OZPS[8]

Pro roky 2000 a 2001 byla za účelem podpory zaměstnávání OZPS nově stanovena pro zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci povinnost zaměstnávat tyto osoby ve výši povinného 5% podílu na celkovém počtu zaměstnanců. Nahradila se tak málo účinná do té doby existující formulace o  povinnosti přijmout na základě doporučení úřadu práce do zaměstnání OZPS (na volná místa vyhrazená pro tyto občany), a to až do výše povinného podílu.

Nově definovanou povinnost mohli zaměstnavatelé plnit třemi různými formami popř. jejich kombinací. Jednalo se jednak o přímé zaměstnávání OZPS, dále o odebírání výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS nebo zadáním výrobního programu těmto zaměstnavatelům a o finanční odvod do státního rozpočtu, a to ve výši 0,5 násobku průměrné mzdy zjišťované v národním hospodářství za 1.-3.Q sledovaného roku za každého OZPS chybějícího do stanovené kvóty.

Skutečnost, že v roce 2000 a 2001 došlo k dalšímu poklesu zaměstnanosti OZPS, svědčí o malé účinnosti tohoto opatření. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, zaměstnavatelé plnění kvóty řešili vedle odvodu finanční částky do státního rozpočtu zejména přehodnocením úplnosti evidence zaměstnanců se ZPS včetně doporučení svým zaměstnancům se zdravotním omezením obnovit či získat rozhodnutí o přiznání statutu „občan se ZPS“, které nemělo na zaměstnanost OZPS reálný vliv.

Odebírání výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS se využívalo pouze v malé míře. Jako důvody byly uváděny zejména malá nabídka výrobků, nutnost odebrání velkého množství výrobků a složitá administrativa.

Svůj velký podíl na neúčinnosti opatření měla i nízká výše odvodu do státního rozpočtu dle §24 odst.3 c)[9], nedořešení systému vymáhání nedoplatků odvodů do státního rozpočtu a způsob stanovení sankcí za neplnění povinného podílu.

Přes výše uvedené je však systém kvót (povinného podílu) v dané situaci potřebným nástrojem. Jde o opatření, které má charakter pozitivní diskriminace, opatření, které je zatím uplatňováno i ve většině zemí EU. Podmínkou účinnosti systému kvót je nejen jeho působení v rámci celého komplexu systémových opatření k podpoře zaměstnávání OZPS, ale i správné nastavení

reálné výše kvóty,

podmínek různých forem plnění stanoveného podílu včetně odběru výrobků nebo zadávání výrobních programů od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% OZPS,

výše odvodu do státního rozpočtu za každého chybějícího OZPS s tím, že tento odvod není pokutou, ale formou účasti na řešení zaměstnávání OZPS.

Nutným předpokladem je i jasné vymezení osob se zdravotním postižením, spadajících do povinného podílu a „dobrá“ evidence zaměstnavatelů, která je ÚP k dispozici.

Doporučení:

Þ průběžně hodnotit účinnost povinného podílu počtu OZPS na celkovém počtu zaměstnanců podle principů stanovených v zákonu č. 474/2001 Sb., zejména ve vztahu k zvýšení odvodu do státního rozpočtu na 1,5 násobek průměrné mzdy a k nově stanovenému způsobu počtu OZPS, započítávaných do plnění povinného podílu formou odebírání výrobků nebo zadáváním výrobních programů;

Þ upravit a zjednodušit způsob stanovení průměrného ročního přepočteného počtu pracovníků, nejlépe podle způsobu uplatňovaného v podnikové statistice;

Þ posoudit rozšíření škály forem plnění povinného podílu zejména o možnosti, které vedou k zvyšování kvalifikační úrovně OZPS;

Þ připravit systém certifikace / akreditace subjektů zaměstnávajících nejméně 50% OZPS, které jsou schopny dodávat výrobky nebo služby pro ostatní zaměstnavatele;

Þ komplexně dořešit (legislativně i metodicky) systém odvodů do státního rozpočtu za nesplnění povinného podílu včetně způsobu nakládání s těmito prostředky. Získané finanční zdroje doporučujeme využít účelově na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Zároveň doporučujeme zvážit možnost vrácení / kompenzace příslušné části odvodu za poslední rok těm zaměstnavatelům, kteří zaměstnají více OZPS (tj. nad stanovenou kvótu);

Þ na úrovni MPSV zabezpečit úřadům práce možnost získat aktuální přehledy zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců.

2. Dotace podnikatelským subjektům zaměstnávajícím nejméně 50% OZPS (dále jen ZZP)

Dotace ZZP (investiční, neinvestiční a  sociální) byly do roku 2000 poskytovány na základě rozpočtových pravidel a  podzákonné normy – Zásad MF ČR vydávaných vždy pro daný jeden kalendářní rok. V roce 2001, z důvodu změny rozpočtových pravidel, došlo k přesunu dotací do kompetence MPSV ČR, přičemž struktura dotací ZZP zůstala v zásadě zachována.

Jak ukazují výsledky z praxe, přesunem dotací ZZP pod MPSV ČR se celý systém administrativně zkomplikoval, aniž by došlo k navýšení objemu finančních prostředků.

Dotace v době řešení projektu byly nenárokové, poskytovaly se na základě žádosti, kterou MPSV ČR posoudilo na základě stanoviska úřadu práce a na základě vyjádření speciálně vytvořené dotační komise při MPSV ČR. Fakultativnost je většinou manažerů ZZP vnímána jako demotivující – dotace jsou z jejich pohledu nejisté, krátkodobé, pro dlouhodobější ekonomickou strategii firmy neuplatnitelné. Jak ale vyplynulo z poměrně náročné ekonomické analýzy snížené výkonnosti ZZP[10], celkový objem dotací je pro ZZP nezanedbatelnou součástí jejich ekonomiky, neboť průměrné snížení výkonnosti těchto podniků v důsledku zaměstnávání OZPS činí 27,46% – dotace tvoří v průměru 15,5% jejich nákladů. Stejně tak i dotazníkové šetření ukázalo, že

a) dotace (investiční a neinvestiční) jako nástroj přímé ekonomické podpory nejvíce ovlivňují, v případě ZZP, zaměstnávání OZPS;

b) dostupnost dotací s dlouhodobou (víceletou) platností transparentních pravidel by výrazně napomohla k zaměstnávání vyššího počtu OZPS v těchto podnicích.

Kritizován byl i nemotivující charakter dotace sociálního pojistného (náleží všem zaměstnancům ZZP v závislosti na dosahované výši mezd), který ve svém důsledku nevede ZZP k tvorbě nových pracovních míst pro OZPS[11].

Zástupci ZZP a experti dále upozornili na skutečnost, že systém není založen na dlouhodobém uznání charakteru subjektu, jehož vnitřní poměry jsou přizpůsobeny nejen podnikatelské, ale také sociální funkci.

Doporučení:

Þ přehodnotit stávající systém – zabudovat do něj prvky automatičnosti nároku na základní přímou ekonomickou podporu;

Þ pro investiční dotace podle Zásad MPSV (od roku 2002 typu II.A) vydat (a současně stabilizovat) dlouhodobě platné a srozumitelné priority, kritéria a pravidla podobně, jako je tomu např. u dotací na sociální služby;

Þ zvážit možnost výraznější diferenciace zákonného příspěvku mezi jednotlivými typy zdravotního postižení na trhu práce;

Þ v důsledku nutnosti zavedení určité „automatičnosti“ systému přímé i nepřímé ekonomické podpory při zaměstnání doporučujeme vytvořit systém akreditace ekonomických subjektů, podílejících se významným způsobem na zaměstnávání OZPS. Certifikovaný subjekt by tak byl do dotačního systému zařazen automaticky (např. s roční periodicitou obnovy) a pro čerpání příspěvku a dotace podle Zásad MPSV by předložil podklady a prohlášení o bezdlužnosti;

Þ vyhodnotit po roce 2002 účinnost změn zákona o zaměstnanosti č. 474/2001Sb., §24a), ke kterým došlo po 1.1.2002.


3. Slevy na dani z příjmu právnických osob v případě zaměstnání OZPS

Zákon č.586/1992 Sb., o dani z příjmu v posledním platném znění umožňuje dle §35 využít zákonných slev, které činí 18 000,-Kč za zaměstnaného OZPS a 60 000,-Kč za zaměstnaného OZPS s TZP a  polovinu daně u subjektů zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se ZPS činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. Svým charakterem se jedná o formu ekonomické podpory, která je  ze zákona dána jako nárok.

O potřebnosti takovéhoto nástroje není žádných pochyb, nicméně provedené analýzy upozornily na nedostatky, které snižují jeho účinnost. V první řadě se jedná o stanovenou výši zákonné slevy. Jak zaměstnavatelé, tak i experti se shodli, že neodpovídá současným potřebám a  doporučují ji zvýšit. Ekonomická analýza ukázala, že slevy na dani z příjmu u  ZZP se podílí na celkové jejich přímé ekonomické podpoře (objemu dotací, příspěvků a slev) pouze cca 10% (většina těchto podnikatelských subjektů nedosahuje takové rentability, aby mohla slevy v plném rozsahu uplatnit).

Negativním aspektem je tedy skutečnost, že slevu je možno uplatnit do výše dosaženého zisku za hodnocené období, čímž tento nástroj velmi často ztrácí svou účinnost

a. z důvodu nižší rentability, která je důsledkem prokázané snížené ekonomické výkonnosti, kompenzované dotacemi, příspěvky a slevami jen zčásti;

b. vypočtený nárok na uplatnění slev je zpravidla výrazně vyšší, než je skutečně dosažený zisk – základ daně z příjmu[12].

Doporučení:

Þ zvážit zvýšení uplatňovaného nároku na slevu na dani a to až na dvojnásobek současné výše včetně zajištění průběžné valorizace;


4. Chráněné dílny a  chráněná pracoviště

Dle vyhlášky MPSV ČR č.115/1992 Sb., o  provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností (v  platném znění), mají tyto osoby nárok na pracovní uplatnění, které je přiměřené jejich zdravotnímu stavu a pracovním schopnostem. V souvislosti s tím jsou zřizovány chráněné dílny (dále jen CHD) a chráněná pracoviště (dále jen CHP).

Do chráněných dílen a na chráněná pracoviště jsou zařazováni resp. měli by být zařazováni, podle § 6 odst.2, zejména uchazeči o zaměstnání se změněnou pracovní schopností

1. s těžším zdravotním postižením včetně osob s mentálním postižením,

2. kteří mohou podávat jen snížený pracovní výkon a nelze je umístit na volných pracovních místech na trhu práce,

3. občané se změněnou pracovní schopností po dobu přípravy k práci.

Zaměstnavatelé, do roku 2001 nezávisle na systému dotací, mohou na zřízení pracovního místa pro OZPS v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti obdržet od úřadu práce finanční příspěvek nejvýše v částce 100 000,-Kč na jedno pracovní místo (do 1.10.1997 se jednalo o 50% prokazatelných nákladů, nejvýše však 80 000,-Kč). Dále jim může úřad práce poskytovat příspěvek k částečné úhradě provozních nákladů, a to až do výše 40 000,-Kč ročně na jednoho zaměstnance se změněnou pracovní schopností (do 1.10.1997 výše do 20 000,-Kč).

Jak ukazuje praxe, systém poskytování finanční dotace na zřízení a provoz CHD či CHP je pro motivaci zaměstnavatelů značně nedostatečný. Možnost zřízení či rozšíření CHD nebo CHP, tak jak vyplynulo z dotazníkového šetření, zvažovalo pouze 10% zaměstnavatelů. Zde je však třeba upozornit, že nástroje aktivní politiky, tedy i finanční dotace na chráněné zaměstnání, jsou pro většinu zaměstnavatelů neznámé – jejich naprostou neznalost připustilo v uvedeném dotazníkovém šetření téměř 50%!

Systém poskytování dotace na zřízení chráněného zaměstnání je z pohledu ZZP vyhovující, a to i přes skutečnost, že posuzování uznatelných výdajů není jednotné a potvrzuje se nutnost individuálního posouzení každého případu „projektovým“ způsobem. Některé náměty směřují ke zvýšení horní hranice příspěvku ze stávajících 100 tis. Kč na hranici 150 tis. Kč na jedno zřízené místo (což vzhledem k potřebě valorizace od doby stanovení stávající hranice a např. v porovnání s výší investičních pobídek má své opodstatnění).

Kriticky hodnocen je však systém příspěvků na provoz chráněného zaměstnání, kterému ZZP vytýkají:

· neexistuje předem známá metodika posuzování kriterií či podmínek pro stanovení výše příspěvku;

· není jednotný postup uzavírání dohod o finančním příspěvku (rozpětí příspěvků se pohybuje od 1 tis. Kč do 40 tis. Kč na jednu OZPS v CHD, a to často v sousedních okresech, s podobnou mírou nezaměstnanosti OZPS, popř. u shodného provozovatele CHD);

· vlivem nerozlišení typu CHD přibývá případů, kdy částka 40 tis. Kč již není pro kompenzaci zvýšených výdajů dostatečná (limit není valorizován).

Jak vyplývá nejen ze stanovisek zaměstnavatelů, ale i expertů úřadů práce, kontraproduktivní je i prosazovaná podmínka ztrátovosti CHD pro přiznání příspěvku (tato podmínka není vyhláškou ani jinak závazně stanovena). Pokud je CHD součástí většího subjektu, je logické, že část výdajů na udržení CHD nemůže být účetně vázána jen na toto hospodářské středisko (typické jsou např. rostoucí administrativní náklady a  zajišťování zakázkové náplně).

Přes toto negativní hodnocení je však zřejmá nezastupitelná role chráněného zaměstnání.

Doporučení:

Þ v souladu se zahraničními zkušenostmi zvážit systemizaci více typů chráněných dílen (současně postavené na nové klasifikaci typů zdravotního postižení);

Þ zvážit zvýšení příspěvků na zřízení chráněného zaměstnání a příspěvku na provoz;

Þ zvážit zavedení systému založeného na odstupňování předem známých příspěvků na provoz chráněných pracovních míst 2-3 typů, v závislosti na typu zdravotního postižení (jasný systém, vycházející z myšlenky, že každá chráněná dílna je množina chráněných pracovních míst, na rozdíl od dnešního pojetí však posuzovaných individuálně);

Þ podpořit sdružování chráněných pracovišť do sítí, společně zajišťovat marketing, odbyt, poptávku na specializovaných pracovištích apod.;

Þ přesněji v právních předpisech a v metodice vymezit podmínky (mj. na které náklady, závislost na míře zaměstnávání OZPS apod.), za nichž lze poskytovat příspěvky na částečnou úhradu provozních nákladů v CHD a CHP. Aktualizovat metodiku poskytování příspěvků na provoz CHD, tj. poskytovat nejen v případě ztráty. Aktualizovat i metodiku pro poskytování příspěvků na zřízení CHD.


5. Cenové zvýhodnění nabídek ZZP v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek

Dle zákona č.199/94 Sb., o  zadávání veřejných zakázek, v obchodní veřejné soutěži musí být zaměstnavatelé zaměstnávající nad 50% osob se změněnou pracovní schopností v případě, že se ucházejí o veřejnou zakázku, oproti ostatním účastníkům zvýhodněni. Při  hodnocení by měla být předložená nabídková cena takovéto organizace hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu tuzemské osoby o  více jak 20%.

V praxi se v toto zvýhodnění využívá relativně málo, a to z několika důvodů:

pro průměrného ZZP jsou kritéria, podmínky veřejné soutěže často velmi náročné (např. z technických důvodů);

tvorba projektů jsou zpravidla časově velmi náročná, vyžaduje vysoké administrativní výdaje;

až na výjimky v posledních dvou letech nebyli ZZP ve většině soutěží úspěšní (úspěšnost 6 – 7%).

Doporučení:

Þ zachovat tento nástroj pozitivní diskriminace nejméně na dobu, kdy začnou pozitivně působit nástroje osvěty a propagace prospěšnosti (zejména u podlimitních zakázek místního a regionálního významu);

Þ zvážit možnost zavedení určitých výrobních činností, programů určených pouze pro OZPS.



[1] Zadavatelem úkolu byla Správa služeb zaměstnanosti a řešitelem Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

[2] Po tomto datu byla přijata i další opatření k podpoře zaměstnávání OZPS. Ta však již nemohla být předmětem zadaných analýz.

[3] viz blíže Příloha I. „Přehled vybraných motivačních opatření k zaměstnávání osob se zdravotním postižením platných v době zpracování studie“.

[4] Studie hodnotí opatření vztahující se k řešené problematice přijatá do října 2001.

[5] Na tento problém již bylo upozorňováno ve studii „Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti“ v roku 1997 (viz Souhrnná stručná zpráva, kap. 4.5., str. 18 – 20).

[6] viz kap. „Přístupy a motivace osob se zdravotním postižením“ studie z roku 1997 (Souhrnná stručná zpráva, kap. 5., str. 22 – 31).

[7] viz kap. „Pracovní rehabilitace“ studie z roku 1997 (viz Souhrnná stručná zpráva, kap. 8., str. 48 – 53).

[8] viz Příloha I. „Hodnocení povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu“

[9] Přijetím novely zákona o zaměstnanosti č. 474/2001Sb. došlo v průběhu zpracování výsledků analýzy k významným změnám. V souladu s doporučením byla zvýšena částka ročního odvodu podle § 24 odst. 3 c) na 1,5 násobek průměrné měsíční mzdy (oproti dosavadnímu 0,5 násobku). Naopak byla snížena výše povinného podílu ze stávajících 5% na 4% z celkového počtu zaměstnanců organizace – povinnost se nově vztahuje na organizace zaměstnávající více než 25 zaměstnanců. Vyjmenované změny se z pohledu výsledků provedené analýzy ukazují jako účelné a prospěšné, odpovídající reálné situaci – lze předpokládat pozitivní vliv jejich působení. Zmíněná novela současně (pod tlakem kritiky ze strany podnikatelské sféry) přijala velmi radikální změnu – výrazně zjednodušila a změnila způsob výpočtu plnění povinného podílu podle § 24 3 b) – tj. odběrem výrobků od ZZP. Za problematickou je považována pouze výše ekvivalentu jednoho takto zaměstnaného OZPS.

[10] viz Příloha II. „Ekonomická analýza snížené výkonnosti ZZP“.

[11] Tento problém do jisté míry již vyřešila novela zákona o zaměstnanosti č.474/2001 Sb. – dotace sociálního pojistného byla nahrazena fakticky nárokovým nástrojem – příspěvkem na každého přepočteného OZPS ve valorizované výši 0,35 násobku statisticky zjišťované průměrné mzdy v hospodářství za předchozí rok. Uplatnění tohoto principu, dle řešitelů, přispěje k vyšší motivaci ZZP zaměstnávat vyšší procento OZPS (tedy výrazně vyšší než 50%, pokud to umožní technologický charakter oboru činnosti subjektu).

[12] V rámci šetřeného vzorku ZZP činil podíl skutečně uplatněných (realizovaných) slev 15% vypočteného zákonného nároku.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..