Normativní instrukce č. 3/2008 MPSV

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

___________________________________________________________________________

Normativní instrukce č. 3 /2008

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

___________________________________________________________________

Určeno pro:               Úřady práce

___________________________________________________________________

Vypracoval:               Odbor 41, oddělení 414, Ing. Vratislav Pražák

Počet stran:               5

Č.j.:                             2008/24887 – 414

___________________________________________________________________

Datum platnosti:     1.4.2008

Datum účinnosti:    1.4.2008

Ruší:                         Metodický pokyn č. 10/2004 a Informace č.13/2007.

Mění, doplňuje:

___________________________________________________________________

Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, byla provedena nová právní úprava poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen „příspěvek“) podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a podle vyhlášky
č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č. 507/2005 Sb. (dále jen vyhláška). Ke sjednocení postupu úřadů práce při poskytování příspěvku od 1.1.2008 se vydává tato normativní instrukce.

1. Žádost o příspěvek


1.1 Žádost o příspěvek může zaměstnavatel podat formou volně psané žádosti nebo na formuláři umístěném na internetové adrese http://www.portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni. V případě, že zaměstnavatel požádá o poskytnutí příspěvku formou volně psané žádosti, musí tato žádost obsahovat označení úřadu práce, jemuž je určena, identifikační údaje zaměstnavatele, adresu sídla (u právnické osoby) nebo místa bydliště (u fyzické osoby-viz § 5 písm. b) zákona o zaměstnanosti), popřípadě jinou adresu pro doručování, a podpis oprávněné osoby. Z žádosti musí být dále patrné, co zaměstnavatel žádá.

1.2 Úřad práce zajistí, aby formulář žádosti umístěný na internetové adrese byl pro zaměstnavatele dostupný na úřadu práce i v tištěné formě. Tento formulář nemůže úřad práce sám měnit ani upravovat.

1.3 Úřad práce prověří identifikační údaje, adresu sídla (místa bydliště) a právní formu zaměstnavatele v příslušných registrech (např. obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík).

1.4 V případě, že zaměstnavatel doloží originál dokladu o zřízení účtu, pořídí si úřad práce kopii, kterou pro svou vlastní potřebu ověří. Originál vrátí zpět zaměstnavateli.

2. Součásti žádosti o příspěvek

2.1 Doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením

2.1.1 Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (dále jen „OZP“),
a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (dále jen „osoba
s TZP“)
stanoví § 11 vyhlášky.

· Do počtu odpracovaných hodin se započítávají skutečně odpracované hodiny,
tzn. i hodiny odpracované při práci přesčas.

· Doba, po kterou je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a není mu poskytováno nemocenské, se nezapočítává do odpracovaných ani do neodpracovaných hodin.

· Došlo-li v průběhu měsíce u zaměstnance ke změně statusu z osoby s TZP na OZP nebo naopak, odpracované a neodpracované hodiny se započítají následovně:

Příklad: Zaměstnanec byl do 15.2. osobou s TZP a od 16.2. OZP. Odpracované
a neodpracované hodiny v době do 15.2. se započítávají jako hodiny osoby s TZP
a odpracované a neodpracované hodiny od 16.2 jako hodiny OZP.

· U zaměstnance, který v průběhu měsíce přestal být OZP a stal se osobou bez zdravotního postižení, se do odpracovaných a neodpracovaných hodin OZP započítají pouze ty hodiny, které se vztahují k době, kdy byl OZP.

Příklad: Zaměstnanec byl do 15.2. OZP a odpracoval 80 hodin. Od 16.2 již není OZP ani osobou s TZP a do konce měsíce odpracoval 90 hodin. Do počtu hodin odpracovaných OZP se započítá 80 hodin.

2.1.2 Výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa, a to tak, že se vypustí všechny číslice za poslední platnou číslicí a tato číslice se upraví podle následující číslice takto:

a) poslední platná číslice, po které následuje číslice menší než 5, zůstává beze změny (Příklad:1,3549=1,35),

b) poslední platná číslice, po které následuje číslice 5 nebo číslice větší než 5, se zvětšuje o jednu. (Příklad: 1,356=1,36; 1,355=1,36; 1,397=1,40).

2.2. Jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (dále jen „jmenný seznam zaměstnanců“)

2.2.1 Formulář jmenného seznamu zaměstnanců je umístěn na internetové adrese http://www.portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni. Při vypracování jmenného seznamu zaměstnanců v tomto formuláři se výpočet výše příspěvku provádí automaticky. Úřady práce zajistí, aby tento formulář byl pro zaměstnavatele dostupný na úřadu práce v tištěné formě.

2.2.2 Ve jmenném seznamu zaměstnanců se uvádí jen zaměstnanci, na které zaměstnavatel požaduje příspěvek.

2.2.3 Zaměstnavatel může dokládat status osoby se zdravotním postižením kopií dokladu
o uznání osobou se zdravotním postižením s tím, že na této kopii musí potvrdit, že kopie souhlasí s originálem, případně úředně ověřenou kopií. Předloží-li originál dokladu, úřad práce si pořídí kopii, kterou si pro svou vlastní potřebu ověří, a originál vrátí zpět zaměstnavateli.

2.3 Potvrzení o bezdlužnosti

2.3.1 Příspěvek lze poskytnout pouze zaměstnavateli, který nemá k poslednímu dni příslušného čtvrtletí

a) v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

b) nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a 

c) nedoplatek na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Za bezdlužného se považuje i zaměstnavatel, který má některý z výše uvedených nedoplatků, ale bylo mu povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.

2.3.2 Zaměstnavatel, u kterého bylo správcem daně rozhodnuto o posečkání daně podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, má pro účely zákona o zaměstnanosti daňový nedoplatek a nelze mu příspěvek poskytnout.

2.3.3 Dokládání bezdlužnosti

· U fyzické osoby podnikající, která má zaměstnance, bude vyžadováno potvrzení
o bezdlužnosti vystavené jak „na jméno s uvedením rodného čísla“, tak i na „identifikační číslo“.

· V případě, že potvrzení o bezdlužnosti vydané finančním úřadem nebude obsahovat  informaci o tom, že bezdlužnost byla zjišťována i u celního úřadu, bude vyžadováno potvrzení o bezdlužnosti i od celního úřadu.

· Potvrzení o bezdlužnosti na veřejném zdravotním pojištění bude vyžadováno od všech zdravotních pojišťoven, u kterých má zaměstnavatel pojištěny své zaměstnance. Je-li zaměstnavatel fyzickou osobou, bude potvrzení o bezdlužnosti vyžadováno také od zdravotní pojišťovny, u které je sám pojištěn. Zaměstnavatel dále prohlašením osvědčuje, že u zdravotních pojišťoven, od kterých nepřikládá potvrzení o bezdlužnosti, nejsou pojištěni žádní jeho zaměstnanci a rovněž u nich nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění.

· Pokud zaměstnavatel nemůže doložit potvrzení o bezdlužnosti k poslednímu dni příslušného čtvrtletí z toho  důvodu, že informační systémy příslušných úřadů neumožňují k tomuto dni bezdlužnost potvrdit, lze akceptovat potvrzení
o bezdlužnosti k pozdějšímu datu, nejpozději však k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného čtvrtletí.

· V případě, že zaměstnavatel bude požadovat vrácení potvrzení o bezdlužnosti, úřad práce si pořídí kopii, kterou si pro svou vlastní potřebu ověří.

2.3.4 Při opakovaném poskytování příspěvku bude zaměstnavatel vždy dokládat potvrzení o bezdlužnosti podle bodu 2.3.3 a jmenný seznam zaměstnanců podle bodu 2.2.1. Doklady uvedené v bodu 1.4 (doklad o zřízení účtu) a v bodu 2.2.3 (doklady prokazující status osoby ze zdravotním postižením) předkládá zaměstnavatel úřadu práce pouze v případě změny dokládaných skutečností.

3. Poskytování příspěvku a jeho výše

3.1 Příspěvek se poskytuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru.

3.2 Příspěvek náleží zaměstnavateli ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance (dále jen „mzdové náklady včetně odvodů“), nejvýše však

· 9 000 Kč měsíčně na zaměstnance, který je osobou s TZP,

· 6 500 Kč měsíčně na zaměstnance, který je OZP.

V případě, že zaměstnanec přestal být v průběhu měsíce osobou s TZP/OZP a stal se osobou bez zdravotního postižení, příspěvek se poskytne jen ve výši mzdových nákladů
a odvodů, které zaměstnavatel vynaložil a odvedl za dobu, po kterou měl zaměstnanec status osoby s TZP/OZP, maximálně však ve výši 9000 Kč měsíčně/6 500 Kč měsíčně.

Příklady výpočtů:

Příklad č. 1: Mzdové náklady – měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je osobou s TZP, činí
4 000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 360 Kč a na sociální pojištění 1 040 Kč. Mzdové náklady včetně odvodů činí celkem 5 400 Kč. Příspěvek může být poskytnut jen ve výši
5 400 Kč. To platí i v případě zaměstnance, který je OZP.

Příklad č. 2: Mzdové náklady – měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je osobou s TZP, činí
10 000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 900 Kč a na sociální pojištění 2 600 Kč
. Mzdové náklady včetně odvodů činí celkem 13 500 Kč. Příspěvek může být poskytnut jen ve výši
9 000 Kč. V případě zaměstnance, který je OZP, může být příspěvek poskytnut jen ve výši 6 500 Kč.

Příklad č. 3: Zaměstnanec, který je osobou s TZP, byl v pracovním poměru u zaměstnavatele od 1.3. do 15.3.2008. Mzdové náklady – hrubá mzda za toto období činí 4 000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 360 Kč a na sociální pojištění 1 040 Kč. Mzdové náklady včetně odvodů činí celkem 5 400 Kč. Příspěvek může být poskytnut jen ve výši 5 400 Kč. To platí i v případě zaměstnance, který je OZP.

Příklad č. 4: Zaměstnanec, který je osobou s TZP, byl v pracovním poměru u zaměstnavatele od 1.3. do 15.3.2008. Mzdové náklady – hrubá mzda za toto období činí 10 000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 900 Kč a na sociální pojištění 2 600 Kč. Mzdové náklady včetně odvodů činí celkem 13 500 Kč. Příspěvek může být poskytnut jen ve výši 9 000 Kč. V případě zaměstnance, který je OZP, může být příspěvek poskytnut jen ve výši 6 500 Kč.

Příklad č. 5: Mzdové náklady – měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je osobou s TZP, činí
10 000 Kč. Zaměstnavatel umožňuje zaměstnanci používat služební auto k soukromým účelů, jehož pořizovací cena je 100 000 Kč. Odvody z vyměřovacího základu na veřejné zdravotní pojištění činí 990 Kč a na sociální pojištění 2 860 Kč
. Mzdové náklady včetně odvodů činí celkem 13 850 Kč. Příspěvek může být poskytnut jen ve výši 9 000 Kč. V případě zaměstnance, který je OZP, může být příspěvek poskytnut jen ve výši 6 500 Kč.

Výpočty byly provedeny na kalkulátoru mzdy www.finance.cz. U příkladů 1 až 4 byla vyplněna pouze položka „Hrubá mzda měsíční“. U příkladu č. 5 byla vyplněna položka „Hrubá mzda měsíční“ a položka „Používáte služební auto k soukromým účelům?“.

3.3 Pokud v průběhu měsíce došlo u zaměstnance ke změně statusu z osoby s TZP na OZP nebo naopak, bude pro účely poskytnutí maximální výše příspěvku v tomto měsíci posuzován jako osoba s TZP; jiný postup by zakládal nerovnost při poskytování příspěvku.

3.4 Příspěvek nelze poskytovat na osobu s TZP/OZP za čtvrtletí, ve kterém byl na její zaměstnávání zaměstnavateli poskytnut příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (§ 112) nebo příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa (§ 113 odst. 5).

Příklad: Na zaměstnance s TZP/OZP byl zaměstnavateli poskytován od 1.2. do 15.3. příspěvek na refundaci mzdových nákladů včetně odvodů na základě dohody uzavřené podle § 112 zákona
o zaměstnanosti. Na tohoto zaměstnance nemůže být tedy příspěvek za I. čtvrtletí poskytnut.

3.5 Příspěvek rovněž nelze poskytovat na osobu s TZP/OZP za čtvrtletí, ve kterém byl na tuto osobu poskytnut na stejný účel příspěvek ze strukturálních fondů EU, případně z jiných programů a projektů financovaných z prostředků státního rozpočtu, např. cílené programy podle zákona o zaměstnanosti.

4. K rozhodování o příspěvku

Na rozhodování o poskytnutí nebo neposkytnutí příspěvku se vztahuje
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí budou úřady práce vydávat v Informačním systému OKpráce, kde jsou pro tento účel zapracovány vzory rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí si úřady práce upraví a doplní podle okolností jednotlivých případů.

5. Kontrola

Úřady práce kontrolují poskytování příspěvku podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona o zaměstnanosti.

V Praze dne 31. března 2008


Ing. Marie Bílková, v.r.

vrchní ředitelka pro oblast Správy služeb zaměstnanosti

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..