Změny náhradního plnění v roce 2012

3. Sdružování kapacit náhradního plnění

Někteří výrazně obchodně zaměření ZZP v zájmu zvýšení své „kapacity” NP iniciují vytváření sdružení – řetězců s dalšími ZZP, kteří disponují vyšším počtem zaměstnaných OZP a jejichž zákazníci nevyužijí celou kapacitu 36 – násobku počtu zaměstnanců se ZP. Novela zákona nezakazuje v zásadě takový postup, avšak z kontextu je zřejmé, že i v takovém případě je celkový roční limit vystavených potvrzení omezen hranicí celkového počtu OZP, zaměstnaných u ZZP v ČR, je tedy na rozdíl od praxe do roku 2011 konečným číslem.

Za bezpečný pro ZZP považujeme takový postup spolupráce, kdy

a) dochází k účetnímu zobrazení nákupu zboží a jeho následného prodeje s případnou marží u toho ZZP, jehož náhradní plnění si odběratel započítá do plnění dle §81,

b) ZZP, jehož náhradní plnění si odběratel započítává, prokáže v evidenci svých vystavených faktur souvislost s tímto zápočtem,

c) zboží (služby, výrobky)nemusí projít fyzicky skladem nebo distribučním systémem ZZP, který vystavil potvrzení (při moderních formách prodeje tomu tak často není ani v běžných případech dodávek služeb, výrobků nebo zboží),

d) odpovědnost za dodávku a její úhradu (např. obchodní smlouva, dodací list, záruky za vady, fakturace, splatnost a evidence úhrady) musí být mezi partnery jednoznačně upravena tak, aby ZZP (zaměstnavatel jehož náhradní plnění si odběratel započte), byl schopen následné kontrole schopen prokázat vše, co zákon vyžaduje,

e) vzhledem k tomu, že zákon uznává náhradní plnění pouze za zaplacené dodávky, musí ZZP, který poskytl náhradní plnění (svým jménem a IČ) být schopen to prokázat ze své operativní a účetní evidence.

Pokud se přesto některý ZZP rozhodne vstoupit do komplikovaných právních vztahů spojených s udělením plných mocí pověřenému členu sdružení, případně upravujících odpovědnosti jednotlivých účastníků takového sdružení ve vztahu k operativní a účetní evidenci, doporučujeme velmi důkladně posoudit rizika, vyplývající s následné neschopnosti ZZP (jednotlivých členů sdružení) prokázat budoucí kontrole splnění podmínek dle bodů a) až e). Je třeba mít na zřeteli, že odběratel, zaměstnavatel, který by se stal v dobré víře „obětí” neplatného potvrzení NP, se zcela logicky bude domáhat náhrady škody u ZZP, jehož jménem bylo potvrzení vydáno. Spory o platnosti plné moci by pak byly velmi komplikované.