Dotazy AZZP a SČMVD – duben 2012

Základní informace – vymezení chráněného pracovního místa

  1. Na vymezení chráněného pracovního místa (CHPM) není žadateli Úřadem práce poskytován příspěvek. CHPM se vymezuje ve vazbě na:

  • příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM,

  • příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (§78 zákona o zaměstnanosti) s účinností od 1.7.2012.

Čistě teoreticky: pokud se jedná o ZZP s více než 50% OZP, může žádat o

příspěvek dle §76 ve výši 48 tis. Kč? Podíl vymezených CHPM je pod 50%, ale bude mít právo poskytovat náhradní plnění…

Ano, tento příspěvek může být poskytnut, ale je od 1. 7. 2012 vyloučen jeho souběh s příspěvkem dle § 78 ZoZ (§78 odst. 7 písm. c). Poskytovat výrobky a služby pro účely plnění povinného podílu může zaměstnavatel zaměstnávající více než 50% zaměstnanců OZP, s vymezením CHPM není žádná souvislost.

  1. CHPM lze vymezit na období 3 let. Poté je možné CHPM znovu vymezit s ohledem k provázání s příspěvky uvedenými v bodu 1.

Čistě teoreticky: je možné uzavřít dohodu na dobu kratší? Třeba obchodní smlouva uzavřena na 2 roky, vymezení na třetí rok postrádá smysl. Pravda – není zásadní…

Ne, dohoda o vymezení CHPM se dle § 75 ZoZ uzavírá na dobu 3 let. Doba obsazenosti se týká pouze zřízení CHPM, kdy je poskytován příspěvek na vznik nových pracovních míst (resp. na nákup vybavení potřebného pro vznik pracovních míst). U vymezení CHPM není potřeba dobu obsazenosti dodržet.

U vymezení CHPM je situace nastavena tak, že 3 roky může ÚP na vymezený počet CHPM či počet OZP poskytovat příspěvek dle § 78 či příspěvek na provoz – tyto příspěvky jsou vázány na skutečnost, že místo je obsazeno OZP. Pokud obsazeno nebude, neztrácí charakter CHPM, ale příspěvky se neposkytnou. Po 3 letech je potřeba znovu vymezit.

  1. Místně příslušným úřadem pro podání žádosti o vymezení CHPM je krajská pobočka ÚP ČR podle místa výkonu práce (příklad: pokud máte pracoviště v Ostravě, Chebu, Pardubicích tak budete podávat tři žádosti u příslušných poboček). Doporučujeme informovat příslušné pracovníky poboček o jejich počtu tj. u kterých poboček žádosti podáváte.

Tedy prakticky, např.:

Žádám o vymezení 30 CHPM v působnosti Pce, současně o dalších 30 CHPM v Ostravě a dalších 20 CHPM v Chebu. Charakteristiku a další podklady předávám jen za Pardubice?

Ne, kde je provozovna, tam je podávána žádost i s přílohami (tj. i s charakteristikou).

Podobně „zrcadlově“ žádám v Ostravě a v Chebu? Ano

Pokud je pracoviště v Chebu, žádám v Chebu nebo u KP v Plzni? Lze podat v Chebu

Pozn.: neměl by tento kostrbatý postup být racionalizován – například kontrolou plnění „firemních“ kriterií pouze jedním ÚP v sídle ZZP? U ostatních je to duplicita.

Tento postup je racionalizován. Jednotlivá pracoviště ÚP ČR jsou instruována.

(Poznámka mimo odpověď: Pokud se setkáme s „inovovanými“ postupy některých ÚP, může to být ovlivněno více faktory – počet ZZP v působnosti ÚP, postoj ÚP k některým „méně důvěryhodným“ ZZP, lidský faktor, organizační možnosti a podobně…)

  1. S ohledem k provázání CHPM a příspěvku dle § 78 zákona o zaměstnanosti se v dohodách o vymezení CHPM sjedná maximální počet zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří mohou pracovat na vymezených CHPM. V době podání žádosti musí být pracovní místa obsazená.

V praxi nereálné: např. žádost o vymezení 100 pracovních míst OZP, v době podání žádosti max. počet 120 lidí, ve všech případech alespoň jedna ze zaměstnaných osob na každém místě je OZP. Fluktuace činí okolo 10%, tedy

V době podání žádosti 20. 4. je obsazeno 98 míst 102 lidmi

V době šetření na místě 10. 5. je obsazeno 95 (jiných) míst 108 lidmi

V době podpisu dohody o vymezení 20. 6. je již obsazeno 106 (opět jiných) CHPM 120 lidmi, který počet bude rozhodující?

Na vymezovaném pracovním místě musí být v době podávání žádosti zaměstnána alespoň jedna OZP (nelze vymezovat neobsazená CHPM – viz § 75 ZoZ). Zároveň lze sjednat více OZP na jednom CHPM v dané profesi (vzhledem ke kratším pracovním úvazkům a směnnosti), i když OZP bude zaměstnavatel teprve přijímat.

Př. Zaměstnavatel má v době podání žádosti 1 OZP. Ví, že bude v dané profesi na daném místě přijímat ještě jednu OZP. Tj. může v dohodě sjednat 1 CHPM a 2 OZP.

  1. Na jednom pracovním místě lze uplatnit i několik pracovníků na zkrácený úvazek (např. 1 pracovní místo = 2 pracovníci na ½ úvazek).

Jasné – jen je nutné si tuto změnu uvědomit – zdůraznit těm ZZP, kteří váhají. Viz předchozí odpověď

  1. Pracovní místa vymezená či vytvořená v chráněné pracovní dílně před nabytím účinnosti novely se ode dne jejího nabytí považují za CHPM. Na pracovní místa vymezená původně v chráněné pracovní dílně lze pohlížet jako na CHPM nejdéle 3 roky od nabytí účinnosti novely (tj. maximálně do 31. 12. 2014) – bez ohledu na to, zda tato dohoda byla uzavřena na dobu delší, popř. na dobu neurčitou (§75 odst. 1 zákona o zaměstnanosti).

Trochu matoucí: CHPD už od 1. 1. 2012 neexistuje.

Jedná se o přechodné ustanovení novely zákona o zaměstnanosti, které říká, že pracovní místa v CHPD, se ode dne nabytí účinnosti novely považují za CHPM.

Z důvodu vazby CHPM na příspěvky uvedené v bodě 1 je nutné, aby v dohodách o vytvoření či vymezení chráněné pracovní dílny (?) byly sjednány počty pracovních míst v chráněné pracovní dílně (?) a maximální počet zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří mohou pracovat na vymezených či vytvořených pracovních místech. ÚP může žádat o doplnění údajů (charakteristika pracovního místa).

Maximální počet asi nejde metodicky svázat počtem aktuálně obsazených míst – je to nutno individuálně posoudit. Na jedné straně nelze připustit hrubou spekulaci, na straně druhé počet lidí se mění se se změnami zakázkového typu (práce je málo, mnoho nebo také týden žádná… jsme na volném obchodním trhu, v postavení nikoli dominantním, často závislém…!!!)

Příklad:

ZZP zaměstnává v provozu se shodnou charakteristikou míst celkem 28 OZP, obsazeno je aktuálně 23 míst. V době žádosti má sjednáno navýšení zakázek od 1. 7. 2012 vyžadující postupně přijetí 5 – 10 nových zaměstnanců. O co smí požádat? Lidé budou získáváni postupně. Bude běhat s každý novým zaměstnancem na ÚP se žádostí o dodatek dohody?

Viz odpověď na otázku č. 4. Lze sjednat na 1 CHPM více OZP (resp. max. počet OZP na CHPM) tak, aby se při každé změně počtu OZP nemusela uzavírat nová dohoda.

Jestliže na 25 vymezených CHPM postupně bude pracovat 30 – 35 zaměstnanců, lze požádat o příspěvek dle §78 na všechny tyto osoby:

Dle §78 odst. 1 a odst. 2 na všechny takto zaměstnané osoby se ZP na těchto vymezených pracovních místech?

Příspěvek může být poskytnut na tolik OZP, kolik má zaměstnavatel sjednáno v dohodě (dohodách) o vymezení CHPM. Např. v dohodě je sjednán maximální počet OZP, který může pracovat na CHPM na 35 OZP. Příspěvek dle § 78 tak může být poskytnut na 35 osob.

Místa nevymezená, ale obsazená osobami se ZP v rámci zaměstnavatele nad rámec CHPD je nutno na základě žádosti zaměstnavatele nově vymezit. V těchto případech lze zvážit i možnost nového vymezení všech chráněných pracovních míst.

V kterých případech a kdo o tom „po zvážení“ rozhodne?

Úřad práce, který je příslušný k uzavření dohody o vymezení CHPM (dle toho, zda žadatel plní podmínky pro vymezení stanovené zákonem o zaměstnanosti a vyhláškou č. 518/2004 Sb.).

  1. Přílohou dohody o vymezení CHPM je charakteristika CHPM. Každá pracovní pozice má svou vlastní charakteristiku CHPM (příloha k žádosti o vymezení). Úřad práce vychází při vymezování z této zaměstnavatelem doložené charakteristiky – proto je nutné, aby žadatel tuto charakteristiku pečlivě zpracoval. U popisu pracoviště je třeba uvést i konkrétní adresu tohoto pracoviště a dle § 6 vyhlášky 518/2004 Sb. uvést popis pracovní činnosti (přizpůsobení pracoviště zdravotnímu handicapu zaměstnance).

Pojem „pracovní pozice“ je trochu zavádějící: nutno upřesnit. Popis charakteristik každé pozice by byl administrativně nezvládnutelný. I v jednoduché montážní dílně přizpůsobené většině typů ZP jsou

  • Montážní dělníci u stolu

  • Montážní dělníci u stroje

  • Přípraváři

  • Kontrolní pracovníci

  • Manipulační dělníci

  • Univerzální dělníci apod…. ( to všechno jsou „pozice“, charakteristika – popis pracovní činnosti se může velmi lišit a lidé se v praxi na těchto pozicích běžně střídají…)

Je nutné najít základní rysy a „neblbnout“…. Hujeři jsou všude

Ano, stačí najít společné rysy, které by bylo možné podřadit pod společnou profesi. Není nutné charakteristiku CHPM vyplňovat obsáhle, ale stručně a výstižně.

(Pozn. mimo odpověď: obecně doporučujeme konzultovat předem, nebát se konstruktivně komunikovat a komunikovat a komunikovat …)


K podmínkám pro vymezování a zřizování CHPM stanoveným v § 75 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Jedná se o podmínky, které musí Úřad práce ověřit před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM – místní šetření.

Dohodu o vymezení či zřízení CHPM neuzavře Úřad práce s žadatelem v případech, kdy bude zjištěno, že v období 12 měsíců před podáním žádosti:

  1. žadatel provedl srážky ze mzdy nebo platu určené k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce (s výjimkou srážek k uhrazení škody, za kterou odpovídá zaměstnanec nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování dle §236 zákoníku práce) a srážky určené k uspokojení závazků zaměstnance dle § 146 zákoníku práce, jsou-li v rozporu s dobrými mravy;

Vysvětlení: Žadatel v žádosti prohlašuje, zda prováděl či neprováděl zaměstnancům srážky ze mzdy. Pokud ano, specifikuje, o jaké srážky se konkrétně jednalo. Úřad práce před uzavřením dohody o vymezení či zřízení CHPM kontrolou na místě ověří, zda se v žádosti uvedené informace zakládají na pravdě.

Rozumíme správně, že podepíše čestné prohlášení? V žádosti žadatel zatrhne, zda srážky prováděl či neprováděl. ÚP skutečnosti uvedené v žádosti ověřuje.

  1. bylo vůči žadateli zahájeno trestní stíhání v souvislosti s poskytováním příspěvku dle § 78 zákona o zaměstnanosti;

Opět stačí prohlášení? Ne. ÚP prověřuje.

  1. byla žadateli pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce;

Lhostejno, zda se jedná o pokutu 500 Kč nebo 500 tis.Kč, první a ojedinělou nebo opakovanou? Proč v bodě d) se mluví o „opakované“ stížnosti, u pokut o jakékoliv?

Jsou kontrolní orgány informovány o důsledcích pokuty na ZZP?

Všichni víme, že drobná porušení, zejména u větších firem, není problém najít (nelze je nenajít!). Tvrdost, která v kombinaci se zintenzivněním kontrol IP, hygieny a dalších bude v řadě případů mít nesmyslné důsledky.

Podobně jako u §78 a podmínky bezdlužnosti nutno stanovit nějakou hranici, od které se bude postih považovat za významný s těmito důsledky. Případně dát do závislosti na počtu lidí nebo na objemu výkonů subjektu…

Jedná se o ustanovení § 75 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Toto ustanovení bohužel neumožňuje žádnou výjimku.

 

Příklad:

Kontrola u ZZP shledala v březnu 2012 pochybení u dvou (nepostižených) zaměstnanců (nedodržení přestávek mezi směnami při plnění urgentní zakázky). V dubnu ZZP požádá o vymezení 60 CHPM, v květnu je připravena dohoda o vymezení k podpisu. Tři dny před podpisem dohody rozhodne SÚIP o uložení pokuty ve výši 10 000,- Kč.

  1. byla na žadatele podána opakovaně oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákoníku práce;

Vysvětlení: Oprávněnou stížností se v případě podmínek pro vymezení či zřízení CHPM rozumí podnět ke kontrole v souvislosti s porušováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatele, který se ukázal jako oprávněný.

Příklad: Jeden ze zaměstnanců podal shodnou stížnost na ÚP i na Úřad inspekce práce, napsal pro jistotu i ministrovi. Stížnosti jsou evidovány, ale nedořešeny, Inspekce zahájila šetření, ministr předal některému z útvarů. Stížnosti podány 20. Května, 23. Května a 25. května.

ZZP podal 1. června žádost o vymezení 75 CHPM k 30.6. Jak bude postupovat ÚP? Může z tohoto důvodu „odložit“ uzavření dohody o vymezení až do došetření stížnosti/podnětu?

Co když se 20. července ukáže stížnost jako oprávněná?

Bude taková stížnost považována za „opakovanou“?

Co když tři různé instance rozhodnou různě (2x NE, 1x ANO)?

Stížnost ve stejné věci, zaslaná jedním pisatelem na více míst nelze považovat za opakovanou. Plnění podmínek dle § 75 odst. 2 (tj. i oprávněnost stížnosti) se posuzuje v období 12 měsíců před podáním žádosti. Pokud v této době „oprávněnost“ stížnosti nebyla prokázána, lze považovat podmínku za splněnou.

 

K podmínce pro vymezování a zřizování CHPM stanovené v § 75 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Jedná se o podmínky, které musí Úřad práce ověřit před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM – místní šetření.

Tato podmínka se vztahuje k žadatelům, kteří ke dni podání žádosti zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Úřad práce neuzavře dohodu o vymezení či zřízení CHPM se zaměstnavatelem, který nemá přizpůsobené pracovní prostředí pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (např. architektonické bariéry, sociální zázemí, parkování). Jedná se o podmínku, kterou Úřad práce posoudí při kontrole na místě před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM.

Kdo a jak bude v praxi posuzovat? Jaká je záruka objektivity? K jakým kritériím bude přihlíženo? Na posouzení ÚP, který neuzavře dohodu v případech, kdy pracovní prostředí a podmínky evidentně nevyhovují konkrétním potřebám zaměstnaných OZP (v případě vymezení).V případě posuzování vhodných podmínek pro zřízení CHPM se nic nemění oproti dosud zavedené praxi.

Příklad: ÚP požaduje k vymezení CHPM u ZZP stanovisko hygienické stanice. Tento orgán však odmítá posouzení provést a vydat stanovisko. Podobně je možno předpokládat další požadavky. Je povinností ZZP vyhovět jakýmkoli požadavkům???

(Podle zákona a vyhlášky je oprávněné (opakovaně) provést místní šetření. Ale požadavky na expertní nebo úřední posouzení třetí osobou nemají v legislativě oporu.)

V rámci místního šetření ÚP posuzuje splnění podmínek pro uzavření dohody v návaznosti na kritéria vyplývající z § 75 ZoZ a § 6 vyhlášky č. 518/2004 Sb. Povinnost vyhovět požadavku ÚP zaměstnavatel nemá, dohoda je dvoustranný právní úkon, ke kterému dochází se souhlasem obou stran.

(Pozn. mimo odpovědi: trochu diplomatická odpověď – důvodem je to, že přímé kontroly orgánů hygieny se nepovažují za porušení předpisů v oblasti zaměstnanosti (to je pozitivní), ale na druhé straně ÚP je oprávněn si teoreticky vyžádat stanovisko HS v případě, že se mu něco nelíbí. Takový případ je „pat“, asi bude nutné se odvolat a dožádat GŘ nebo MPSV o „rozhodčí“ stanovisko.)

 

K podmínkám pro vymezování a zřizování CHPM stanovených vyhláškou.

Jedná se o podmínky, které musí Úřad práce ověřit před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM – místní šetření. (ve vazbě na příspěvek dle § 78 zákona o zaměstnanosti).

Vyhláška MPSV ČR č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění

 

§ 6

Charakteristika chráněného pracovního místa

 

(1) Charakteristika chráněného pracovního místa obsahuje popis

a) pracovní činnosti,

b) pracoviště a jeho umístění,

c) pracovních podmínek.

(2) Při projednávání žádosti o uzavření dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa Úřad práce přihlíží k tomu, zda zaměstnavatel

  1. neuzavřel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením, smlouvu, na jejímž základě by mu byl tento zaměstnanec povinen poskytovat finanční prostředky v rozporu s dobrými mravy,

  1. v den podání žádosti vyplácí nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na které může uplatnit nárok na příspěvek podle § 78 zákona, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou,

 

  1. v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na svém pracovišti,

 

  1. přiděluje zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob.

(3) Dohodu o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa lze uzavřít se zaměstnavatelem, který splňuje kritéria podle odstavce 2 písm. a), b)d), nebo kritéria podle odstavce 2 písm. a) až c).

 

  1. § 6 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 518/2004 Sb.:

Vysvětlení: Žadatel v žádosti prohlašuje, zda uzavřel či neuzavřel v období 12 měsíců před podáním žádosti smlouvu, na jejímž základě byl zaměstnanec povinen odvádět finanční prostředky zaměstnavateli nebo jiným právnickým či fyzickým osobám. Pokud ano, specifikuje, o jaké smlouvy se konkrétně jednalo. Úřad práce před uzavřením dohody o vymezení či zřízení CHPM kontrolou na místě ověří, zda se v žádosti uvedené informace zakládají na pravdě. Podmínka trvá po celou dobu platnosti dohody.

Je jasné, čemu chceme zabránit nebo alespoň klást překážky.

Řekněme, že ZZP prohlásí, že nic takového nedělá a nedělal. ÚP zjistí, že zaměstnanec před půl rokem podepsal smlouvu o příspěvcích například nejmenované nadaci. ÚP pravděpodobně podá podnět policii nebo FÚ, což je v pořádku. Vyšetřování se potáhne rok. Platí i zde presumpce neviny? Nebo bude odmítnuto ZZP vymezení všech CHPM až do vyšetření? Může dojít k závěru, že tato iniciativa souvisela např. s jiným zaměstnavatelem, u něhož zaměstnanec něco podepsal a nevěděl co…. Bude tak „potrestán“ nevinný ZZP?

ÚP prověří splnění podmínek před podpisem dohody. Pokud zjistí, že taková smlouva uzavřena byla, dohodu neuzavře.

(Mimo odpovědi: MPSV ČR si nechává prostor pro individuální posouzení hraničních případů. Základní otázka je, zda bude takového posouzení objektivně schopen… )

  1. § 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 518/2004 Sb.:

Vysvětlení: Jedná se o podmínku výplaty mzdy bezhotovostním způsobem stanovenému podílu zaměstnanců OZP. Podmínka trvá po celou dobu platnosti dohody.

Tato podmínka nebude činit problémy větším ZZP. Pokud má firma malý počet zaměstnanců, je to jiná situace. Případy s exekucemi, rodinnými a majetkovými spory OZP jsou stále častější. Neuvažuje se s výjimkami, např. u ZZP s počtem zaměstnanců nižším než 5 OZP? Při takovémto počtu se „odklánění“ mezd prostě nevyplatí… Jedná se o podmínku stanovenou vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Vyhláška neumožňuje výjimku. Z uvedených důvodů je podmínka výplaty bezhotovostně stanovena u 80% OZP, nikoliv u všech.

Je ZZP povinen pátrat po tom jestli konto, na které bude odesílat mzdu, patří konkrétnímu zaměstnanci a pokud u nás pracují manželé, musí mít konto oba dva?

Zákoník práce v § 142 odst. 3 a § 143 odst. 1 předpokládá, že jiný způsob výplaty mzdy (na účet nebo poštovní poukázkou) je předmětem dohody mezi smluvními stranami pracovněprávního vztahu, tedy zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Nezávislý dotaz z praxe: je možné, aby ÚP odmítl vymezit CHPM, na němž pracují osoby se ZP, na které je uvalena exekuce?

Taková podmínka pro vymezování CHPM stanovena není.

 

  1. § 6 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 518/2004 Sb.:

 

Vysvětlení: Jedná se o podmínku maximálního podílu tzv. domácích zaměstnanců zaměstnavatele. Podmínka trvá po celou dobu platnosti dohody.

Je potřeba udělat pořádek ve výkladech a stanoviscích KP ÚP a jejich KOP. Některé vysílají ZZP signály, že domácká pracoviště vůbec nebudou vymezovat. To odporuje dikci zákona a vyhlášky. Domácká práce není „něco špatného“. Pro některé OZP je jedinou šancí a bude jich přibývat. Přístup k vymezování CHPM v případě tzv. domácích zaměstnanců je dán podmínkami vyhlášky č. 518/2004 Sb. Pro jednotlivá pracoviště ÚP ČR byla zpracována metodika k vymezování CHPM. Pracoviště ÚP ČR jsou také pravidelně instruována ze strany GŘ ÚP a MPSV. V průběhu minulého týdne proběhl se zástupci těchto pracovišť ÚP seminář, kde byly problematické otázky v oblasti vymezování CHPM vysvětleny.

Co tzv. „homeworking“ na PC. Stačí rozvržení práce na týden, obsahující např. jeden den v týdnu odpracovaný na pracovišti zaměstnavatele?

Rozhodující je, co je sjednáno v pracovní smlouvě. Pokud bude místo výkonu práce uvedeno v pracovní smlouvě neurčitě, pak bude ÚP zjišťovat konkrétní stav.

Připravuje se výklad k jednotlivým typům práce ve vztahu k platnému ZP, živnostenskému zákonu a vyhlášce o náhradách cestovného? Nikoliv, není důvodné.

 

Př.:

  1. Práce na službách v prostoru zákazníka, obchodní smlouva je na jeden rok, i tyto prostory se mohou měnit z hlediska adresy, prostředí, typu práce ….

  2. Zákazník = stavební firma, služba ostrahy v buňce (2 CHPM, obsazené 4 OZP), umístění buňky se může po dobu platnosti smlouvy měnit, roste stavba…

  3. Technik a obchodní zástupce v jedné osobě, ID 1, sídlo firmy v Plzni, svěřený region je Moravskoslezský kraj, vykonává obchodní a servisní činnost „z auta“ včetně technické instalace produktu u zákazníka

  4. ZZP vytvoří po dohodě „chráněnou dílnu“ v objektu podniku zákazníka, montážní a adjustační práce, 10 OZP řídí mistr – zaměstnanec ZZP, současně jako „asistent“ s individuálním přístupem k vlastním zaměstnancům. Detašované pracoviště je nutné z důvodu pružnosti a plynulosti (mohou být i jiné technické důvody).

  5. V odlehlé vesnici vybaví ZZP místnost v domě stávajícího domáckého pracovníka sociálním zázemím a přizpůsobí ji jako provozovnu firmy. Do této provozovny dojíždí další 3-4 bývalí domáčtí zaměstnanci se ZP.

  6. ? další

 

  1. § 6 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 518/2004 Sb.:

Vysvětlení: Jedná se o podmínku přidělovat zaměstnancům OZP práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání OZP a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob. Tuto podmínku nesplňují zaměstnavatelé, kteří svoji činnost realizují jen za účelem čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78 zákona o zaměstnanosti, tzn. jejich činnost je fiktivní, nepřidělují zaměstnancům žádnou práci, popř. bezcennou práci ve vztahu k čerpání příspěvku.

Je potřeba udělat jakousi osnovu kroků, které by neměl při posouzení a místním šetření ÚP pominout. Riziko zcela odlišného postupu a přístupu. V tomto případě interně, z pochopitelných důvodů….

Bude požadováno doložení obchodních a pracovních smluv potvrzujících skutečnosti uvedené v žádosti zaměstnavatele (zejména při poskytování služeb u zákazníka)

Zde je největším problémem velký počet změn v čase, zejména u velkých firem s mnoha zakázkami, které se mění, stejně jako zaměstnanci, problémy budou s časovou prodlevou od uzavření zakázky přes nábor zaměstnanců, přes žádost o vymezení do uzavření dohody nebo jejího dodatku. ZZP bude v důsledcích přicházet o část nároku na příspěvek dle §78, resp. to může být zdrojem nálezů následných kontrol. Viz níže uvedený postup při uplatnění nároku na příspěvek ve čtvrtletních (nikoli měsíčních) cyklech. Vymezování CHPM bude ze strany ÚP probíhat bez zbytečných časových prodlev.

Dotaz z praxe: Některé obchodní smlouvy obsahují citlivé údaje „v obchodním styku“, např. o cenách, cenových nebo obchodních strategiích, snadno zneužitelné konkurencí. Tyto údaje nemají žádný vliv na kvalitu CHPM a plnění povinností podle zákona a vyhlášky. Uzná ÚP předložení smlouvy, kde tyto údaje nebudou čitelné? I cena může být důležitá pro posouzení toho, zda je či není činnost realizována zaměstnavatelem jen za účelem čerpání příspěvků ÚP. Záleží však na posouzení místně příslušného pracoviště ÚP (resp. na domluvě s tímto ÚP).

 

§ 78 příspěvek na podporu zaměstnávání OZP

  • Pro rok 2012 (od 1.7.2012 – tj. žádost za 3. čtvrtletí 2012) platí, že příspěvek bude maximálně ve výši 75% mzdových nákladů (superhrubé mzdy) a to nejvýše 8000,- Kč za měsíc (základní část).

  • Příspěvek na „další náklady“ dle § 78 odst. 3 lze uplatnit po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení chráněného pracovního místa

  • Doba 12ti měsíců podle § 78 odst. 3 se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří v 3. a 4. čtvrtletí 2011 a 1. a 2. čtvrtletí 2012 zaměstnávali v průměrném přepočteném počtu více než 50% OZP.

  • zvýšení příspěvku až do maximální částky 2000,- Kč – podle novely, bude možné žádat na vymezená CHPM poprvé až v měsíci říjnu 2012 a to za 3. čtvrtletí 2012.

Kdy budou známy podrobnější podmínky pro posuzování uznatelnosti jednotlivých nákladů podle §14a)? Vzhledem k potřebám praxe je nutno upřesnit pro ZZP již nejpozději do 30.6.2012. Metodika pro ÚP k poskytování příspěvku dle § 78 ZoZ (od 1.7.2012) bude připravována v průběhu měsíce května

  • Od 1. 7. 2012 bude platit zákaz souběhu žádostí na § 78 a příspěvku dle § 76 na provoz

  • V případě pozdního podání žádosti a nevymezení CHPM do 30.6.2012, nebude na místa vymezená v průběhu 3. čtvrtletí možnost žádat za 3. čtvrtletí o příspěvek dle § 78 Stejně to platí pro každé následující čtvrtletí. Pro účely § 78 budou akceptována jen místa vymezená v předešlém čtvrtletí.

 

Tento příspěvek by bylo nutné pro pohodlné zobrazení formátovat dlouhé hodiny a čas strávený by nebyl úměrný potřebě rychlého publikování. Proto prosím omluvte tuto skutečnost. Zdeněk Věchet

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..