Cílem tohoto jednání bylo prakticky se dohodnout na pracovních seminářích – poradách ke klíčovým oblastem změn legislativy. Navrhujeme

• Uskutečnit poradu pro ZZP k praktickým postupům při vymezování CHPM ve II. čtvrtletí – nejpozději do konce dubna t.r. za účasti kompetentního zástupce MPSV nebo ÚP ČR
• Podobnou poradu připravit k výkladu struktury uznatelných nákladů pro druhou část příspěvku dle § 78/3 – nejpozději do konce června t.r.
• Do konce září uskutečnit pracovní poradu ke struktuře a zpracování žádosti o příspěvek dle § 78 za III.čtvrtletí t.r.

Po projednání v poradě SSZ MPSV zatím MPSV nedalo tento příslib s odkazem na přetížení vážnými problémy v ostatních oblastech, k vymezování CHPM nabízí „korespondenční“ poradu, resp. písemné odpovědi na souhrn otázek z naší strany. Vedeme další jednání – zkontaktujeme GŘ ÚP ČR, budeme nadále usilovat o podobné řešení.

Cílem projednání témat ve Vládním výboru bylo především upozornit na skutečnost, že uvedené problémy nejsou dořešeny, zdůraznit jejich podstatu a nezbytnost dořešení nejpozději do 31.12.t.r. Bylo přijato usnesení ukládající zástupci ZZP sledovat vývoj jednání a vrátit téma do programu Vládního výboru v případě, že nebude dosaženo uspokojivého pokroku.

Materiál pro VVZPO je k dispozici v kanceláři AZZP, na vyžádání je možno zaslat.

Jednání s ministrem 8. března již bylo poměrně konkrétní, došlo ke shodě na tom, že zaměstnání nízkovýkonných OZP supluje ve skutečnosti nástroje Číst dál

Slevy na dani z příjmu za zaměstnání OZP zůstávají jako jediný účinný nástroj motivace především u běžných zaměstnavatelů.

Takto byla schválena podoba zákona o dani z příjmu právnických osob v rámci 3. čtení zákona o zřízení jednotného inkasního místa ve středu odpoledne. A to přestože názory a postoje vně i uvnitř koalice nebyly do posledních hodin příliš jednotné. Oceňujeme vítězství zdravého rozumu a aktivitu zejména ze strany zainteresovaných poslanců sociálního výboru, jak koaličních, tak i opozičních.

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili anket k dopadům zrušení možnosti doplácet 50/75% aktuální výše minimální mzdy nízkovýkonným zaměstnancům se zdravotním postižením. Z výsledků je více než zřejmé, že pokud není pro vážněji zdravotně postižené vytvořena rozumná alternativa v podobě pracovišť sociálně pracovní terapie, budou to právě oni, kdo doplatí na populistická rozhodnutí v zájmu nediskriminace.

I když je zastoupení (podíl) takových spolupracovníků u většiny členů AZZP ČR poměrně nízký a dojde ke zvýšení minimální mzdy a současně zruší možnosti doplatků, většina respondentů přiznává, že bude muset nízkovýkonné OZP propouštět, u 10 % případů to může mít dopad i existenční následky.

Téměř 90 % odpovědí potvrzuje, že nivelizace mezd v důsledku navrhovaného zrušení doplatků by měla výrazně negativní vliv na motivaci a vztahy na pracovištích.